Pijavice zažívá medicínskou renesanci

Letošní rok znamená velký zlom v návratu pijavic do medicíny. Londýnské zoologické zahradě se podařilo poprvé odchovat v zajetí pijavici lékařskou. Na svět tam přišlo a dospělo čtyřicet zvířat. Tvor tak získal nejen šanci vrátit se do přírody, kde ho dramaticky ubývá,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale také začít znovu zachraňovat lidské životy.

Pijavice lékařská byla ve velké části Evropy téměř vyhubená, a to včetně Česka. Dnes se v tuzemsku nachází už jen na několika místech na Jižní Moravě a v pár dalších, většinou chráněných, oblastech. Ocitla se tak i na Červeném seznamu ohrožených druhů. Ještě hůř ale dopadlo třeba Irsko, kde pijavice z volné přírody zmizela úplně.

Přikládání pijavic je klasická „zavržená“ léčba spojená s představou temného středověku, kdy felčaři neměli žádnou účinnou léčbu na většinu zdravotních problémů, a tak ze zoufalství předepisovali cokoliv, co nabízelo jakoukoliv naději. Právě pijavice jsou spojené se šarlatánstvím asi nejvíc.

Jejich využívání se spojuje s oblíbenou metodou „pouštění žilou“, kdy nemocnému měla se zkaženou krví z těla zmizet i jeho choroba. Bezobratlí upíři se tak využívali prakticky proti všemu. Od hysterie přes syfilis až po tetanus. Účinnost pouštění krve je už samozřejmě vyvrácená, nicméně pijavice se používají dál a lidé v mnoha koutech světa na ně nedají dopustit. A teprve od roku 1884 se ví proč.

Pijavice jako byznys

Právě tehdy totiž vědci rozpoznali ve slinách pijavic hirudin. Jde o přírodní peptid, který mají pijavice ve svých slinných žlázách a vylučují ho pak ve slinách. Umožnuje jim vysávat krev z jejich oběti, aniž by ztuhla. Hirudin je vůbec nejúčinnější přírodní látka, která umí narušit, a dokonce zcela zrušit srážlivost krve.

Pijavicím hirudin pomůže k sytému obědu, ale pomoci může i lidem. Konkrétně lékařům, a to díky stejnému mechanismu, který využívají pijavice. Chirurgové dodnes používají pijavice ke zvýšení úspěšnosti chirurgických zákroků, například při přikládání useknutých prstů, protože sliny velmi neinvazivně zabraňují pooperačnímu srážení krve v žilách.

Už v devatenáctém století se bohaté evropské země začaly potýkat s nedostatkem pijavic. Průmysl poškozoval jejich přirozené životní prostředí, společnost bohatla a mohla si dovolit stále víc i drahou léčbu. Díky tomu začal vzkvétat živý mezinárodní trh s těmito tvorečky, například do Velké Británie se dovážely hlavně z těch průmyslově nejméně rozvinutých zemí, zejména z Ruska.

Kriminální gangy zase vydávaly jiné druhy pijavic za ty lékařské, aby se na vzkvétajícím byznysu přiživily. Právě neschopnost nasytit trh zřejmě vedla k zavržení pijavic víc než pokrok v medicíně. Ukázalo se totiž, že chovat tyto bezobratlé parazity je mnohem těžší, než by se dalo čekat. Komerční chovy zásobující lékaře sice existují, ale ceny pijavic jsou značně vysoké: jeden dospělý jedinec přijde asi na sto korun.

Pijavice v moderní medicíně

Pijavice se do medicíny vrátily jako „hirudoterapie“, která se začala používat od šedesátých let dvacátého století. Opravdový boom přišel na konci 20. století a vydržel až do současnosti. Další výzkumy totiž prokázaly, že pijavice jsou jako živý koktejl více než stovky velmi účinných látek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od antibiotik přes protizánětlivé chemikálie až po léky proti bolesti.

Zdaleka nejvíc se ale pijavice využívají v plastické chirurgii, konkrétně tam, kde se lékaři snaží o obnovování tkáně. Týká se to hlavně těch, které jsou silně prokrvené a tato životodárná kapalina se může během zákroku srazit. Při rekonstrukčních operacích se totiž krev hromadí v žilách a nemůže proudit zpět do srdce a plic, což může způsobit odumření tkáně.

Pijavice se aplikují přímo do místa rány: sliny přenesou do krevního oběhu pacienta protisrážlivé látky, které pomáhají zvýšit průtok krve. Další vlastnosti slin způsobují, že pacient necítí bolest a oblast je permanentně přírodně dezinfikována.

Další chemické látky zvyšují průtok krve do místa kousnutí a kousnutá osoba si toho často ani nevšimne, protože pijavice uvolňuje protizánětlivé a bolest tlumící látky. Sliny pijavice mají také antimikrobiální vlastnosti, jež chrání ránu, kterou zanechá, před infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.