Pijavice zažívá medicínskou renesanci

Letošní rok znamená velký zlom v návratu pijavic do medicíny. Londýnské zoologické zahradě se podařilo poprvé odchovat v zajetí pijavici lékařskou. Na svět tam přišlo a dospělo čtyřicet zvířat. Tvor tak získal nejen šanci vrátit se do přírody, kde ho dramaticky ubývá,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale také začít znovu zachraňovat lidské životy.

Pijavice lékařská byla ve velké části Evropy téměř vyhubená, a to včetně Česka. Dnes se v tuzemsku nachází už jen na několika místech na Jižní Moravě a v pár dalších, většinou chráněných, oblastech. Ocitla se tak i na Červeném seznamu ohrožených druhů. Ještě hůř ale dopadlo třeba Irsko, kde pijavice z volné přírody zmizela úplně.

Přikládání pijavic je klasická „zavržená“ léčba spojená s představou temného středověku, kdy felčaři neměli žádnou účinnou léčbu na většinu zdravotních problémů, a tak ze zoufalství předepisovali cokoliv, co nabízelo jakoukoliv naději. Právě pijavice jsou spojené se šarlatánstvím asi nejvíc.

Jejich využívání se spojuje s oblíbenou metodou „pouštění žilou“, kdy nemocnému měla se zkaženou krví z těla zmizet i jeho choroba. Bezobratlí upíři se tak využívali prakticky proti všemu. Od hysterie přes syfilis až po tetanus. Účinnost pouštění krve je už samozřejmě vyvrácená, nicméně pijavice se používají dál a lidé v mnoha koutech světa na ně nedají dopustit. A teprve od roku 1884 se ví proč.

Pijavice jako byznys

Právě tehdy totiž vědci rozpoznali ve slinách pijavic hirudin. Jde o přírodní peptid, který mají pijavice ve svých slinných žlázách a vylučují ho pak ve slinách. Umožnuje jim vysávat krev z jejich oběti, aniž by ztuhla. Hirudin je vůbec nejúčinnější přírodní látka, která umí narušit, a dokonce zcela zrušit srážlivost krve.

Pijavicím hirudin pomůže k sytému obědu, ale pomoci může i lidem. Konkrétně lékařům, a to díky stejnému mechanismu, který využívají pijavice. Chirurgové dodnes používají pijavice ke zvýšení úspěšnosti chirurgických zákroků, například při přikládání useknutých prstů, protože sliny velmi neinvazivně zabraňují pooperačnímu srážení krve v žilách.

Už v devatenáctém století se bohaté evropské země začaly potýkat s nedostatkem pijavic. Průmysl poškozoval jejich přirozené životní prostředí, společnost bohatla a mohla si dovolit stále víc i drahou léčbu. Díky tomu začal vzkvétat živý mezinárodní trh s těmito tvorečky, například do Velké Británie se dovážely hlavně z těch průmyslově nejméně rozvinutých zemí, zejména z Ruska.

Kriminální gangy zase vydávaly jiné druhy pijavic za ty lékařské, aby se na vzkvétajícím byznysu přiživily. Právě neschopnost nasytit trh zřejmě vedla k zavržení pijavic víc než pokrok v medicíně. Ukázalo se totiž, že chovat tyto bezobratlé parazity je mnohem těžší, než by se dalo čekat. Komerční chovy zásobující lékaře sice existují, ale ceny pijavic jsou značně vysoké: jeden dospělý jedinec přijde asi na sto korun.

Pijavice v moderní medicíně

Pijavice se do medicíny vrátily jako „hirudoterapie“, která se začala používat od šedesátých let dvacátého století. Opravdový boom přišel na konci 20. století a vydržel až do současnosti. Další výzkumy totiž prokázaly, že pijavice jsou jako živý koktejl více než stovky velmi účinných látek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od antibiotik přes protizánětlivé chemikálie až po léky proti bolesti.

Zdaleka nejvíc se ale pijavice využívají v plastické chirurgii, konkrétně tam, kde se lékaři snaží o obnovování tkáně. Týká se to hlavně těch, které jsou silně prokrvené a tato životodárná kapalina se může během zákroku srazit. Při rekonstrukčních operacích se totiž krev hromadí v žilách a nemůže proudit zpět do srdce a plic, což může způsobit odumření tkáně.

Pijavice se aplikují přímo do místa rány: sliny přenesou do krevního oběhu pacienta protisrážlivé látky, které pomáhají zvýšit průtok krve. Další vlastnosti slin způsobují, že pacient necítí bolest a oblast je permanentně přírodně dezinfikována.

Další chemické látky zvyšují průtok krve do místa kousnutí a kousnutá osoba si toho často ani nevšimne, protože pijavice uvolňuje protizánětlivé a bolest tlumící látky. Sliny pijavice mají také antimikrobiální vlastnosti, jež chrání ránu, kterou zanechá, před infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.