LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.

Jedna z forem LSD přinesla tento týden doposud nejslibnější výsledky v léčbě klinické deprese. Společnost Definium Therapeutics zveřejnila výsledky své klinické studie fáze III, ve které testovala svou vlastní verzi LSD s kódovým označením DT120.

Ukázalo se, že u osob s těžkou depresí, které užily jednorázovou dávku DT120, došlo k výrazně většímu zmírnění příznaků než u těch, které dostaly jen placebo. Společnost na základě těchto – dle ní skvělých – výsledků plánuje požádat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o zrychlené schválení svého preparátu.

Výrobce věří, že by nasazení léku do praxe mohlo přinést zásadní změnu v léčbě lidí, kteří těžkými depresemi trpí a neexistuje pro ně zatím žádná jiná dostatečně účinná léčba.

Největší test LSD na léčbu deprese

Když švýcarský chemik Albert Hofmann roku 1938 ve své laboratoři poprvé vyrobil diethylamid kyseliny lysergové, dal mu zkratku LSD. O třicet let později se s látkou a jejím psychedelickým potenciálem začalo experimentovat jako s možným lékem na duševní nemoci – tehdy ale ještě metodami, které příliš nepřipomínaly moderní vědu. A také se LSD začalo využívat jako rekreační droga schopná působit silné změny vědomí.

Právě zneužití LSD jako drogy a nejasné výsledky studií vedly k tomu, že zájem o tuto substanci postupně utichal – nicméně v posledních letech došlo k jeho oživení. Vědci využívají nejen lepších schopností syntetické chemie k úpravě LSD, ale také moderních zobrazovacích metod, které umí odhalit, jaké změny v mozku užívání této látky způsobuje.

Nová studie je svým rozsahem jednou z největších prací, které měly popsat, zda LSD zmírňuje příznaky deprese. Vědci vycházeli z dosavadního laboratorního výzkumu, který ukazuje, že LSD může podporovat vznik nových nervových spojení a vyvolávat další změny v mozku, které jsou spojené se zmírněním příznaků deprese. Testovaní lidé byli rozdělení do dvou skupin – první dostávala jednorázovou dávku 100 mikrogramů přípravku DT120 a druhá placebo. Ani výzkumníci nevěděli, kdo dostal jakou látku, všechny účastníky pak po dobu tří měsíců sledovali a vyhodnocovali, jak se budou dopady lišit.

Výsledky jednoznačně pozitivní

Studie ukázala, že ti, kteří obdrželi LSD, zaznamenali podle standardních hodnocení deprese výrazně větší zlepšení než uživatelé placeba. Jejich stav se zlepšil přibližně o padesát procent, zatímco u těch, co dostali jen placebo, došlo ke zlepšení o sedm procent. Je to jak ukázka síly LSD, tak současně i důkaz, že i pouhé placebo může mít měřitelný dopad.

Dvanáct procent léčených LSD dokonce dle studie nemělo žádné příznaky deprese, úplně jim tedy zmizela. To stejné se dalo říct jen o třech procentech osob, které dostaly placebo.

Důležitým faktorem je fakt, že průzkum sice vyšel v odborném žurnálu, ale stále je to „jen“ studie firmy, která lék vyrábí. To znamená, že vše ještě musí ověřit nezávislí experti. Pokud se to ale podaří, mohlo by to přinést velmi rychlý pokrok v medicíně a léčbě. Zejména proto, že třetí fáze klinické studie, kterou už výzkum pokrývá, stačí ke schválení preparátu příslušnými úřady – tedy pokud to budou považovat za správné.

A pokud se toto podaří, mohlo by to otevřít cestu i dalším terapiím, které jsou založené právě na LSD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 13 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 14 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 20 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 20 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.