LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.

Jedna z forem LSD přinesla tento týden doposud nejslibnější výsledky v léčbě klinické deprese. Společnost Definium Therapeutics zveřejnila výsledky své klinické studie fáze III, ve které testovala svou vlastní verzi LSD s kódovým označením DT120.

Ukázalo se, že u osob s těžkou depresí, které užily jednorázovou dávku DT120, došlo k výrazně většímu zmírnění příznaků než u těch, které dostaly jen placebo. Společnost na základě těchto – dle ní skvělých – výsledků plánuje požádat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o zrychlené schválení svého preparátu.

Výrobce věří, že by nasazení léku do praxe mohlo přinést zásadní změnu v léčbě lidí, kteří těžkými depresemi trpí a neexistuje pro ně zatím žádná jiná dostatečně účinná léčba.

Největší test LSD na léčbu deprese

Když švýcarský chemik Albert Hofmann roku 1938 ve své laboratoři poprvé vyrobil diethylamid kyseliny lysergové, dal mu zkratku LSD. O třicet let později se s látkou a jejím psychedelickým potenciálem začalo experimentovat jako s možným lékem na duševní nemoci – tehdy ale ještě metodami, které příliš nepřipomínaly moderní vědu. A také se LSD začalo využívat jako rekreační droga schopná působit silné změny vědomí.

Právě zneužití LSD jako drogy a nejasné výsledky studií vedly k tomu, že zájem o tuto substanci postupně utichal – nicméně v posledních letech došlo k jeho oživení. Vědci využívají nejen lepších schopností syntetické chemie k úpravě LSD, ale také moderních zobrazovacích metod, které umí odhalit, jaké změny v mozku užívání této látky způsobuje.

Nová studie je svým rozsahem jednou z největších prací, které měly popsat, zda LSD zmírňuje příznaky deprese. Vědci vycházeli z dosavadního laboratorního výzkumu, který ukazuje, že LSD může podporovat vznik nových nervových spojení a vyvolávat další změny v mozku, které jsou spojené se zmírněním příznaků deprese. Testovaní lidé byli rozdělení do dvou skupin – první dostávala jednorázovou dávku 100 mikrogramů přípravku DT120 a druhá placebo. Ani výzkumníci nevěděli, kdo dostal jakou látku, všechny účastníky pak po dobu tří měsíců sledovali a vyhodnocovali, jak se budou dopady lišit.

Výsledky jednoznačně pozitivní

Studie ukázala, že ti, kteří obdrželi LSD, zaznamenali podle standardních hodnocení deprese výrazně větší zlepšení než uživatelé placeba. Jejich stav se zlepšil přibližně o padesát procent, zatímco u těch, co dostali jen placebo, došlo ke zlepšení o sedm procent. Je to jak ukázka síly LSD, tak současně i důkaz, že i pouhé placebo může mít měřitelný dopad.

Dvanáct procent léčených LSD dokonce dle studie nemělo žádné příznaky deprese, úplně jim tedy zmizela. To stejné se dalo říct jen o třech procentech osob, které dostaly placebo.

Důležitým faktorem je fakt, že průzkum sice vyšel v odborném žurnálu, ale stále je to „jen“ studie firmy, která lék vyrábí. To znamená, že vše ještě musí ověřit nezávislí experti. Pokud se to ale podaří, mohlo by to přinést velmi rychlý pokrok v medicíně a léčbě. Zejména proto, že třetí fáze klinické studie, kterou už výzkum pokrývá, stačí ke schválení preparátu příslušnými úřady – tedy pokud to budou považovat za správné.

A pokud se toto podaří, mohlo by to otevřít cestu i dalším terapiím, které jsou založené právě na LSD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 6 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 8 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 9 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 13 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.