Mikrodávkování LSD: čím dál oblíbenější a stále kontroverzní léčebná metoda

Spisovatelka Ayelet Waldmanová vyzkoušela různou léčbu proti depresi, ale všechno bylo marné. Nakonec našla východisko v ampulce zředěného LSD, podobně jako další stoupenci mikrodávkování této drogy, které se ve Spojených státech stalo módní záležitostí. „Začínala jsem přemýšlet o sebevraždě,“ říká dvaapadesátiletá bývalá právnička z kalifornského San Francisca. Usoudila, že nemá co ztratit, a ukápla dvě malinkaté kapičky tohoto psychedelického produktu na jazyk.

„Když jedinou volbou byla smrt nebo zoufalství blízké smrti, nebyl důvod, abych nevyzkoušela něco jiného,“ ospravedlňuje se. Její pochmurná nálada vbrzku ustoupila.

Waldmanová tak začala s mikrodávkováním, nelegální praxí, která spočívá v tom, že se užívá velmi omezená dávka psychedelické drogy, často LSD nebo halucinogenních hub. Cílem není upadnout do extáze, ale stimulovat výkonnost v práci a kreativitu, anebo jako u Waldmanové léčit psychické potíže.

Nahrávám video
Drogy a alkohol - časté důvody nehod na silnicích
Zdroj: ČT24

„Od prvního dne jsem se cítila lépe. Deprese byly pryč, bylo to úžasné,“ ujišťuje. Soudí, že za zlepšením vztahů s okolím a pracovním výkonem stojí užívání LSD. Denně bere kolem deseti mikrogramů LSD, tedy desetinu toho, co je zapotřebí k mnohem výraznějším změnám vědomí.

Toto dávkování podle Waldmanové změnilo její styl psaní. „Můj duch směřuje rychle vpřed, ale ne zmateně, nýbrž se skutečně příjemným soustředěním,“ citovala ji agentura AFP.

Lék nebo hrozba?

Mikrodávkování je rozšířené zejména mezi mladým profesionály z kalifornského Silicon Valley, kteří chtějí urychlit svou kariéru. Za rostoucí popularitu vděčí vysílání rozhlasu a poslední knize Ayelet Waldmanové, v níž autorka popisuje, jak jí mikrodávkovaná droga pomohla zbavit se maniakální deprese.

LSD je syntetická droga, která se rozšířila v 60. letech. Ve velkých dávkách může vyvolávat halucinace a na dlouhou dobu značně změnit vnímání a kognitivní funkce. Devětadvacetiletý Carl pracuje pro jedny noviny ve Washingtonu. Přiznává, že si loni v zaměstnání vzal asi šestkrát mikrodávku LSD, která mu pomohla udržet soustředění. „Máte více energie, jste zcela při vědomí a jste možná vnímavější k okolí,“ říká.

Pětadvacetiletý Oliver popisuje velmi lehkou euforii a lepší soustředění. „Myslím, že LSD má schopnost učinit vše zajímavějším a konzistentnějším,“ říká a dodává, že měl větší chuť do práce. Z dlouhodobého hlediska nejsou případná rizika užívání LSD známá, tvrdí Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse. Mikrodávkování nebylo dosud prozkoumáno, a to z právních a finančních důvodů, vysvětluje.

Zakázané látky v USA

Od roku 1970 bylo LSD ve Spojených státech zahrnuto do stejné kategorie zakázaných halucinogenních produktů jako heroin, psilocybin (obsažený v různých druzích hub) a meskalin, který se vyskytuje například v kaktusu. Tím se zastavilo studium psychedelických látek jako případných léků.

Nahrávám video
Co prožili díky LSD, si po desítkách let odborníci pochvalují
Zdroj: ČT24

Nebezpečí mikrodávkování spočívá v tom, že člověk pozře pančovanou drogu nebo si vezme špatnou dávku, říká Johnson. Nicméně je přínosné, že mikrodávky mají účinky na zlepšení kognitivních funkcí a působí proti depresím, dodává. Jeho vlastní studie týkající se používání halucinogenů u osob s rakovinou s cílem odstranit úzkost a deprese, nebo u kuřáků, kteří chtějí přestat s kouřením, přinesly povzbudivé výsledky.

Waldmanová přestala mikrodávky LSD užívat a chce s nimi začít teprve tehdy, až bude jeho užívání legální. „Pokud ovšem nezačnu znovu myslet na sebevraždu. Když budu stát před volbou zemřít, nebo se dopustit přečinu, zvolím tu druhou možnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...