Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
Austrálie má za sebou už šest měsíců přelomového experimentu, který bedlivě sleduje celý svět. Zakázat sociální sítě pro děti, v tomto případě mladším šestnácti let, se zdálo jako dobrý nápad tamním expertům i politikům. Realita ale naráží na výdobytky technologického pokroku třetího tisíciletí i vynalézavost mladších generací. V praxi se tak ukazuje, že současné kroky mají jen malý dopad na omezení přístupu k platformám. Proto chce australská vláda tvrději zakročit proti jejich provozovatelům.
Jde o všechny největší sítě světa, tedy zejména Facebook a Instagram společnosti Meta, YouTube od Googlu nebo čínský TikTok. Ty mají v Austrálii už dodržovat nařízení o větší důslednosti kontroly věku svých uživatelů – jako je například nutnost pořízení selfie fotografie při založení účtu. I toto opatření se ale děti naučily obcházet. V jiných případech ale služby upozornění o omezení pro už existující uživatele dětem ani neodeslaly.
„Před dvěma měsíci to zakázali, ale já to prostě obešel, jako třeba na Snapchatu, TikToku a Instagramu. Pořád mám všechno, všichni moji přátelé mají pořád všechny sociální sítě. Myslím, že to moc nefungovalo,“ říká čtrnáctiletý uživatel. „Mám Instagram, mám TikTok, mám Snapchat. Nedostala jsem žádné oznámení o tom, že by se něco z toho zablokovalo, z žádného z nich mě nikdo nevyhodil,“ sděluje patnáctiletá dívka.
Austrálie zavedla zákaz sociálních médií po sérii tragických sebevražd teenagerů spojených s on-line kyberšikanou a škodlivým obsahem. Ačkoli byla tato politika navržena na ochranu zranitelných mladých lidí, vyvolala intenzivní debaty o duševním zdraví s ohledem na možné nezamýšlené důsledky kroku.
Cestou je tlak na samotné platformy a edukace, říká expert
Přesto se tímto zákazem inspiruje stále víc zemí – naposledy Německo, které zvažuje zákaz pro všechny mladší třinácti let. I Berlín chce opatření blízce koordinovat s poskytovateli služeb a hnát je k odpovědnosti v případě nedodržení požadavků. V různých stádiích implementace podobných zákonů jsou i Rakousko, Dánsko nebo Francie. Jejím vzorem se chce inspirovat i česká vláda – nyní plánuje od příštího září nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách s cílem jejich úplného zákazu do konce povinné školní docházky.
Podle vědce z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zkoumajícího vliv internetu a technologií Davida Šmahela není australská cesta efektivní. „Myslím, že nebylo rozumné rozhodnutí se začít snažit regulovat sociální sítě zákazem do šestnácti let. Když už zákon vydali a nefunguje to, tak rozumím, že se snaží to nějak změnit, ale nemyslím si, že to bude účinné,“ uvedl.
Šmahela varuje, že i kdyby došlo k technologickým vylepšením, část dětí se může přesunout na nebezpečnější platformy, jako je například darkweb. Nejlepším přístupem, který by měla zaujmout i Evropská unie, je podle něj „tlačit na velké poskytovatele, platformy, aby lépe zajištovali bezpečnost dětí, lépe kontrolovali své algoritmy“. Důležitá je také edukace rodičů a dětí, říká expert.
