Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Nahrávám video

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.

Evropská komise představila prototyp už loni v červenci s cílem zajistit větší ochranu nezletilých a zabránit jim v přístupu k nevhodnému obsahu. Aplikaci už otestovalo šest států – Francie, Španělsko, Itálie, Dánsko, Řecko a Kypr. Podle místopředsedkyně Komise Henny Virkkunenové si platformy často stěžovaly, že nemají potřebné nástroje k tomu, aby mohly věk uživatelů hlídat. Nová aplikace jim tuto možnost poskytne.

Má jít o bezplatné a univerzálně použitelné řešení, které podle plánu EK ochrání děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Kritici se obávají, aby příliš nezasahovala do soukromí lidí. Komise tvrdí, že data mají být maximálně chráněna a aplikace je nebude sdílet další straně.

Podle Rozinka z Katedry softwarového inženýrství Fakulty informačních technologií ČVUT je vývoj programu reakcí na to, jak se velcí internetoví hráči snaží udržet uživatele co nejdéle na svých platformách. Čím déle tam stráví, tím více dat od nich totiž společnosti získají.

V Česku by se podle něj mohla aplikace propojit s už existujícím systémem Národní elektronické identity. Nemělo by docházet k větší výměně dat – podle toho, co už Rozinek viděl, by mělo jít jen o prosté ověření věku. A dokonce ani ne konkrétního, ale jen konstatování, jestli dosáhl uživatel hranice 18 let a jestli má tedy oprávnění k přístupu k věkově omezenému obsahu.

„Aplikace se přitom bude v jednotlivých členských státech lišit. Počítá se s autonomií pro každý z nich,“ přiblížil Rozinek pro ČT24. Země podle něj budou mít vlastní pravomoci a možnosti, jak s tímto systémem dál pracovat. Data občanů by tak měla vždy zůstat v daném státě, neposílala by se na nějaké centrální evropské úložiště.

Platforma je podle něj bezpečná, pracuje se zabezpečením podobným tomu, jaké se používá v bankovnictví. Náklady na ověřování ponesou platformy, kterých se pravidla týkají. Aplikace bude také zcela anonymní: ověřovat bude členský stát uživatele, ten pak platformě nebude poskytovat nic jiného než prosté ANO/NE ohledně dosažení věku 18 let.

Pokud se Rozinek něčeho obává, pak je to možnost, že by Evropská unie tento systém považovala jenom za pouhý mezikrok, který by chtěla dál rozvíjet a zaváděla by podobná ověřování i do dalších oblastí životů občanů.

Kritika zabezpečení

Zpravodajský web Politico v pátek uvedl, že evropská aplikace prý má spoustu bezpečnostních slabin, které umožňují ji snadno napadnout. Protože byl zveřejněn její kód, podařilo se takzvaným etickým hackerům do ní proniknout. Bezpečnostní konzultant Paul Moore tvrdí, že mu to trvalo pouhé dvě minuty. S obdobným vyjádřením přišel i další expert Baptiste Robert. Ten sdělil, že lze obejít biometrické ověřovací metody aplikace a lze do ni tak proniknout i bez zadání PIN kódu či použití otisku prstu.

Mluvčí Evropské komise v pátek dle Politica zopakovali, že aplikace je „technicky připravena“, a dodali, že nejde o finální verzi dostupnou občanům, ale stále o demoverzi. Ujistili, že kód programu „bude neustále aktualizován a vylepšován“.

Klady i zápory on-line prostoru

Podle šéfky EK pomáhají nové technologie rozvíjet cenné životní dovednosti, nicméně zároveň přinášejí rizika. „Pokud jde o bezpečnost dětí na internetu, situace je mimořádně znepokojivá. Každé šesté je na internetu šikanováno. Každé osmé pak šikanuje jiné dítě,“ uvedla von der Leyenová. Platformy podle ní nabízejí vysoce návykové designy, nekonečné scrollování, které přiživuje závislost a vysoce personalizovaný, cílený obsah. „Množství času, které naše děti tráví sledováním obrazovek, nikdy nebylo tak vysoké. A jde o dobu, kterou netráví na hřišti ani se svými vrstevníky,“ dodala.

Předsedkyně unijní exekutivy sdělila, že za uplynulé měsíce pozorně naslouchala rodičům a sdílí jejich obavy. „Je na nich, aby vychovávali své děti, ne na platformách,“ zdůraznila. Vyslyšela prý rovněž obavy členských států EU, které zdůrazňovaly povinnost Evropské unie chránit děti i v on-line světě.

Podle von der Leyenové to není poprvé, co EK přichází s inovativním řešením nového problému. V této souvislosti zmínila pandemii covidu-19 a následný vznik aplikace pro správu a kontrolu takzvaných covid certifikátů. „S naskenovaným certifikátem jsme mohli jít na koncert nebo nastoupit do letadla a znovu cestovat. Aplikaci používalo 78 zemí na čtyřech kontinentech,“ podotkla šéfka Komise s tím, že šlo „o obrovský úspěch“.

Aplikace na ověřování věku se přitom řídí stejnými principy a měla by být podle EK uživatelsky přívětivá. „Stáhnete si aplikaci. Nastavíte si ji pomocí pasu nebo občanského průkazu. Poté prokážete svůj věk při přístupu k on-line službám,“ popsala šéfka unijní exekutivy. Aplikace podle ní zároveň respektuje nejvyšší standardy ochrany osobních údajů na světě. „Uživatelé prokáží svůj věk, aniž by sdělili jakékoli další osobní údaje. Jednoduše řečeno, je zcela anonymní a uživatele nelze sledovat. Navíc funguje na jakémkoli zařízení – telefonu, tabletu, počítači, zkrátka kdekoliv,“ ujistila von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 7 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 8 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 11 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.