Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
Zastánci zákazů tvrdí, že jsou v zájmu zdravého dospívání. Podle odborníků z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií MU jsou ale nepromyšlené zákazy málo efektivní a potenciálně škodlivé. Adolescenti na sítích tráví až několik hodin denně, což má negativní, ale i pozitivní dopady na jejich celkovou pohodu a duševní zdraví.
„V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů. Hrozí, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody, a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,“ uvedla Michaela Šaradín Lebedíková z týmu IRTIS.
Sítě jsou pro mladé všudypřítomné
Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že abstinence od sociálních médií, tedy digitální detoxy, nejsou pro celkovou pohodu dobré, protože jsou neudržitelné a obírají uživatele o všechna pozitiva sítí. Nedávná studie vědců z Harvardu ukazuje, že snaha snížit používání sociálních sítí namísto úplného zákazu je přínosnější, zejména kvůli zachování kontaktů s přáteli.
Odborníci IRTIS uznávají, že design některých platforem a jejich agresivní algoritmy vzbuzují obavy, zvlášť kvůli zvýšené zranitelnosti dospívajících. Potenciální negativní dopady se ale týkají i dospělých a zákaz sítí pouze pro mladší uživatele podle vědců IRTIS nemá smysl bez tlaku na majitele platforem.
Používání sítí je podle vědců navíc v souladu s potřebami adolescentů, ať už jde o navazování vztahů, osamostatňování se od rodičů nebo kontakt s vrstevníky. V případě zákazu by mohli přejít na jiné, ještě méně regulované platformy, například WhatsApp nebo Discord. Tam se mohou setkat se škodlivým, zraňujícím a nekontrolovaným obsahem.
Regulace může mít různé formy
„Dospívající na internetu i sociálních sítích vyhledávají obsahy, které souvisí s jejich potřebami. To ale může být pozitivní i negativní. Pokud má například dospívající psychické problémy a na sociálních sítích je dále vystavený zraňujícím obsahům, je nanejvýš pravděpodobné, že přes zákaz tyto obsahy najde jinde na internetu. Navíc samotný zákaz psychické problémy adolescenta nijak nevyřeší. Je potřeba pátrat po příčině, ne řešit důsledek,“ řekl David Šmahel z MU, který používání internetu adolescenty dlouhodobě zkoumá.
Evropské státy by se podle odborníků měly opírat o existující regulace a trvat na skutečných, a ne pouze formálních změnách ze strany platforem. „Tlak by měl směřovat především ke korporacím, ne k dětem a rodičům, a jeho cílem by mělo být vytváření bezpečnějšího prostředí na internetu. Mělo by dojít například k větší kontrole a změně algoritmů, které sociální sítě používají,“ dodala Adéla Švestková z týmu IRTIS.
Expertky: Sítě mají vliv na duševní zdraví dětí, věkový limit přispěje k bezpečí
Ozývají se ale i hlasy, které by zákaz či regulaci přivítaly. Sociální sítě mají dopad na duševní zdraví dětí, virtuální svět může také posilovat rizikové chování a nastavení limitů by přispělo k větší bezpečnosti i lepšímu vývoji dětí, řekly pro ČTK zástupkyně oslovených neziskových organizací na pomoc dětem a bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Ta by návrh podpořila. „Děti i velmi nízkého věku tráví na sociálních sítích neúměrné množství času a setkávají se s obsahem, který likviduje jejich duševní zdraví a normalizuje užívání násilí či nenávist. Zůstávají víc a víc v sociální izolaci a místo navazování zdravých vrstevnických vztahů se patologizuje jejich vnímání zdravé intimity. Současný stav je alarmující a žádá si jednoznačné řešení na úrovni regulací,“ sdělila Šimáčková Laurenčíková, která patří k navrženým kandidátům na funkci veřejného ochránce práv.
Podle ní je vedle nastavení věkových limitů a bezpečnostních prvků potřeba i osvěta mezi rodiči i profesionály či vzdělávání dětí o digitální pohodě. „Absolutně neregulovaný digitální prostor, kde děti nejsou nijak chráněné, jednoznačně souvisí nejen s nárůstem vážných duševních obtíží u dětí a mladých, ale také s nárůstem násilí ve vrstevnických vztazích či kriminality, které se mladí dopouštějí,“ je přesvědčena Šimáčková Laurenčíková.
Také podle Michaely Polákové z SOS Dětských vesniček představují sociální sítě zátěž pro duševní zdraví dětí. „Nejde jen o tlak na výkon, vzhled a srovnávání, ale také o fakt, že v on-line prostředí často nevíme, kdo se s dětmi spojuje a s jakým vlivem. Z praxe víme, že děti si vytvářejí virtuální vztahy, které mohou posilovat rizikové chování,“ uvedla Poláková.
Podle ní je o to důležitější aktivní role dospělých a nastavení ochranných pravidel. „Zákaz sociálních sítí sám o sobě problémy dětí v on-line prostředí nevyřeší, ale může pomoci nastavit jasnou hranici toho, co pro ně není vývojově bezpečné. Zároveň může ulevit rodičům při nastavování pravidel, snížit tlak vrstevníků a dát dětem více času dozrát, než se vystaví prostředí, které je náročné i pro dospělé,“ vyjmenovala Poláková.
