Čeští vědci poprvé léčili rakovinu sítnice injekcí přímo do oka

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) poprvé v Česku vpravili cytostatika přímo do oka pacientky se zhoubným nádorem sítnice. Nová metoda zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Takzvaný retinoblastom postihuje nejčastěji batolata, vzácně novorozence a starší děti. V Česku jím onemocní šest až osm dětí ročně. O metodě informovali zástupci nemocnice.

Loni na jaře byl u tříleté Eleny diagnostikován nádor, jehož části zasáhly i sklivec oka. Lékař Petr Pochop z Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol uvedl, že pacientce nejdříve zaváděli léčiva přes stehenní tepnu. Na podzim však cytostatika během krátkého zákroku poprvé vpravili přímo do oka, aby ve sklivci dosáhli dostatečné koncentrace léčiv.

Museli přitom provést několik kroků, které brání rozšíření nádoru mimo oko – například snížit nitrooční tlak odsátím části tekutiny z přední komory oka, po odstranění tenké jehly pak operující také zmrazil místo vpichu.

Oční nádory u dětí

Poslední, pátou, injekci pacientka dostala loni v prosinci. Léčba zabrala. Podle Pochopa v současnosti, i díky včasnému nasazení léčby, v Česku přežije 95 procent pacientů s touto diagnózou. Pokud se však nádor dostane mimo oko, šance na úspěšné vyléčení klesá.

Rodiny to, že je něco špatně, zjistí nejčastěji tak, že dítě začne šilhat, nebo kvůli bělavým odleskům v zornici dítěte na fotografiích. Pochop zdůraznil, že navzdory jedné diagnóze se konkrétní nálezy liší. Někdy se části nádoru dostanou do sklivce, kde se množí, což komplikuje běžnou léčbu, jindy v oku roste několik různě velkých nádorů, občas nádor doprovází odchlípnutí sítnice.

Elena, stejně jako další děti, které trpěly tímto onemocněním, zůstane pod dohledem lékařů až do dospělosti. Zatímco krátce po ukončení léčby chodí pacienti na kontroly každý měsíc, později se intervaly prodlouží až na rok. V současnosti Motol sleduje zhruba sto bývalých pacientů.

Retinoblastom vzniká z nezralých buněk sítnice a tvoří asi čtyři procenta všech dětských nádorových onemocnění ročně. Má dědičnou i nedědičnou formu. Podle Pochopa trpí dědičným typem nemoci šest procent pacientů, u nichž jsou zasaženy obě oči. V naprosté většině případů se však jedná o sporadický typ, který nejčastěji postihne jen jedno oko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...