Čeští vědci poprvé léčili rakovinu sítnice injekcí přímo do oka

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) poprvé v Česku vpravili cytostatika přímo do oka pacientky se zhoubným nádorem sítnice. Nová metoda zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Takzvaný retinoblastom postihuje nejčastěji batolata, vzácně novorozence a starší děti. V Česku jím onemocní šest až osm dětí ročně. O metodě informovali zástupci nemocnice.

Loni na jaře byl u tříleté Eleny diagnostikován nádor, jehož části zasáhly i sklivec oka. Lékař Petr Pochop z Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol uvedl, že pacientce nejdříve zaváděli léčiva přes stehenní tepnu. Na podzim však cytostatika během krátkého zákroku poprvé vpravili přímo do oka, aby ve sklivci dosáhli dostatečné koncentrace léčiv.

Museli přitom provést několik kroků, které brání rozšíření nádoru mimo oko – například snížit nitrooční tlak odsátím části tekutiny z přední komory oka, po odstranění tenké jehly pak operující také zmrazil místo vpichu.

Oční nádory u dětí

Poslední, pátou, injekci pacientka dostala loni v prosinci. Léčba zabrala. Podle Pochopa v současnosti, i díky včasnému nasazení léčby, v Česku přežije 95 procent pacientů s touto diagnózou. Pokud se však nádor dostane mimo oko, šance na úspěšné vyléčení klesá.

Rodiny to, že je něco špatně, zjistí nejčastěji tak, že dítě začne šilhat, nebo kvůli bělavým odleskům v zornici dítěte na fotografiích. Pochop zdůraznil, že navzdory jedné diagnóze se konkrétní nálezy liší. Někdy se části nádoru dostanou do sklivce, kde se množí, což komplikuje běžnou léčbu, jindy v oku roste několik různě velkých nádorů, občas nádor doprovází odchlípnutí sítnice.

Elena, stejně jako další děti, které trpěly tímto onemocněním, zůstane pod dohledem lékařů až do dospělosti. Zatímco krátce po ukončení léčby chodí pacienti na kontroly každý měsíc, později se intervaly prodlouží až na rok. V současnosti Motol sleduje zhruba sto bývalých pacientů.

Retinoblastom vzniká z nezralých buněk sítnice a tvoří asi čtyři procenta všech dětských nádorových onemocnění ročně. Má dědičnou i nedědičnou formu. Podle Pochopa trpí dědičným typem nemoci šest procent pacientů, u nichž jsou zasaženy obě oči. V naprosté většině případů se však jedná o sporadický typ, který nejčastěji postihne jen jedno oko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled