Podle nové studie kalifornských vědců existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří lidé vnímají barvy. A nemohou za to oči, ale přímo mozek.
Mladý muž vešel do zatemnělé místnosti, posadil se na plastovou židli a zadíval se na obrazovku. Lososová, tyrkysová, azurová, magenta... Před očima se objevily barvy. A vědci sedící ve vedlejší místnůstce sledovali, co se děje s jeho očima.
Takhle probíhal výzkum kalifornských vědců, které zajímalo, jak se liší vnímání barev u mladých a starších osob. Kromě mladých zdravých stejně otestovali skupinu zdravých starších lidí s průměrným věkem 64,4 let. Účastníci experimentu během pěti sekund sledovali 26 různých barev, vědci přitom sledovali pomocí citlivých přístrojů průměr jejich zornic.
Proč právě zorničky? Tato část oka se zužuje v reakci na zvýšení světlosti a barevnosti barev. Pomocí vysoce citlivé kamery pro sledování očí, která zaznamenávala průměr zornice tisíckrát za sekundu, tým zjistil, že zornice zdravých starších lidí se v reakci na barevnost zužují méně než u mladých dospělých. Zvláště výrazné to bylo u zelených a purpurových odstínů.
Mladší i starší dospělí ale reagovali na světlost barevného odstínu velmi podobně. To naznačuje, že jas je vnímaný i ve vyšším věku stále stejně, ale neplatí to u barevnosti. Tato studie je první, která prokázala, že s přibývajícím věkem je lidský mozek méně citlivý na intenzitu barev v okolním světě.
Výsledky studie také doplňují předchozí behaviorální výzkum, který ukázal, že starší dospělí vnímají barvy jako méně barevné než mladí dospělí.
Stárnutím se mění všechno
Hlavní autorka studie, neuroložka Janneke van Leeuwenová, uvedla: „Tato práce zpochybňuje dlouholetý názor vědců, že vnímání barev zůstává relativně konstantní po celý život. Místo toho naznačuje, že barvy s věkem v lidské mysli pomalu slábnou. Naše výsledky by také mohly pomoci vysvětlit, proč se naše barevné preference mohou s věkem měnit – a proč se přinejmenším někteří starší lidé mohou oblékat do jinak nečekaně výrazných barev.“
Vědci se domnívají, že s přibývajícím věkem dochází k poklesu citlivosti organismu na úroveň sytosti barev v primární zrakové kůře. Tedy v té části mozku, která přijímá, integruje a zpracovává vizuální informace přenášené ze sítnice.
Spoluautor studie Jason Warren dodal: „Naše studie by mohla mít široký dopad na to, jak přizpůsobujeme módu, dekorace a další věci pro starší lidi. A potenciálně i na naše chápání nemocí stárnoucího mozku, jako je demence. Lidé s demencí mohou vykazovat změny v preferencích barev a další příznaky týkající se zrakového vnímání mozku – abychom je mohli správně interpretovat, musíme nejprve posoudit vliv zdravého stárnutí na vnímání barev. Proto je zapotřebí dalšího výzkumu.“
