Úrazy hlavy v raném, nebo středním věku se mohou ve stáří projevit zhoršením poznávacích schopností. Poukázala na to dlouholetá studie, kterou publikoval časopis Annals of Clinical and Translational Neurology. Podle vědců je možné, že tento typ poranění činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální procesy stárnutí.
Nejdelší britská kohortní studie zahrnovala celkem 502 lidí, kteří se narodili ve stejném týdnu v roce 1946. Když měli účastníci kolem padesáti let, zeptali se jich vědci, zda někdy utrpěli vážné poranění hlavy. Kladně tehdy odpovědělo 21 procent z nich.
Přibližně v sedmdesáti letech pak celá skupina podstoupila skenování mozku a absolvovala také testování poznávacích schopností.
Při vyhodnocení výsledků výzkumníci využili, že měli k dispozici výsledky standardizovaného kognitivního testu, kterého se členové kohorty zúčastnili v osmi letech. V potaz pak vzali například i jejich dosažené vzdělání nebo třeba socioekonomický status.
Horší pozornost a pomalejší myšlení
Ze závěrů studie tak vyplývá, že sedmdesátníci, kteří před více než patnácti lety utrpěli vážné poranění hlavy, měli o něco pomalejší myšlení a horší pozornost, než u nich vědci očekávali. Vedle toho měli také například v průměru o procento menší objem mozku.
„Našli jsme přesvědčivé důkazy, že poranění hlavy v raném, či středním věku může mít z dlouhodobého hlediska malý, ale významný dopad na zdraví mozku a myšlení,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Sarah-Naomi Jamesová z University College London. „Je možné, že poranění hlavy činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální proces jeho stárnutí,“ dodala.
Spojitost s Alzheimerovou chorobou vědci nenašli
Rozdíly v hladinách proteinu beta amyloidu, který má souvislost se vznikem Alzheimerovy choroby, ani jinou další spojitost s tímto onemocněním však odborníci nenašli. „Zdá se, že poranění hlavy mohou učinit naše mozky zranitelnější vůči normálním procesům stárnutí. Nenašli jsme ale důkazy o tom, že tyto úrazy by mohly způsobovat demenci. Mohly by však zhoršovat nebo urychlovat některé její příznaky,“ vysvětlila Jamesová.
O tom, jak závažné zranění účastníci studie zažili, či zda k němu došlo opakovaně, autoři studie údaje neměli. Ve sledování dané skupiny ale hodlají i nadále pokračovat. Chtějí mimo jiné zjistit, jak se tento pokles kognitivních schopností vyvíjí s postupujícím věkem.
Vědci v rámci studie upozornili také na rizika lehčích úrazů. „Je čím dál jasnější, že i méně závažné, ale opakované poranění hlavy – jako se děje napříkad u kontaktních sportů – může mít na zdraví mozku negativní dopady, a to o mnoho let později,“ řekl další z autorů studie Nick Fox, který rovněž působí na University College London.
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom celý život chránili naše mozky před úrazy,“ uzavřel.
