Pravěk strana 2 z 5

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“

Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí – hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. Nyní vědci tvrdí, že gigantický prehistorický žralok megalodon mohl být štíhlejší, než se dosud předpokládalo.

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu a kloní se k možnosti, že křídlům předcházely žábry.

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

V současné době většina lidí své mrtvé buď pohřbí, anebo zpopelní. Ale spousta našich prapředků se ke svým zesnulým chovala úplně jinak, ukazují výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu.

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Mravenci jsou skoro všude. Existuje jich víc než 14 tisíc druhů, které jsou rozšířené na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Myrmekologové odhadují, že na Zemi žijí více než čtyři kvadriliony mravenců. Jak se ale dokázali vyvinout tak, aby osídlili celý svět, bylo dosud záhadou.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.