Bok po boku. Vědci našli stopy různých druhů pravěkých hominidů, kteří se mohli potkat

Nové archeologické nálezy naznačují, že na jednom místě žily vedle sebe přinejmenším dva druhy hominidů. Tito předchůdci člověka obývali stejný prostor, ale pravděpodobně ho využívali odlišně.

Jak vypadal úsvit lidstva v dobách, kdy se drobní chlupatí hominidi začali měnit v bytosti s inteligencí, duchem a schopnosti připomínající dnešní lidi, je záhadou. A současně je to jedna z nejdůležitějších otázek, na které lidstvo hledá odpověď. Teď vědci našli zajímavý a důležitý důkaz, který jim umožnil podívat se na mládí člověka z jiného úhlu.

Na počátku lidského rodu nebyl jen jeden druh hominida. Dnes se už ví, že v Africe, kde lidé vznikli, existovala těchto druhů spousta. Ale co vědci nevědí, je, jaké mezi nimi panovaly vztahy. Žily poblíž sebe? Věděly o sobě vůbec? Docházelo mezi nimi ke konfliktům, nebo spíše spolupracovaly?

Stopy druhu Homo erectus
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Teď antropologové odhalili v keňské pánvi Turkana pozoruhodný důkaz, který ukazuje, že přinejmenším některé druhy raných hominidů žily poblíž sebe a zřejmě se tedy i znaly. Vědci pod vedením Kevina Hataly z Chatham University našli dvojici stop na břehu bahnitého jezera. Tato oblast se zkoumá už delší dobu, patří ke slavnému nalezišti Koobi Fora.

Stopa druhu Paranthropus boisei
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Otisky pocházejí z doby před asi 1,5 milionu let. Na základě informací o chůzi a postoji získaných ze stop se Hatala a jeho kolegové domnívají, že se jednalo o dva druhy: Homo erectus (člověk vzpřímený) a Paranthropus boisei (australopiték východoafrický). Jedná se o první důkaz dvou různých vzorů stop pleistocénních hominidů, které se objevují na stejném povrchu poblíž sebe. Po prozkoumání nových otisků z Koobi Fora vědci analyzovali další otisky hominidů podobného stáří a dospěli k závěru, že v celé oblasti východní Turkany existuje zřetelný vzorec dvou různých typů chůze po zadních končetinách.

Člověk vzpřímený (Homo erectus) byl druhem pravěkého hominida, který žil před 2 miliony lety až asi 143 tisíci lety. Tito hominidé chodili po zadních končetinách stejně jako současní lidé. Systematicky vyráběli kamenné nástroje, užívali oheň a rozvíjeli stále širší spektrum loveckých technologií. Pravděpodobně byli první, kdo žili jako lovci a sběrači. Homo erectus byl z hlediska délky existence druhu nejúspěšnějším hominidem vůbec.

Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei) je druh vyhynulého hominida, který žil ve starším pleistocénu, tedy před 2,3 – 1,3 milionu let ve východní Africe. Byl nejmladším, posledním zástupcem australopitéků, přičemž patří ke skupině robustních druhů, řazených často do samostatného rodu Paranthropus. Žil již současně se zástupci rodu Homo, jako byli Homo habilis a Homo erectus.

Celková analýza naznačuje, že různé druhy současně využívaly tyto jezerní biotopy, přičemž je možné, že měly také různě oddělené ekologické niky, jež využívaly odlišně ke své obživě. Právě v tom se pak mohly i různě specializovat. To v nich posilovalo (nebo naopak oslabovalo) vlastnosti, které potom různé druhy dále odlišovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...