Bok po boku. Vědci našli stopy různých druhů pravěkých hominidů, kteří se mohli potkat

Nové archeologické nálezy naznačují, že na jednom místě žily vedle sebe přinejmenším dva druhy hominidů. Tito předchůdci člověka obývali stejný prostor, ale pravděpodobně ho využívali odlišně.

Jak vypadal úsvit lidstva v dobách, kdy se drobní chlupatí hominidi začali měnit v bytosti s inteligencí, duchem a schopnosti připomínající dnešní lidi, je záhadou. A současně je to jedna z nejdůležitějších otázek, na které lidstvo hledá odpověď. Teď vědci našli zajímavý a důležitý důkaz, který jim umožnil podívat se na mládí člověka z jiného úhlu.

Na počátku lidského rodu nebyl jen jeden druh hominida. Dnes se už ví, že v Africe, kde lidé vznikli, existovala těchto druhů spousta. Ale co vědci nevědí, je, jaké mezi nimi panovaly vztahy. Žily poblíž sebe? Věděly o sobě vůbec? Docházelo mezi nimi ke konfliktům, nebo spíše spolupracovaly?

Stopy druhu Homo erectus
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Teď antropologové odhalili v keňské pánvi Turkana pozoruhodný důkaz, který ukazuje, že přinejmenším některé druhy raných hominidů žily poblíž sebe a zřejmě se tedy i znaly. Vědci pod vedením Kevina Hataly z Chatham University našli dvojici stop na břehu bahnitého jezera. Tato oblast se zkoumá už delší dobu, patří ke slavnému nalezišti Koobi Fora.

Stopa druhu Paranthropus boisei
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Otisky pocházejí z doby před asi 1,5 milionu let. Na základě informací o chůzi a postoji získaných ze stop se Hatala a jeho kolegové domnívají, že se jednalo o dva druhy: Homo erectus (člověk vzpřímený) a Paranthropus boisei (australopiték východoafrický). Jedná se o první důkaz dvou různých vzorů stop pleistocénních hominidů, které se objevují na stejném povrchu poblíž sebe. Po prozkoumání nových otisků z Koobi Fora vědci analyzovali další otisky hominidů podobného stáří a dospěli k závěru, že v celé oblasti východní Turkany existuje zřetelný vzorec dvou různých typů chůze po zadních končetinách.

Člověk vzpřímený (Homo erectus) byl druhem pravěkého hominida, který žil před 2 miliony lety až asi 143 tisíci lety. Tito hominidé chodili po zadních končetinách stejně jako současní lidé. Systematicky vyráběli kamenné nástroje, užívali oheň a rozvíjeli stále širší spektrum loveckých technologií. Pravděpodobně byli první, kdo žili jako lovci a sběrači. Homo erectus byl z hlediska délky existence druhu nejúspěšnějším hominidem vůbec.

Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei) je druh vyhynulého hominida, který žil ve starším pleistocénu, tedy před 2,3 – 1,3 milionu let ve východní Africe. Byl nejmladším, posledním zástupcem australopitéků, přičemž patří ke skupině robustních druhů, řazených často do samostatného rodu Paranthropus. Žil již současně se zástupci rodu Homo, jako byli Homo habilis a Homo erectus.

Celková analýza naznačuje, že různé druhy současně využívaly tyto jezerní biotopy, přičemž je možné, že měly také různě oddělené ekologické niky, jež využívaly odlišně ke své obživě. Právě v tom se pak mohly i různě specializovat. To v nich posilovalo (nebo naopak oslabovalo) vlastnosti, které potom různé druhy dále odlišovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...