Archeologové objevili „dánské Stonehenge“

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Stavbu ve tvaru kruhu o průměru přibližně třicet metrů tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Vědci ji odkryli při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.

„Je to objev, který se podaří jednou za život,“ řekla agentuře AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wåhlinová. „Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly,“ uvedla. „Pokud vím, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat.“

Meč z bronzu, hroty z křemene

Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. „Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby,“ popsala Wåhlinová.

V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. „Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ popsala Wåhlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.

Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.

Podle Wåhlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. „V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu, pozn. red.),“ dodala archeoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...