Archeologové objevili „dánské Stonehenge“

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Stavbu ve tvaru kruhu o průměru přibližně třicet metrů tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Vědci ji odkryli při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.

„Je to objev, který se podaří jednou za život,“ řekla agentuře AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wåhlinová. „Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly,“ uvedla. „Pokud vím, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat.“

Meč z bronzu, hroty z křemene

Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. „Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby,“ popsala Wåhlinová.

V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. „Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ popsala Wåhlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.

Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.

Podle Wåhlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. „V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu, pozn. red.),“ dodala archeoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 2 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 20 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...