Archeologové objevili „dánské Stonehenge“

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Stavbu ve tvaru kruhu o průměru přibližně třicet metrů tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Vědci ji odkryli při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.

„Je to objev, který se podaří jednou za život,“ řekla agentuře AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wåhlinová. „Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly,“ uvedla. „Pokud vím, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat.“

Meč z bronzu, hroty z křemene

Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. „Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby,“ popsala Wåhlinová.

V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. „Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ popsala Wåhlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.

Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.

Podle Wåhlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. „V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu, pozn. red.),“ dodala archeoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 10 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 17 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 18 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 20 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 21 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.