„Kuře s dlouhým ocasem“. Dinosauři zřejmě osídlili sever dříve, než se myslelo

Dinosauři zřejmě osídlili severní polokouli o celé miliony let dříve, než se až dosud vědci domnívali. Naznačují to přibližně 230 milionů let staré fosilie, které jsou téměř tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Uvádí to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii.

Doposud převládal mezi odborníky názor, že se dinosauři objevili v jižní části dávného superkontinentu Pangea, později zvaného Gondwana, před nejméně 233 miliony let, než se rozšířili do severní poloviny nazvané Laurasie. Zatímco v oblasti bývalé Gondwany byla nalezena řada fosilií raných dinosaurů, nebyly k dispozici žádné podobně staré nálezy z okolí rovníku a Laurasie.

Nově popsaný dinosaurus, jehož zkameněliny objevili paleontologové UW-Madison v roce 2013 v dnešním Wyomingu, ale tuto klasickou teorii zpochybňuje. Tvor, který žil na severní polokouli v blízkosti rovníku, je teď nejstarším známým laurasijským dinosaurem; časově srovnatelným s nejstaršími známými gondwanskými dinosaury. Výzkumníci ho pojmenovali Ahvaytum bahndooiveche. Název vychází z jazyka původních obyvatel Šošonů, kteří žili mimo jiné na území, kde vědci fosilie nalezli.

Terénní paleontologický výzkum ve Wyomingu
Zdroj: UW-Madison/David M. Lovelace

„Tyto zkameněliny znamenají nejstaršího rovníkového dinosaura na světě – a také nejstaršího dinosaura Severní Ameriky,“ uvedl vedoucí studie David Lovelace.

Přestože paleontologové neměli k dispozici kompletní exemplář – což je ostatně u raných dinosaurů mimořádně vzácné – našli dostatek pozůstatků, aby mohl jednoznačně určit, že šlo o dinosaura. Jednalo se pravděpodobně o příbuzného sauropodů, většinou býložravých dinosaurů, mezi které patřily některé známé gigantické druhy. Ahvaytum bahndooiveche žil nejenže o miliony let dříve, byl také mnohem menší.

„V podstatě byl velký jako kuře s opravdu dlouhým ocasem,“ přiblížil Lovelace. „Dinosaury si představujeme jako obří monstra, ale jejich začátky byly skromné,“ poznamenal.

Nalezený jedinec skutečně měřil něco málo přes třicet centimetrů a od hlavy k ocasu byl dlouhý asi metr. Jeho lebku, která by mohla pomoci osvětlit, čím se živil, výzkumníci neobjevili. Ostatní raní příbuzní sauropodů ale jedli maso a pravděpodobně byli všežravci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled