V Británii našli dosud největší tamní sadu dinosauřích stop

Nahrávám video

Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem dvou set obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC.

Dinosauří „cestičku“ vědci objevili ve vápencovém lomu v hrabství Oxfordshire v jihovýchodní Anglii. V pravěku, kdy tudy dinosauři procházeli, byla v místě tropická laguna. Jde o stopy dvou druhů dinosaurů, pravděpodobně dlouhokrkého býložravého sauropoda Cetiosaura a menšího, masožravého Megalosaura.

Sada stop je dlouhá 150 metrů, vědci ale věří, že může být ještě delší, protože zatím byla odkryta jen její část. „Je to jedno z nejpůsobivějších nalezišť stop, jaké jsem kdy viděla, co se týče rozsahu a velikosti šlápot,“ řekla BBC profesorka Kirsty Edgarová, mikropaleontoložka z univerzity v Birminghamu. „Můžete se vrátit v čase a udělat si představu o tom, jaké to bylo, když se tito obrovští tvorové potulovali po zemi a žili si svůj život.“

Stopy našel bagrista

Stopy poprvé zpozoroval z bagru pracovník lomu Gary Johnson. „Odhrnoval jsem jíl a najel jsem na hrbol. Myslel jsem si, že je to jenom nerovnost na zemi, ale za další tři metry jsem najel na další. A pak zase,“ svěřil se BBC.

Jak dinosaurus došlápl na zem, vytvořila se okolo stopy hradba bahna, které obří váha tvora vytlačila nahoru. Dinosauří stopy byly objeveny nedaleko už v 90. letech minulého století, proto se Johnson domníval, že pravidelné nerovnosti, přes které přejížděl bagrem, by mohly být také stopami pravěkých tvorů. „Myslel jsem si: jsem první člověk, který je vidí. Byl to neskutečný pocit.“

Vykopávek v lomu se loni v létě zúčastnilo více než sto vědců, studentů a dobrovolníků. Tým našel pět různých vyšlapaných cestiček. Čtyři vytvořili sauropodi, čtyřnozí býložraví dinosauři. Jejich stopy vypadaly jako sloní, jen mnohem větší. Tito tvorové měřili na délku až osmnáct metrů.

Pátou sadu tříprstých stop vytvořil masožravý Megalosaurus, který se pohyboval po dvou zadních končetinách a na délku měřil šest až devět metrů. „Byl největším dravým dinosaurem období jury v Británii,“ řekla BBC Emma Nichollsová, paleontoložka obratlovců z Přírodovědného muzea Oxfordské univerzity. Stopy se dokonce v jednom místě v lomu kříží.

Zachování cestiček pomohla bouře

Podle vědců se zřejmě zachovaly díky bouři, která je zavála usazeninami, takže se nesmyly. Výzkumníci je nafotili na více než dvacet tisíc snímků, aby mohli vytvořit trojrozměrné modely jak cestiček, tak jednotlivých stop.

„Opravu báječná věc na dinosauřích stopách je, že zachycují moment ze života zvířat,“ řekl BBC profesor Richard Butler, paleobiolog z univezity v Birminghamu. „Můžete zjistit, jak se tvor pohyboval, jak přesně vypadalo prostředí, kde žil. Stopy nám dávají zcela odlišnou sadu informací, které nemůžeme zjistit z kosterních pozůstatků.“

Budoucnost nálezu ještě není jistá, ale vědci spolupracují s provozovatelem lomu a vládní organizací Natural England na možnostech zachování naleziště pro budoucí generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
včera v 11:56‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.