V Británii našli dosud největší tamní sadu dinosauřích stop

Nahrávám video
Britští vědci našli zatím největší sadu dinosauřích stop ve Spojeném království
Zdroj: Reuters/BBC

Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem dvou set obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC.

Dinosauří „cestičku“ vědci objevili ve vápencovém lomu v hrabství Oxfordshire v jihovýchodní Anglii. V pravěku, kdy tudy dinosauři procházeli, byla v místě tropická laguna. Jde o stopy dvou druhů dinosaurů, pravděpodobně dlouhokrkého býložravého sauropoda Cetiosaura a menšího, masožravého Megalosaura.

Sada stop je dlouhá 150 metrů, vědci ale věří, že může být ještě delší, protože zatím byla odkryta jen její část. „Je to jedno z nejpůsobivějších nalezišť stop, jaké jsem kdy viděla, co se týče rozsahu a velikosti šlápot,“ řekla BBC profesorka Kirsty Edgarová, mikropaleontoložka z univerzity v Birminghamu. „Můžete se vrátit v čase a udělat si představu o tom, jaké to bylo, když se tito obrovští tvorové potulovali po zemi a žili si svůj život.“

Stopy našel bagrista

Stopy poprvé zpozoroval z bagru pracovník lomu Gary Johnson. „Odhrnoval jsem jíl a najel jsem na hrbol. Myslel jsem si, že je to jenom nerovnost na zemi, ale za další tři metry jsem najel na další. A pak zase,“ svěřil se BBC.

Jak dinosaurus došlápl na zem, vytvořila se okolo stopy hradba bahna, které obří váha tvora vytlačila nahoru. Dinosauří stopy byly objeveny nedaleko už v 90. letech minulého století, proto se Johnson domníval, že pravidelné nerovnosti, přes které přejížděl bagrem, by mohly být také stopami pravěkých tvorů. „Myslel jsem si: jsem první člověk, který je vidí. Byl to neskutečný pocit.“

Vykopávek v lomu se loni v létě zúčastnilo více než sto vědců, studentů a dobrovolníků. Tým našel pět různých vyšlapaných cestiček. Čtyři vytvořili sauropodi, čtyřnozí býložraví dinosauři. Jejich stopy vypadaly jako sloní, jen mnohem větší. Tito tvorové měřili na délku až osmnáct metrů.

Pátou sadu tříprstých stop vytvořil masožravý Megalosaurus, který se pohyboval po dvou zadních končetinách a na délku měřil šest až devět metrů. „Byl největším dravým dinosaurem období jury v Británii,“ řekla BBC Emma Nichollsová, paleontoložka obratlovců z Přírodovědného muzea Oxfordské univerzity. Stopy se dokonce v jednom místě v lomu kříží.

Zachování cestiček pomohla bouře

Podle vědců se zřejmě zachovaly díky bouři, která je zavála usazeninami, takže se nesmyly. Výzkumníci je nafotili na více než dvacet tisíc snímků, aby mohli vytvořit trojrozměrné modely jak cestiček, tak jednotlivých stop.

„Opravu báječná věc na dinosauřích stopách je, že zachycují moment ze života zvířat,“ řekl BBC profesor Richard Butler, paleobiolog z univezity v Birminghamu. „Můžete zjistit, jak se tvor pohyboval, jak přesně vypadalo prostředí, kde žil. Stopy nám dávají zcela odlišnou sadu informací, které nemůžeme zjistit z kosterních pozůstatků.“

Budoucnost nálezu ještě není jistá, ale vědci spolupracují s provozovatelem lomu a vládní organizací Natural England na možnostech zachování naleziště pro budoucí generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...