Stonehenge mohl vzniknout jako politický monument, tvrdí vědci

Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International. Nové zjištění přichází poté, co archeologové nedávno prokázali, že jeden z kamenů – ležící uprostřed Stonehenge pod jinými balvany – pochází až z dalekého severu Skotska.

Podle vedoucího výzkumu Mikea Parkera Pearsona z archeologického institutu londýnské univerzity UCL dělají kameny pocházející z různých míst v zemi ze Stonehenge „unikát mezi více než 900 kamennými kruhy v Británii“. Serveru The Guardian řekl, že byly vztyčeny, aby sjednotily raná zemědělská společenství v Británii v době nového osidlování ostrovů příchozími z Evropy. Samotný oltářní kámen uprostřed Stonehenge pak mohl být podle Parkera Pearsona darem nebo indikátorem politického spojenectví.

„Už nějakou dobu víme, že lidé sem přicházeli k hodování z mnoha různých částí Británie, a téměř polovina lidí, kteří jsou zde pohřbeni, žila jinde,“ řekl Parker Pearson webu stanice BBC. „Podobnosti v architektuře a materiální kultuře mezi oblastí kolem Stonehenge a Skotskem nyní dávají větší smysl,“ dodal.

Stále záhadná stavba

V létě vědci přišli se zjištěním, že šestitunový oltářní kámen v centru Stonehenge pochází z více než 700 kilometrů vzdáleného místa ve Skotsku. Na místo byl pravděpodobně dopraven kolem roku 2500 před naším letopočtem, kdy byl Stonehenge přestavěn do své nynější podoby.

Stonehenge vznikl přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“.

O účelu Stonehenge se vedou spory – podle některých jde o náboženskou svatyni, starobylou observatoř nebo solární kalendář. Parker Pearson řekl serveru The Guardian, že ve světle nových skutečností je však nyní třeba o Stonehenge uvažovat jako o politickém monumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 22 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
včera v 11:41‌‌

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
včera v 11:35‌‌

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
včera v 09:24‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.