Stonehenge mohl vzniknout jako politický monument, tvrdí vědci

Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International. Nové zjištění přichází poté, co archeologové nedávno prokázali, že jeden z kamenů – ležící uprostřed Stonehenge pod jinými balvany – pochází až z dalekého severu Skotska.

Podle vedoucího výzkumu Mikea Parkera Pearsona z archeologického institutu londýnské univerzity UCL dělají kameny pocházející z různých míst v zemi ze Stonehenge „unikát mezi více než 900 kamennými kruhy v Británii“. Serveru The Guardian řekl, že byly vztyčeny, aby sjednotily raná zemědělská společenství v Británii v době nového osidlování ostrovů příchozími z Evropy. Samotný oltářní kámen uprostřed Stonehenge pak mohl být podle Parkera Pearsona darem nebo indikátorem politického spojenectví.

„Už nějakou dobu víme, že lidé sem přicházeli k hodování z mnoha různých částí Británie, a téměř polovina lidí, kteří jsou zde pohřbeni, žila jinde,“ řekl Parker Pearson webu stanice BBC. „Podobnosti v architektuře a materiální kultuře mezi oblastí kolem Stonehenge a Skotskem nyní dávají větší smysl,“ dodal.

Stále záhadná stavba

V létě vědci přišli se zjištěním, že šestitunový oltářní kámen v centru Stonehenge pochází z více než 700 kilometrů vzdáleného místa ve Skotsku. Na místo byl pravděpodobně dopraven kolem roku 2500 před naším letopočtem, kdy byl Stonehenge přestavěn do své nynější podoby.

Stonehenge vznikl přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“.

O účelu Stonehenge se vedou spory – podle některých jde o náboženskou svatyni, starobylou observatoř nebo solární kalendář. Parker Pearson řekl serveru The Guardian, že ve světle nových skutečností je však nyní třeba o Stonehenge uvažovat jako o politickém monumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...