Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.
Archeologové konečně vědí, odkud pocházely kameny ve Stonehenge
Skupina dvanácti archeologů z Velké Británie představila v únoru výsledky výzkumu materiálů, z nichž byl Stonehenge postaven. Zjistili, že některé z menších kamenů pocházely až ze západního Walesu. Dokonce identifikovali dva lomy, kde byly kameny získány. V nich pak vědci našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání – pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.
Podle výzkumníků jde o přesvědčivé důkazy, že právě odsud se transportovaly slavné kameny na jejich dnešní neméně proslulou lokalitu. Místo nálezu je přitom pro laickou veřejnost poměrně překvapivé, leží totiž přes 220 kilometrů daleko. „Konečně máme odpověď na starou otázku, kde se ty kameny vzaly. Jestli se do Stonehenge dostaly díky lidské práci nebo pohybem ledovce,“ uvedl pro CNN hlavní autor objevu profesor Joshua Pollard.
GALERIE
Slunovrat přivítali u Stonehenge druidové i turisté
Tento výzkum trval téměř celé desetiletí; začali s ním roku 2010, když pečlivě analyzovali materiály použité ve Stonehenge, a potom je srovnávali s nejrůznějšími kameny ve známých prehistorických lomech v zemi. „Byla to opravdu těžká práce,“ komentoval Pollard. „Takové objevy potřebují dostatek času.“ Většina výzkumu spočívala v rozbíjení stovek kamenů na prach a následné analýze tohoto materiálu v laboratořích.
Nové poznatky
Přibližné místo původu kamenů je známé už dlouho, téměř sto let. Roku 1923 správně určil britský geolog H. H. Thomas, že kameny jsou z oblasti Preseli Hills; nyní navíc víme, že oba lomy, kdy byly získány, tedy Carn Goedog a Craig Rhos-y-felin, leží na severní straně tohoto kopce.
Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. To má další důsledky – podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě (jižní strana je blízko řeky).
Vědci nyní také uvažují o tom, že z kamenů vytěžených na Preseli Hills mohli lidé nejprve vytvořit kamenný kruh v blízkém okolí, a teprve poté ho „přenesli“ na jeho dnešní místo.
Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prokoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge.