Archeologové konečně vědí, odkud pocházely kameny ve Stonehenge

Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.

Skupina dvanácti archeologů z Velké Británie představila v únoru výsledky výzkumu materiálů, z nichž byl Stonehenge postaven. Zjistili, že některé z menších kamenů pocházely až ze západního Walesu. Dokonce identifikovali dva lomy, kde byly kameny získány. V nich pak vědci našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání – pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.

Podle výzkumníků jde o přesvědčivé důkazy, že právě odsud se transportovaly slavné kameny na jejich dnešní neméně proslulou lokalitu. Místo nálezu je přitom pro laickou veřejnost poměrně překvapivé, leží totiž přes 220 kilometrů daleko. „Konečně máme odpověď na starou otázku, kde se ty kameny vzaly. Jestli se do Stonehenge dostaly díky lidské práci nebo pohybem ledovce,“ uvedl pro CNN hlavní autor objevu profesor Joshua Pollard.

Tento výzkum trval téměř celé desetiletí; začali s ním roku 2010, když pečlivě analyzovali materiály použité ve Stonehenge, a potom je srovnávali s nejrůznějšími kameny ve známých prehistorických lomech v zemi. „Byla to opravdu těžká práce,“ komentoval Pollard. „Takové objevy potřebují dostatek času.“ Většina výzkumu spočívala v rozbíjení stovek kamenů na prach a následné analýze tohoto materiálu v laboratořích.

Nové poznatky

Přibližné místo původu kamenů je známé už dlouho, téměř sto let. Roku 1923 správně určil britský geolog H. H. Thomas, že kameny jsou z oblasti Preseli Hills; nyní navíc víme, že oba lomy, kdy byly získány, tedy Carn Goedog a Craig Rhos-y-felin, leží na severní straně tohoto kopce.

Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. To má další důsledky – podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě (jižní strana je blízko řeky).

Vědci nyní také uvažují o tom, že z kamenů vytěžených na Preseli Hills mohli lidé nejprve vytvořit kamenný kruh v blízkém okolí, a teprve poté ho „přenesli“ na jeho dnešní místo.
Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prokoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...