Archeologové konečně vědí, odkud pocházely kameny ve Stonehenge

Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.

Skupina dvanácti archeologů z Velké Británie představila v únoru výsledky výzkumu materiálů, z nichž byl Stonehenge postaven. Zjistili, že některé z menších kamenů pocházely až ze západního Walesu. Dokonce identifikovali dva lomy, kde byly kameny získány. V nich pak vědci našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání – pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.

Podle výzkumníků jde o přesvědčivé důkazy, že právě odsud se transportovaly slavné kameny na jejich dnešní neméně proslulou lokalitu. Místo nálezu je přitom pro laickou veřejnost poměrně překvapivé, leží totiž přes 220 kilometrů daleko. „Konečně máme odpověď na starou otázku, kde se ty kameny vzaly. Jestli se do Stonehenge dostaly díky lidské práci nebo pohybem ledovce,“ uvedl pro CNN hlavní autor objevu profesor Joshua Pollard.

Tento výzkum trval téměř celé desetiletí; začali s ním roku 2010, když pečlivě analyzovali materiály použité ve Stonehenge, a potom je srovnávali s nejrůznějšími kameny ve známých prehistorických lomech v zemi. „Byla to opravdu těžká práce,“ komentoval Pollard. „Takové objevy potřebují dostatek času.“ Většina výzkumu spočívala v rozbíjení stovek kamenů na prach a následné analýze tohoto materiálu v laboratořích.

Nové poznatky

Přibližné místo původu kamenů je známé už dlouho, téměř sto let. Roku 1923 správně určil britský geolog H. H. Thomas, že kameny jsou z oblasti Preseli Hills; nyní navíc víme, že oba lomy, kdy byly získány, tedy Carn Goedog a Craig Rhos-y-felin, leží na severní straně tohoto kopce.

Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. To má další důsledky – podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě (jižní strana je blízko řeky).

Vědci nyní také uvažují o tom, že z kamenů vytěžených na Preseli Hills mohli lidé nejprve vytvořit kamenný kruh v blízkém okolí, a teprve poté ho „přenesli“ na jeho dnešní místo.
Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prokoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...