Archeologové konečně vědí, odkud pocházely kameny ve Stonehenge

Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.

Skupina dvanácti archeologů z Velké Británie představila v únoru výsledky výzkumu materiálů, z nichž byl Stonehenge postaven. Zjistili, že některé z menších kamenů pocházely až ze západního Walesu. Dokonce identifikovali dva lomy, kde byly kameny získány. V nich pak vědci našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání – pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.

Podle výzkumníků jde o přesvědčivé důkazy, že právě odsud se transportovaly slavné kameny na jejich dnešní neméně proslulou lokalitu. Místo nálezu je přitom pro laickou veřejnost poměrně překvapivé, leží totiž přes 220 kilometrů daleko. „Konečně máme odpověď na starou otázku, kde se ty kameny vzaly. Jestli se do Stonehenge dostaly díky lidské práci nebo pohybem ledovce,“ uvedl pro CNN hlavní autor objevu profesor Joshua Pollard.

Tento výzkum trval téměř celé desetiletí; začali s ním roku 2010, když pečlivě analyzovali materiály použité ve Stonehenge, a potom je srovnávali s nejrůznějšími kameny ve známých prehistorických lomech v zemi. „Byla to opravdu těžká práce,“ komentoval Pollard. „Takové objevy potřebují dostatek času.“ Většina výzkumu spočívala v rozbíjení stovek kamenů na prach a následné analýze tohoto materiálu v laboratořích.

Nové poznatky

Přibližné místo původu kamenů je známé už dlouho, téměř sto let. Roku 1923 správně určil britský geolog H. H. Thomas, že kameny jsou z oblasti Preseli Hills; nyní navíc víme, že oba lomy, kdy byly získány, tedy Carn Goedog a Craig Rhos-y-felin, leží na severní straně tohoto kopce.

Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. To má další důsledky – podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě (jižní strana je blízko řeky).

Vědci nyní také uvažují o tom, že z kamenů vytěžených na Preseli Hills mohli lidé nejprve vytvořit kamenný kruh v blízkém okolí, a teprve poté ho „přenesli“ na jeho dnešní místo.
Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prokoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 10 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 16 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 17 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.