„Rozestupy“ fungovaly jako ochrana před epidemiemi už v pravěku

Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.

Během covidové pandemie se spousta lidí poprvé dozvěděla o termínu „sociální distancování“. V Česku se označoval zjednodušeně jako „rozestupy“. Toto chování, kdy se společnost snaží intuitivně bránit šíření patogenů, ale existuje už tisíce let. A podle nového výzkumu se vyskytovalo dokonce už v pravěku.

Odhalil to profesor Alex Bentley z univerzity v Konxville v Tennessee. Tento antropolog společně s dalšími kolegy zkoumal takzvaná megasídliště tripolské kultury. Ta se nacházejí v Rumunsku a na Ukrajině a pocházejí z doby asi 5200 až 3000 před naším letopočtem.

Za objevitele této kultury známé také jako Cucuteni–Trypilská se přitom považuje český archeolog Vincenc Chvojka, který první doklady o její existenci odhalil na konci devatenáctého století přímo v Kyjevě.

Čeněk Vincenc Chvojka se pokládá za zakladatele ukrajinské archeologie. Pocházel z chudé zemědělské rodiny v Semilech, do carského Ruska se dostal jako učitel němčiny. Snažil se tam živit i zemědělstvím, ale nepříliš úspěšně.

Začátek jeho archeologické kariéry je spojený s požárem jeho stodoly. V ní mu shořela všechna jeho úroda, ale při úklidu spáleniště narazil na náramky a ženské šperky z doby Kyjevské Rusi. Výhodně je prodal a stal se známým jako amatérský archeolog. Od té doby se tomuto oboru věnoval prakticky na plný úvazek.

Roku 1897 na 11. sjezdu ruských archeologů vystoupil se svou teorií o existenci tripolské neolitické kultury ležící na území dnešní Ukrajiny. Později se stal zakladatelem, ředitelem a prvním kurátorem Kyjevského muzea, dnes Národního muzea historie Ukrajiny.

Na svém civilizačním vrcholu, v době před asi šesti tisíci roky, žili lidé z této kultury v obrovských sídlech. Označovat je za megasídliště není nijak přehnané, protože ta největší mohlo obývat podle střízlivých odhadů dvacet až pětačtyřicet tisíc lidí. Něco takového pak východní Evropa neznala další celé tisíce let.

Díky genetickým výzkumům se už také relativně dobře ví, jaký lid zde žil. A nově také to, jaké nemoci ho trápily. „Nové studie pravěké DNA ukázaly, že se nemoci jako salmonela, tuberkulóza a mor v Evropě a střední Asii objevily před tisíci lety v období neolitu, tedy právě v době vzniku prvních zemědělských vesnic,“ uvedl Bentley.

„To nás vedlo k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jestli už tito neolitičtí vesničané znali a provozovali nějaké formy sociálního distancování, aby zabránili šíření těchto nemocí.“

Rozestupy v Nebelivce

Bentley se spojil s kolegy, kteří umí pomocí počítačů modelovat chování lidí v rámci společnosti. Společně se pak zaměřili na osadu Nebelivka, která se nachází na území dnešní Ukrajiny. Přes 1200 dřevěných domů tam bylo pravidelně rozmístěno v jistých vzorcích a byly seskupeny do struktur, které asi odpovídají něčemu, jako jsou moderní čtvrti. Celkem tam žilo před šesti tisíci lety více než patnáct tisíc lidí, horní odhady se dokonce přibližují k číslu 17 tisíc.

„Toto shlukové uspořádání epidemiologové dobře znají jako skvělou konfiguraci pro omezení ohnisek nemocí,“ vysvětluje Bentley. „To naznačuje a pomáhá vysvětlit zvláštní uspořádání prvních městských oblastí na světě – chránilo by to obyvatele před nemocemi, které se tehdy začaly objevovat. Rozhodli jsme se otestovat pomocí počítačového modelování, jak účinná by tato ochrana byla.“

Rozmístění domů v Nebelivce
Zdroj: Wikimedia Commons/John Chapman

Vědci upravili modely vyvinuté už v předchozím projektu na knoxvillské univerzitě. Bentley v něm tehdy spolupracoval na modelování vlivu sociálního distančního chování na šíření pandemií podobných covidu. A teď stejný program použil – místo na knoxvillské ulice – na pravěké osídlení na Ukrajině.

„Tyto nové nástroje nám mohou pomoci pochopit, co nám archeologický záznam říká o pravěkém chování v době, kdy se vyvíjely nové nemoci,“ řekl Bentley. „Principy jsou stejné – předpokládali jsme, že nejstarší pravěké nemoci se nejprve přenášely potravinami, nikoliv vzduchem.“

Stopování pravěkých nemocí

Výzkumníci se tedy pokusili simulovat šíření nemocí přenášených potravinami, například salmonely, na podrobném plánu Nebelivky. Provedli miliony simulací archeologických dat, aby otestovali vliv různých možných parametrů onemocnění.

„Výsledky ukázaly, že seskupení domů v Nebelivce do kruhovitých struktur v různých čtvrtích by omezilo šíření raných nemocí přenášených potravinami,“ popisuje Bentley. „Právě boj s nemocemi by také mohl vysvětlit, proč obyvatelé Nebelivky pravidelně pálili své dřevěné domy, aby je nahradili novými. Studie ukazuje, že popsané sdružování domů by pomohlo lidem přežít v raných zemědělských vesnicích, když se vyvíjely nové nemoci přenášené potravinami.“

Konkrétně mohla tato ochrana fungovat tak, že lidé spojení kolem jednoho okruhu staveb konzumovali jinou potravu než obyvatelé jiných. Díky tomu se nikdy nenakazili všichni lidé v osadě. Ta mohla být proto vždy bojeschopná a současně měla i dost lidských sil na tehdy náročnou zemědělskou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 19 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.