V Dánsku objevili pravěkou zkamenělinu rybích zvratků

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.

Nadšenec do paleontologie Peter Bennicke zkamenělinu našel na pobřežním útesu Stevns Klint, který je na seznamu UNESCO díky svým bohatým nalezištím zkamenělin. Bennicke podle BBC řekl, že narazil na neobvykle vypadající úlomky, z nichž se nakonec vyklubaly kousky mořského živočicha lilijice v kusu křídy.

Dán zkamenělinu odvezl do místního muzea, kde zjistili, že se zvratky skládají nejméně ze dvou různých druhů lilijic, upřesnil The Guardian. Muzeum také potvrdilo, že zkamenělinu lze datovat do konce období křídy před 66 miliony lety. Tedy do doby, kdy ještě žili dinosauři.

Moderní lilijice
Zdroj: Wikimedia Commons/albert kok

„Lilijice nejsou zvlášť výživnou stravou, protože se skládají převážně z vápenatých destiček, které drží pohromadě jen několik měkkých částí. A byl tu živočich, pravděpodobně nějaký druh ryby, který před 66 miliony lety pozřel lilijice žijící na dně moře a vyvrhnul části koster,“ popsal podle The Guardianu kurátor muzea a paleontolog Jesper Milan.

„Jde o skutečně neobvyklý nález, protože díky němu můžeme poznat pravěký potravní řetězec. Říká nám to, kdo žral před 66 miliony lety koho,“ vysvětlil kurátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...