Pravěk strana 4 z 5

Když paleontologové analyzovali fosílie objevené ve Vietnamu, narazili na jednu, kterou na první pokus nedokázali vysvětlit. Chemické složení naznačovalo, že nejde o obyčejnou zkamenělinu, navíc i stopa byla podivná.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

Vědcům se podařilo popsat brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zvířecí podobu zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Archeologové poprvé popsali DNA celé starověké rodiny, která žila před asi 5700 lety na britských ostrovech. Jejich analýza ukazuje, jak rodina v této době vypadala, ale také poodhaluje, jak fungovala a jak se žilo v době, kdy vznikaly základy evropské civilizace.

Paleontologové našli zatím nejlépe zachované embryo dinosaura. Je staré 72 až 66 milionů let a podle autorů objevu vrhá nové světlo na souvislost mezi chováním moderních ptáků a dinosaurů.

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Lovci a sběrači způsobili už před 125 tisíci lety změnu ekosystémů. Tvrdí to výsledky rozsáhlé mezioborové studie, kterou vedli vědci z Leidenské univerzity. Hlavní příčinou byl fakt, že neandertálci používali oheň k udržování volné krajiny, a tím měli velký vliv na místní prostředí. Studie vyšla v časopise Science Advances.

Paleontologové vysvětlili, komu patřily stopy, jež po sobě před 3,6 milionu let zanechal v dnešní severní Tanzanii doposud neznámý tvor. Ve studii, kterou publikoval odborný časopis Science, vyvrátili předchozí domněnky, že by stopy patřily medvědům. Pomocí moderních metod přišel tým Jeremyho DeSilvy na to, že otisky patří hominidům, kteří experimentovali s chůzí po zadních.

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

Největší expozici věnovanou pravěku v Česku lze od konce listopadu navštívit v Národním muzeu. O sto milionů let zpátky vrátí návštěvníky nová stálá expozice. Cílem autorů je nejen ukázat, co se dělo a co žilo na našem území v období prvohor až čtvrtohor, ale i veřejnost do této doby vtáhnout. K atraktivním exponátům patří model jediného českého dinosaura i mamuta v životní velikosti nebo nejstarší suchozemská rostlina světa.

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Unikátní nález odkryli archeologové v Neplachovicích na Opavsku. Zachovalé ostatky šesti pravěkých lidí staré asi čtyři tisíce let ukrývaly zásobnicové jámy více než metr a půl pod zemí. Pracovníci Slezského zemského muzea v Opavě předpokládají, že koster může být na místě daleko víc. Archeologické práce dál pokračují.

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Po víc než pět milionů let po Zemi potulovali mamuti, ale před asi čtyřmi tisíci roky zmizeli. Bylo to ve stejné době, kdy se začali po planetě šířit lidé, takže právě Homo sapiens byl dlouho hlavním podezřelým. Vědci teď z něj konečně toto nařčení sejmuli.

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Lépe dochovaného pravěkého kraba ještě vědci neviděli. Podařilo se jim ho najít ve sto milionů let starém kousku jantaru, který se našel v Číně. Objev je zcela unikátní.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Mezinárodní vědecký tým našel na ostrově Kréta ve Středozemním moři stopy primáta, který chodil po dvou zadních končetinách. Jsou staré nejméně šest milionů let, tvrdí výzkumníci, jejichž práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

Před 30 miliony lety došlo v Africe k masivnímu vymírání savců - zmizelo jich nejméně 67 procent. Popsal to nový výzkum, který probíhal několik desítek let a odhalil událost, o které se až doposud vůbec nevědělo.

Vědci našli v jantaru zkamenělou želvušku. V pryskyřici uhynula před asi 16 miliony lety, nyní díky vědcům ukázala, jaké byly životní podmínky v dávno zmizelém světě.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.