Vědci objevili fosilii zřejmě největšího hada na Zemi. Bažinami Indie se plazil patnáctimetrový obr

Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty.

Stejně jako moderní krajty nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.

Obratle plaza objevili vědci ve hnědouhelném dole v západoindickém státě Gundžarát. Podařilo se jim odkrýt 27 obratlů, z nichž jich několik zůstalo ve stejné pozici, ve které Vasuki pošel. Vzhledem k neúplné fosilii odborníci odhadli, že pradávný plaz dosahoval délky 11 až 15 metrů a vážil zhruba jednu tunu.

Pomalý, ale smrtící

„Vzhledem ke své velikosti byl Vasuki pomalu pohybující se predátor, který své kořisti přepadal ze zálohy a podrobil si je škrcením, stejně jako dnešní anakondy a krajty. Žil v bažinatých močálech nedaleko pobřeží v dobách, kdy byly globální teploty vyšší než dnes,“ uvedl paleontolog Debadžit Datta z Indického technologického ústavu v Rúrkí (IITR) a vedoucí studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Vasuki, pojmenovaný podle hadího krále Vásukiho spojovaného s hinduistickým bohem Šivou, svou velikostí konkuruje jinému obřímu prehistorickému hadovi zvanému Titanoboa, o jehož zkamenělých pozůstatcích objevených v uhelném dole v severní Kolumbii vědci informovali v roce 2009. Délka tohoto plaza, který žil před 58 až 60 miliony let, se odhaduje na 13 metrů.

Nejdelším současným plazem je krajta mřížkovaná, která může dosáhnout délky šest až devět metrů.

„Odhadovaná délka těla Vasukiho je srovnatelná s tou hada Titanoboa, ačkoliv obratle druhého zmíněného byly o něco větší než Vasukiho. Nemůžeme proto v tuto chvíli říct, jestli byl Vasuki mohutnější nebo štíhlejší než Titanoboa,“ doplnil paleontolog a spoluautor studie Sunil Badžpai.

Predátor krokodýlů?

Vědci si nejsou jistí, čím se Vasuki živil, vzhledem k jeho velikosti mohla ale jeho kořist zahrnovat zástupce řádu krokodýlů. Ve stejné oblasti se našli jejich fosilie a zkameněliny želv, ryb či dvou předků dnešních kytovců – Kutchicetus a Andrewsiphius.

Vasuki patřil do hadí čeledi Madtsoiidae, jejíž zástupci se poprvé objevili před zhruba 90 miliony let a vyhynuli teprve před asi 12 tisíci lety. Tito plazi se z Indie rozšířili do jižní Eurasie a severní Afriky, když se před 50 miliony lety indický subkontinent spojil s Eurasií, uvedl Badžpai.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 12 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 13 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 16 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 18 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...