Vědci objevili fosilii zřejmě největšího hada na Zemi. Bažinami Indie se plazil patnáctimetrový obr

Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty.

Stejně jako moderní krajty nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.

Obratle plaza objevili vědci ve hnědouhelném dole v západoindickém státě Gundžarát. Podařilo se jim odkrýt 27 obratlů, z nichž jich několik zůstalo ve stejné pozici, ve které Vasuki pošel. Vzhledem k neúplné fosilii odborníci odhadli, že pradávný plaz dosahoval délky 11 až 15 metrů a vážil zhruba jednu tunu.

Pomalý, ale smrtící

„Vzhledem ke své velikosti byl Vasuki pomalu pohybující se predátor, který své kořisti přepadal ze zálohy a podrobil si je škrcením, stejně jako dnešní anakondy a krajty. Žil v bažinatých močálech nedaleko pobřeží v dobách, kdy byly globální teploty vyšší než dnes,“ uvedl paleontolog Debadžit Datta z Indického technologického ústavu v Rúrkí (IITR) a vedoucí studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Vasuki, pojmenovaný podle hadího krále Vásukiho spojovaného s hinduistickým bohem Šivou, svou velikostí konkuruje jinému obřímu prehistorickému hadovi zvanému Titanoboa, o jehož zkamenělých pozůstatcích objevených v uhelném dole v severní Kolumbii vědci informovali v roce 2009. Délka tohoto plaza, který žil před 58 až 60 miliony let, se odhaduje na 13 metrů.

Nejdelším současným plazem je krajta mřížkovaná, která může dosáhnout délky šest až devět metrů.

„Odhadovaná délka těla Vasukiho je srovnatelná s tou hada Titanoboa, ačkoliv obratle druhého zmíněného byly o něco větší než Vasukiho. Nemůžeme proto v tuto chvíli říct, jestli byl Vasuki mohutnější nebo štíhlejší než Titanoboa,“ doplnil paleontolog a spoluautor studie Sunil Badžpai.

Predátor krokodýlů?

Vědci si nejsou jistí, čím se Vasuki živil, vzhledem k jeho velikosti mohla ale jeho kořist zahrnovat zástupce řádu krokodýlů. Ve stejné oblasti se našli jejich fosilie a zkameněliny želv, ryb či dvou předků dnešních kytovců – Kutchicetus a Andrewsiphius.

Vasuki patřil do hadí čeledi Madtsoiidae, jejíž zástupci se poprvé objevili před zhruba 90 miliony let a vyhynuli teprve před asi 12 tisíci lety. Tito plazi se z Indie rozšířili do jižní Eurasie a severní Afriky, když se před 50 miliony lety indický subkontinent spojil s Eurasií, uvedl Badžpai.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...