Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.
Vědci uvedli, že pomocí starobylé DNA identifikovali třináct kosterních pozůstatků Homo sapiens v jeskyni Ilsenhöhle, která se nachází pod středověkým hradem na vrcholu kopce v německém městě Ranis. Stáří kostí bylo určeno na 47 500 let. Až dosud byly nejstarší pozůstatky Homo sapiens ze severní části střední a severozápadní Evropy staré asi 40 tisíc let.
„Tyto fragmenty jsou přímo datovány radiokarbonem a poskytly dobře zachovanou DNA Homo sapiens,“ uvedl paleoantropolog a vedoucí výzkumu Jean-Jacques Hublin z Collège de France v Paříži.
Příběh lidského rodu
Homo sapiens vznikl v Africe před více než 300 tisíci lety, později putoval po celém světě a setkal se s dalšími lidskými populacemi, včetně neandertálců. Díky neúplným fosilním záznamům nejsou jasné podrobnosti o tom, jak se Homo sapiens šířil Evropou a jakou roli hrál náš druh při vymírání neandertálců, kteří zmizeli zhruba před 40 tisíci lety.
Výzkum, který byl prezentován ve třech studiích publikovaných v časopisech Nature a Nature Ecology & Evolution, ukázal, že v oblasti bylo tehdy chladněji než dnes – chladná stepní tundra se podobala dnešní Sibiři nebo Skandinávii. Výzkum také ukázal, jak se Homo sapiens, přestože má kořeny v teplejší Africe, poměrně rychle přizpůsobil mrazivým podmínkám.
Vědci dospěli k závěru, že jeskyni sporadicky využívaly malé mobilní skupiny lovců a sběračů, kteří se pohybovali v krajině plné savců doby ledové, a že v jiných obdobích ji obývaly jeskynní hyeny a jeskynní medvědi.
„Lokalita v Ranisu byla obsazena během několika krátkodobých pobytů, a nikoli jako obrovské tábořiště,“ uvedl archeolog Marcel Weiss z Univerzity v Erlangenu v Německu, další z vedoucích výzkumu.
Kosti a kamenné artefakty z jeskyně ukázaly, že tito lidé lovili velké savce včetně sobů, koní, zubrů a nosorožců srstnatých.
„Je zajímavé, že strava těchto raných Homo sapiens i pozdních neandertálců se zřejmě zaměřovala na velkou suchozemskou zvěř, což mohlo vést k oblastem vzájemné konkurence,“ uvedl zooarcheolog Geoff Smith z Kentské univerzity, který vedl jednu ze studií. „Stále však potřebujeme další údaje, abychom lépe pochopili roli a vliv klimatu a přicházejících skupin Homo sapiens na konečné vymření neandertálců v Evropě.“
Záhadné hroty
Zdá se, že tento výzkum vyřešil diskusi o tom, kdo vyrobil specifický soubor evropských kamenných artefaktů – připisovaných takzvané lincombsko-raniské-jerzmanovické kultuře (LRJ) – včetně kamenných čepelí ve tvaru listů, které se používaly jako hroty oštěpů při lovu. Mnozí odborníci předpokládali, že je vyrobili neandertálci. Jejich přítomnost v Ranisu bez důkazů o neandertálcích naopak naznačuje, že je vyrobil Homo sapiens.
Tato kultura je bohatě spojená s nálezy na našem území. Archeologové ji našli zejména na nalezištích Líšeň, Želešice nebo Tvarožná na Moravě a Jeskyně Nad Kačákem v Čechách. Existuje dokonce i hypotéza, že tato kultura vznikla právě na našem území.
„Tyto hroty čepelí byly nalezeny od Polska a Česka přes Německo a Belgii až na britské ostrovy a nyní můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností představují ranou přítomnost Homo sapiens v celé této severní oblasti,“ řekl Smith.
Vědci identifikovali kosti na základě mitochondriální DNA, která odráží dědičnost po matce. Více se lze dozvědět z jaderné DNA, která nabízí genetické informace od obou rodičů, včetně toho, jestli se Homo sapiens v Ranisu křížil s neandertálci.
Jeskyně byla vykopána ve 30. letech 20. století, kdy byly nalezeny kosti a kamenné artefakty, než práce přerušila druhá světová válka. Tehdejší technologie nedokázala kosti identifikovat. V letech 2016 až 2022 ji vědci znovu prozkoumali a objevili další kosti a artefakty. Sekvenování DNA na nově nalezených a dříve odkrytých kostech identifikovalo pozůstatky Homo sapiens.
„Výsledky pro Ranis jsou úžasné,“ dodal Weiss s tím, že vědci by se měli vrátit k dalším evropským lokalitám z tohoto období a ověřit, zda neobsahují podobné důkazy o přítomnosti raného Homo sapiens.
