Nejstarší jeskynní umění podle vědců vytvářeli neandrtálci. Kresby jsou staré nejméně 64 000 let

Zdaleka nejstarší známé jeskynní výtvarné umění vytvořili neandrtálci. Tvrdí to mezinárodní vědecký tým, který ve španělských jeskyních našel kresby staré nejmíň 64 000 let. Jeho studii otiskl ve svém aktuálním vydání americký vědecký magazín Science.

Vědci našli ve španělských jeskyních výtvarná zobrazení, jako například obrys ruky a geometrické tvary, která jsou stará nejméně 64 000 let, a vznikla tudíž zhruba 20 000 let před příchodem Homo sapiens sapiens, člověka dnešního typu, do Evropy. Tým kolem Dirka Hoffmanna z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii z toho vyvozuje, že Homo neanderthalensis byl modernímu člověku duševně rovnocenný.

V jedné z jeskyní kromě toho skupina vedená rovněž Dirkem Hoffmannem našla proděravěné mušle a pigmenty barev staré nejméně 115 000 let. Na základě toho vědci v časopise Science Advances usuzují, že schopnost symbolického myšlení byla vlastní už společnému předkovi člověka rozumného a neandrtálce, žijícímu už před 500 000 lety v Africe.

Poznatky podle agentury DPA přiživují několik desetiletí trvající debatu o tom, zda neandrtálci a případně i jiné lidské druhy byli schopni symbolických duchovních výkonů, jako jsou výtvarná díla. Doposud většina vědců tyto schopnosti přisuzovala výlučně modernímu člověku rozumnému.

Jeskynní umění, včetně vyobrazení zvířat, geometrických kreseb a obrysů rukou, našli vědci v jeskyních La Pasiega v severošpanělském regionu Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a v andaluském Ardales nedaleko Málagy.

Odborníkům se však podařilo určit jen stáří kontur rukou a geometrických linií díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech. Zobrazení zvířat mohla vzniknout i později.

Neandrtálci nebyli primitivové

„Naše výsledky datace ukazují, že jeskynní umění v těchto španělských lokalitách je mnohem starší, než se dosud předpokládalo,“ konstatoval spoluautor studie Alistair Pike ze Southamptonské univerzity.

Ředitel lipského Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin, který se na studii nepodílel, však upozorňuje, že v uplynulých desetiletích se objevilo mnoho náznaků, že neandrtálci byli komplexní bytosti. Varoval však před spekulacemi, že byli moderním lidem rovnocenní. „Neandrtálci nám byli v mnohém blízcí, ale nebyli jako my,“ cituje Hublina DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 23 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
včera v 13:17

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
včera v 10:49

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026
Načítání...