Nejstarší jeskynní umění podle vědců vytvářeli neandrtálci. Kresby jsou staré nejméně 64 000 let

Zdaleka nejstarší známé jeskynní výtvarné umění vytvořili neandrtálci. Tvrdí to mezinárodní vědecký tým, který ve španělských jeskyních našel kresby staré nejmíň 64 000 let. Jeho studii otiskl ve svém aktuálním vydání americký vědecký magazín Science.

Vědci našli ve španělských jeskyních výtvarná zobrazení, jako například obrys ruky a geometrické tvary, která jsou stará nejméně 64 000 let, a vznikla tudíž zhruba 20 000 let před příchodem Homo sapiens sapiens, člověka dnešního typu, do Evropy. Tým kolem Dirka Hoffmanna z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii z toho vyvozuje, že Homo neanderthalensis byl modernímu člověku duševně rovnocenný.

V jedné z jeskyní kromě toho skupina vedená rovněž Dirkem Hoffmannem našla proděravěné mušle a pigmenty barev staré nejméně 115 000 let. Na základě toho vědci v časopise Science Advances usuzují, že schopnost symbolického myšlení byla vlastní už společnému předkovi člověka rozumného a neandrtálce, žijícímu už před 500 000 lety v Africe.

Poznatky podle agentury DPA přiživují několik desetiletí trvající debatu o tom, zda neandrtálci a případně i jiné lidské druhy byli schopni symbolických duchovních výkonů, jako jsou výtvarná díla. Doposud většina vědců tyto schopnosti přisuzovala výlučně modernímu člověku rozumnému.

Jeskynní umění, včetně vyobrazení zvířat, geometrických kreseb a obrysů rukou, našli vědci v jeskyních La Pasiega v severošpanělském regionu Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a v andaluském Ardales nedaleko Málagy.

Odborníkům se však podařilo určit jen stáří kontur rukou a geometrických linií díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech. Zobrazení zvířat mohla vzniknout i později.

Neandrtálci nebyli primitivové

„Naše výsledky datace ukazují, že jeskynní umění v těchto španělských lokalitách je mnohem starší, než se dosud předpokládalo,“ konstatoval spoluautor studie Alistair Pike ze Southamptonské univerzity.

Ředitel lipského Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin, který se na studii nepodílel, však upozorňuje, že v uplynulých desetiletích se objevilo mnoho náznaků, že neandrtálci byli komplexní bytosti. Varoval však před spekulacemi, že byli moderním lidem rovnocenní. „Neandrtálci nám byli v mnohém blízcí, ale nebyli jako my,“ cituje Hublina DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 16 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 17 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...