Nejstarší jeskynní umění podle vědců vytvářeli neandrtálci. Kresby jsou staré nejméně 64 000 let

Zdaleka nejstarší známé jeskynní výtvarné umění vytvořili neandrtálci. Tvrdí to mezinárodní vědecký tým, který ve španělských jeskyních našel kresby staré nejmíň 64 000 let. Jeho studii otiskl ve svém aktuálním vydání americký vědecký magazín Science.

Vědci našli ve španělských jeskyních výtvarná zobrazení, jako například obrys ruky a geometrické tvary, která jsou stará nejméně 64 000 let, a vznikla tudíž zhruba 20 000 let před příchodem Homo sapiens sapiens, člověka dnešního typu, do Evropy. Tým kolem Dirka Hoffmanna z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii z toho vyvozuje, že Homo neanderthalensis byl modernímu člověku duševně rovnocenný.

V jedné z jeskyní kromě toho skupina vedená rovněž Dirkem Hoffmannem našla proděravěné mušle a pigmenty barev staré nejméně 115 000 let. Na základě toho vědci v časopise Science Advances usuzují, že schopnost symbolického myšlení byla vlastní už společnému předkovi člověka rozumného a neandrtálce, žijícímu už před 500 000 lety v Africe.

Poznatky podle agentury DPA přiživují několik desetiletí trvající debatu o tom, zda neandrtálci a případně i jiné lidské druhy byli schopni symbolických duchovních výkonů, jako jsou výtvarná díla. Doposud většina vědců tyto schopnosti přisuzovala výlučně modernímu člověku rozumnému.

Jeskynní umění, včetně vyobrazení zvířat, geometrických kreseb a obrysů rukou, našli vědci v jeskyních La Pasiega v severošpanělském regionu Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a v andaluském Ardales nedaleko Málagy.

Odborníkům se však podařilo určit jen stáří kontur rukou a geometrických linií díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech. Zobrazení zvířat mohla vzniknout i později.

Neandrtálci nebyli primitivové

„Naše výsledky datace ukazují, že jeskynní umění v těchto španělských lokalitách je mnohem starší, než se dosud předpokládalo,“ konstatoval spoluautor studie Alistair Pike ze Southamptonské univerzity.

Ředitel lipského Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin, který se na studii nepodílel, však upozorňuje, že v uplynulých desetiletích se objevilo mnoho náznaků, že neandrtálci byli komplexní bytosti. Varoval však před spekulacemi, že byli moderním lidem rovnocenní. „Neandrtálci nám byli v mnohém blízcí, ale nebyli jako my,“ cituje Hublina DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 13 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...