Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.
Před dvěma sty lety vědci popsali prvního dinosaura. Věřili, že nepřežil potopu světa
Anglický přírodovědec a teolog William Buckland 20. února 1824 předstoupil před Londýnskou geologickou společnost a kolegům popsal obří čelist a kosti končetin, které objevil v břidlicovém lomu ve vesnici Stonesfield nedaleko Oxfordu. Bucklad se domníval, že tyto zkamenělé pozůstatky patřily obřímu dávnému plazovi, a dal mu oficiální vědecký název: megalosaurus neboli „velký ještěr“.
Je to chvíle značící oficiální určení prvního dinosaura, ačkoliv toto slovo vzniklo až později, ve 40. letech 19. století, píše agentura Reuters. „Tím začala naše fascinace dinosaury,“ dodává paleontolog z Edinburské univerzity Steve Brusatte. Bucklandovo oznámení odstartovalo fosilní horečku a lidé v Anglii i jinde začali pátrat po obřích kostech.
Původní představa o vzhledu megalosaura ze 30. let 19. století
Dinosaurománie
V uplynulých 200 letech věda o dinosaurech vzkvétala a díky ní nyní můžeme nahlédnout do života těchto bytostí, zjistit, jak žily, jak se vyvíjely a co se stalo jejich zkázou. Dinosauři obývali naši planetu v období druhohor, přibližně před 231 až 66 miliony let. Jejich ptačí potomci tu jsou dodnes.
„Naše povědomí o dinosaurech se od 19. století výrazně změnilo,“ uvedla paleontoložka Emma Nichollsová z Přírodovědného muzea Oxfordské univerzity. V této instituci se nacházejí zkamenělé pozůstatky megalosaura, které Buckland studoval. „Bucklanda a jeho přírodovědecké kolegy raného 19. století by ohromilo, kolik toho dnes o dinosaurech víme,“ dodal Brusatte.
Právě megalosaurus je dobrým příkladem pokroku v poznání. Buckland se totiž domníval, že se jednalo zhruba o dvacet metrů dlouhého ještěra, který lezl po čtyřech a mohl žít na souši i ve vodě. Vědci nyní vědí, že po čtyřech nehodil – patřil do skupiny teropodů zahrnující masožravé dinosaury (jako tyranosauři nebo spinosauři) a měřil jenom zhruba devět metrů.
Co se dělo před potopou světa
Bucklad stejně jako vrstevníci nechápal, jak dávno dinosauři vlastně žili, protože věřil, že Země je jen několik tisíc let stará. Předpokládali, že se jednalo o tvory, kteří žili na naší planetě před potopou světa - proto se pravěkým tvorům dlouho odborně říkalo antediluviální fauna, tedy „předpotopní zvířata“. Vědci nyní vědí, že naše planeta se zformovala před zhruba 4,5 miliardy let. Megalosaurus žil zhruba před 165 miliony let.
Další přelom nastal, když anglický přírodovědec Richard Owen určil, že fosilie megalosaura a dalších dvou obřích suchozemských plazů – iguanodona a hylaeosaura – nalezených v jižní Anglii tvoří stejnou skupinu. V přednášce z roku 1841 a o rok později v související publikaci jim dal jméno Dinosauria – strašliví ještěři.
Následný objev zkamenělin hadrosaura a dryptosaura v americkém státě New Jersey ukázal, že přinejmenším někteří dinosauři chodili po dvou.
V 60. letech 20. století pak vědou otřásl objev malého masožravého dinosaura z rodu deinonychus, který pomohl takzvané „dinosauří renesanci“. Ukázalo se totiž, že dinosauři mohli být malí a mrštní. Někteří z nich se nápadně podobali raným ptákům, jako byl archaeopteryx, což potvrdilo, že se ptáci vyvinuli z malých opeřených dinosaurů.
„Co se týče objevů souvisejících s dinosaury za poslední desetiletí, za nejdůležitější považuji zjištění, že minimálně masožravci, teropodi, měli spíš peří než šupiny a že někteří měli řádně opeřené horní končetiny, ačkoliv z různých důvodů nedokázali létat,“ řekl paleontolog Hans-Dieter Sues z přírodovědného muzea Smithsonian Institute ve Washingtonu.
Co víme dnes o dinosaurech
V současnosti je známo kolem 1500 vědecky platných druhů druhohorních „neptačích“ dinosaurů, z toho více než polovina z území pouhých tří států (Číny, USA a Argentiny). Většina odhadů skutečného počtu dinosaurů se v současnosti pohybuje od 2000 až do 20 tisíc druhů.
Vzhled dinosaurů byl velice mnohotvárný. Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech, někteří měli drápy, jiní kopýtka, jedni plnou tlamu hrozivých zubů, druzí byli bezzubí, a někteří se dokonce pyšnili jakoby kachními nebo papouščími zobáky. Dinosauři vytvořili společenství, jehož rozmanitost si nezadá s pestrostí úspěšné třídy savců. Tato podivuhodná skupina suchozemských plazů nejrůznějších velikostí, podob i způsobů života ovládla tehdy všechny kontinenty a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin živočichů všech dob.
Masožraví i býložraví dinosauři měli šupinatou kůži, plíce a jejich mláďata se líhla z vajec. Některé druhy dosahovaly obrovských rozměrů (dosahovaly délky 39,7 metru a výšky 18 metrů) a hmotnosti až 90 tun, jiné dorůstaly velikosti dnešního kohouta. Někteří žili společensky, ve smečkách nebo ve stádech, jiní byli samotáři. Jedni se živili rostlinami, druzí byli dravci nebo mrchožrouti. Rozdíly v jejich životním stylu podmiňovala potravní specializace, schopnost útoku nebo obrany a samozřejmě i odlišný způsob rozmnožování včetně péče o potomstvo.
Proč dinosauři nevládnou Zemi
Vědcům dlouho vrtalo hlavou, proč dinosauři vymřeli. Nabízené hypotézy se pohybovaly od pravděpodobných až po úplně směšné. Někteří dokonce navrhovali, že za to mohli tehdejší drobouncí savci, kteří sežrali všechna dinosauří vejce.
V roce 1980 vědci identifikovali vrstvu sedimentů datovanou přesně z konce éry dinosaurů, která obsahovala vysoké koncentrace iridia, prvku běžného v meteoritech. To naznačovalo, že na Zemi dopadlo obrovské vesmírné těleso. Jako místo dopadu meteoritu, který vyhubil tři čtvrtiny tehdejších druhů, byl následně identifikován 180 kilometrů široký Chicxulubský kráter na mexickém Yucatánském poloostrově.
Čeští dinosauři
První dinosauří kosti na území České republiky byly objeveny již v 19. století. První kost byla nalezena v roce 1878 nedaleko Holubic u Prahy, druhá o několik let později u Srnojed na Pardubicku. Zakladatel české paleontologie Antonín Frič již tehdy prohlásil, že se jedná o kosti dinosaurů. Odborníci to však později zpochybnili, především pro zlomkovitost nálezů. Teprve v roce 2011 paleontologové Národního muzea, které má kosti ve svých sbírkách, potvrdili, že jde skutečně o kosterní pozůstatky teplokrevných dinosaurů.
V listopadu 2003 pak lékař Michal Moučka nalezl na procházce s dětmi v lomu nedaleko Kutné Hory dinosauří kost. Podle odborníků se jednalo o kost živočicha patřícího k čeledi Inguanodontide, který žil asi před 95 miliony lety. Vysoký byl 2,5 až tři metry a dlouhý čtyři až pět metrů. Spásal traviny na břehu moře. Asi ve 20 letech se stal obětí žraloka.
Podle odborníků se jednalo o jediného formálně pojmenovaného druhohorního dinosaura objeveného na území České republiky. Dinosaurus byl později pojmenován jako Burianosaurus augustai, na paměť malíře Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty. Dvojice modelů burianosaura v životní velikosti byly slavnostně odhaleny v pražském DinoParku v červnu 2018.
