Věda popsala první případ, kdy si dinosaurus pochutnal na savci

Paleontologové popsali první známý případ, kdy nějakého savce sežral dinosaurus. Důkazem je nález mikroraptora, který v sobě měl nohu drobného savce.

Poslední večeře mikroraptora se odehrála před 120 miliony lety. Malý opeřený dinosaurus spolykal kusy ještě menšího savce – a noha mu uvázla v hrudním koši.  

Paleontologové, kteří příběh pravěké hostiny popsali v časopise Journal of Vertebrate Paleontology, uvedli, že jde o „první doklad dinosaura pojídajícího savce“. Podle prvního autora studie Davida Honea z Queen Mary University v Londýně je každý objev dinosaura s nějakou potravou ve vnitřnostech výjimečný. „Každý takový příklad je pro nás opravdu důležitý, protože nám poskytuje přímý důkaz o tom, co jedli,“ uvedl.

Přestože zřejmě nešlo o přímého předka člověka, jsou vědci nadšení, protože se mohou podívat, jak dopadli naši vzdálení příbuzní, kteří s dinosaury sdíleli planetu. „Tato studie vykresluje obraz fascinujícího okamžiku v čase – první záznam o dinosaurovi, který jedl savce – i když není tak děsivý jako cokoli v Jurském parku,“ doplnil britský paleontolog.

Mikroraptoří hody

Mikroraptoři žili v dávných lesích na území dnešní Číny někdy před 125 až 113 miliony let. Pohybovali se sice po dvou nohách, ale odborníci se domnívají, že některé druhy mohly být schopny klouzavého a možná i kontrolovaného letu. 

Typicky byli velcí jako malé kočky. Vědci předpokládají, že většinu své kořisti lovili na stromech – přesouvali se za ní z jednoho na druhý.

Tento konkrétní exemplář objevený v Číně vědci popsali už před čtvrtstoletím, ale tehdy nepříliš úspěšně – pozůstatků jiného zvířete si totiž nevšimli. To dokázal až nový výzkum, který využil modernější zobrazovací metody. 

Analýza londýnských paleontologů naznačila, že touto kořistí byl savec přibližně velikosti myši, který žil na zemi a pravděpodobně nebyl moc dobrý ve šplhání. To všechno se dalo odvodit z jedné končetiny, víc ale pozůstatek prozradit nedokázal.

Předchozí výzkumy už objevily jiné fosilie mikroraptorů, v jejichž žaludku se zachovala potrava různého druhu, například ptáci, ještěři nebo ryby, zatím ale nikdy to nebyl savec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 8 mminutami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 1 hhodinou

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 18 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 22 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...