Věda popsala první případ, kdy si dinosaurus pochutnal na savci

Paleontologové popsali první známý případ, kdy nějakého savce sežral dinosaurus. Důkazem je nález mikroraptora, který v sobě měl nohu drobného savce.

Poslední večeře mikroraptora se odehrála před 120 miliony lety. Malý opeřený dinosaurus spolykal kusy ještě menšího savce – a noha mu uvázla v hrudním koši.  

Paleontologové, kteří příběh pravěké hostiny popsali v časopise Journal of Vertebrate Paleontology, uvedli, že jde o „první doklad dinosaura pojídajícího savce“. Podle prvního autora studie Davida Honea z Queen Mary University v Londýně je každý objev dinosaura s nějakou potravou ve vnitřnostech výjimečný. „Každý takový příklad je pro nás opravdu důležitý, protože nám poskytuje přímý důkaz o tom, co jedli,“ uvedl.

Přestože zřejmě nešlo o přímého předka člověka, jsou vědci nadšení, protože se mohou podívat, jak dopadli naši vzdálení příbuzní, kteří s dinosaury sdíleli planetu. „Tato studie vykresluje obraz fascinujícího okamžiku v čase – první záznam o dinosaurovi, který jedl savce – i když není tak děsivý jako cokoli v Jurském parku,“ doplnil britský paleontolog.

Mikroraptoří hody

Mikroraptoři žili v dávných lesích na území dnešní Číny někdy před 125 až 113 miliony let. Pohybovali se sice po dvou nohách, ale odborníci se domnívají, že některé druhy mohly být schopny klouzavého a možná i kontrolovaného letu. 

Typicky byli velcí jako malé kočky. Vědci předpokládají, že většinu své kořisti lovili na stromech – přesouvali se za ní z jednoho na druhý.

Tento konkrétní exemplář objevený v Číně vědci popsali už před čtvrtstoletím, ale tehdy nepříliš úspěšně – pozůstatků jiného zvířete si totiž nevšimli. To dokázal až nový výzkum, který využil modernější zobrazovací metody. 

Analýza londýnských paleontologů naznačila, že touto kořistí byl savec přibližně velikosti myši, který žil na zemi a pravděpodobně nebyl moc dobrý ve šplhání. To všechno se dalo odvodit z jedné končetiny, víc ale pozůstatek prozradit nedokázal.

Předchozí výzkumy už objevily jiné fosilie mikroraptorů, v jejichž žaludku se zachovala potrava různého druhu, například ptáci, ještěři nebo ryby, zatím ale nikdy to nebyl savec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...