Věda popsala první případ, kdy si dinosaurus pochutnal na savci

Paleontologové popsali první známý případ, kdy nějakého savce sežral dinosaurus. Důkazem je nález mikroraptora, který v sobě měl nohu drobného savce.

Poslední večeře mikroraptora se odehrála před 120 miliony lety. Malý opeřený dinosaurus spolykal kusy ještě menšího savce – a noha mu uvázla v hrudním koši.  

Paleontologové, kteří příběh pravěké hostiny popsali v časopise Journal of Vertebrate Paleontology, uvedli, že jde o „první doklad dinosaura pojídajícího savce“. Podle prvního autora studie Davida Honea z Queen Mary University v Londýně je každý objev dinosaura s nějakou potravou ve vnitřnostech výjimečný. „Každý takový příklad je pro nás opravdu důležitý, protože nám poskytuje přímý důkaz o tom, co jedli,“ uvedl.

Přestože zřejmě nešlo o přímého předka člověka, jsou vědci nadšení, protože se mohou podívat, jak dopadli naši vzdálení příbuzní, kteří s dinosaury sdíleli planetu. „Tato studie vykresluje obraz fascinujícího okamžiku v čase – první záznam o dinosaurovi, který jedl savce – i když není tak děsivý jako cokoli v Jurském parku,“ doplnil britský paleontolog.

Mikroraptoří hody

Mikroraptoři žili v dávných lesích na území dnešní Číny někdy před 125 až 113 miliony let. Pohybovali se sice po dvou nohách, ale odborníci se domnívají, že některé druhy mohly být schopny klouzavého a možná i kontrolovaného letu. 

Typicky byli velcí jako malé kočky. Vědci předpokládají, že většinu své kořisti lovili na stromech – přesouvali se za ní z jednoho na druhý.

Tento konkrétní exemplář objevený v Číně vědci popsali už před čtvrtstoletím, ale tehdy nepříliš úspěšně – pozůstatků jiného zvířete si totiž nevšimli. To dokázal až nový výzkum, který využil modernější zobrazovací metody. 

Analýza londýnských paleontologů naznačila, že touto kořistí byl savec přibližně velikosti myši, který žil na zemi a pravděpodobně nebyl moc dobrý ve šplhání. To všechno se dalo odvodit z jedné končetiny, víc ale pozůstatek prozradit nedokázal.

Předchozí výzkumy už objevily jiné fosilie mikroraptorů, v jejichž žaludku se zachovala potrava různého druhu, například ptáci, ještěři nebo ryby, zatím ale nikdy to nebyl savec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled