Česká republika má svého prvního dinosaura. Dostal jméno Burianosaurus

První český pojmenovaný dinosaurus žil na našem území 30 milionů let předtím, než vznikli Tyranosauři.

Česká republika má svého prvního dinosaura – dostal jméno Burianosaurus augustai. Nejde o úplně nový objev, ale o přehodnocení nálezu, který zveřejnila skupina paleontologů okolo profesora Oldřicha Fejfara v roce 2005. Přehodnocení je to ovšem naprosto zásadní: Živočich představuje podle nových zjištění zcela nový druh.

Nahrávám video
Burianosaurus
Zdroj: ČT24

Výsledky výzkumu dnes vychází v prestižním časopise Journal of Systematic Palaeontology. Hlavním autorem práce a člověkem, který vymyslel nový název prvního českého dinosaura, je Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd.

Jméno Burianosaurus dostal tvor podle slavného českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů. Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku.

Dinosaurus okousaný žraloky

Vědci rekonstruovali podobu Burianosaura podle levé stehenní kosti, která byla objevena v roce 2003 nedaleko Kutné Hory.

„Od doby vzniku první studie byla zveřejněná celá řada nových pozůstatků dinosaurů, díky nimž bylo možné provést přesnější srovnávací studium a potvrdit, že se jedná o unikátní druh, který nebyl popsán nikde jinde na světě.“

 V době, kdy Burianosaurus žil,  byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. A právě na něm „náš“ dinosaurus pravděpodobně žil. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami; tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků. 

  • Zdeněk Burian byl mistrem světového formátu v ilustraci dobrodružného žánru, přesto celý život zůstal osamělý a jeho obrovské dílo (kolem 14 000 ilustrací a obrazů) opomíjela umělecká obec, jeho kresby znevažovali vědci a až na výjimky nebyl ceněn ani oficiálně. Po několik generací znal skoro každý chlapec jeho brilantní perokresby, kvaše a tempery doprovázející knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara a dobrodružnou a fantastickou literaturu pro mládež od autorů typu Karla Maye či Julesa Vernea.
  • Proslavila ho vědecká ilustrace, zejména paleontologické rekonstrukce pravěkých vymřelých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Burian tak přispěl k popularizaci této vědní disciplíny.

Dinosaurus pojmenovaný po českém výtvarníkovi žil v době před přibližně 94 miliony lety, tedy v rané fázi pozdní křídy. Od dnes populárního mladšího Tyranosaura ho tedy dělilo přibližně 30 milionů let.  Na délku měřil mezi třemi a čtyřmi metry. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany. 

Původně se usuzovalo, že se jednalo o menší formu dinosaurů, kteří se vyskytovali na kontinentu - na ostrovech (tedy na místě, kde Burianosaurus zřejmě žil) se objevuje často fenomén takzvaného ostrovního nanismu. Jde o stav, kdy u populace původně velkých živočichů dojde v průběhu vývoje k jejich zmenšení v důsledku života v prostorově omezené oblasti. Tento jev byl zaznamenán u celé řady zvířat, včetně dinosaurů i moderních živočichů, například u slonů.

Nový výzkum však tuto hypotézu nepodporuje. Autoři popisu burianosaura soudí, že dinosaurus byl menších rozměrů proto, že se jednalo o mnohem ranější formu ornitopodů, než se původně předpokládalo. Jeho rozměry tak odpovídají rozměrům typickým pro tyto dinosaury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 15 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 15 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 17 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...