Česká republika má svého prvního dinosaura. Dostal jméno Burianosaurus

První český pojmenovaný dinosaurus žil na našem území 30 milionů let předtím, než vznikli Tyranosauři.

Česká republika má svého prvního dinosaura – dostal jméno Burianosaurus augustai. Nejde o úplně nový objev, ale o přehodnocení nálezu, který zveřejnila skupina paleontologů okolo profesora Oldřicha Fejfara v roce 2005. Přehodnocení je to ovšem naprosto zásadní: Živočich představuje podle nových zjištění zcela nový druh.

10 minut
Burianosaurus
Zdroj: ČT24

Výsledky výzkumu dnes vychází v prestižním časopise Journal of Systematic Palaeontology. Hlavním autorem práce a člověkem, který vymyslel nový název prvního českého dinosaura, je Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd.

Jméno Burianosaurus dostal tvor podle slavného českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů. Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku.

Dinosaurus okousaný žraloky

Vědci rekonstruovali podobu Burianosaura podle levé stehenní kosti, která byla objevena v roce 2003 nedaleko Kutné Hory.

„Od doby vzniku první studie byla zveřejněná celá řada nových pozůstatků dinosaurů, díky nimž bylo možné provést přesnější srovnávací studium a potvrdit, že se jedná o unikátní druh, který nebyl popsán nikde jinde na světě.“

 V době, kdy Burianosaurus žil,  byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. A právě na něm „náš“ dinosaurus pravděpodobně žil. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami; tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků. 

  • Zdeněk Burian byl mistrem světového formátu v ilustraci dobrodružného žánru, přesto celý život zůstal osamělý a jeho obrovské dílo (kolem 14 000 ilustrací a obrazů) opomíjela umělecká obec, jeho kresby znevažovali vědci a až na výjimky nebyl ceněn ani oficiálně. Po několik generací znal skoro každý chlapec jeho brilantní perokresby, kvaše a tempery doprovázející knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara a dobrodružnou a fantastickou literaturu pro mládež od autorů typu Karla Maye či Julesa Vernea.
  • Proslavila ho vědecká ilustrace, zejména paleontologické rekonstrukce pravěkých vymřelých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Burian tak přispěl k popularizaci této vědní disciplíny.

Dinosaurus pojmenovaný po českém výtvarníkovi žil v době před přibližně 94 miliony lety, tedy v rané fázi pozdní křídy. Od dnes populárního mladšího Tyranosaura ho tedy dělilo přibližně 30 milionů let.  Na délku měřil mezi třemi a čtyřmi metry. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany. 

Původně se usuzovalo, že se jednalo o menší formu dinosaurů, kteří se vyskytovali na kontinentu - na ostrovech (tedy na místě, kde Burianosaurus zřejmě žil) se objevuje často fenomén takzvaného ostrovního nanismu. Jde o stav, kdy u populace původně velkých živočichů dojde v průběhu vývoje k jejich zmenšení v důsledku života v prostorově omezené oblasti. Tento jev byl zaznamenán u celé řady zvířat, včetně dinosaurů i moderních živočichů, například u slonů.

Nový výzkum však tuto hypotézu nepodporuje. Autoři popisu burianosaura soudí, že dinosaurus byl menších rozměrů proto, že se jednalo o mnohem ranější formu ornitopodů, než se původně předpokládalo. Jeho rozměry tak odpovídají rozměrům typickým pro tyto dinosaury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 5 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...