Objevený dinosaurus dostal jméno po severském bohu falše

Nahrávám video

Paleontologové objevili dinosaura s podivným vzhledem. Příbuzný mnohem slavnějšího triceratopse dostal jméno po severském bohu lsti a falše Lokim. Žil v západní polovině Severní Ameriky před více než 78 miliony let, tedy v době, kdy tento světadíl nebyl jednolitou pevninou, ale tvořilo ho několik ostrovů.

Lokiceratops rangiformis. Pozoruhodný tvor dostal jméno po Lokim podle rohů, které podle autorů připomínají ty na bohově helmě. Ke stejnému rysu odkazuje i jeho jméno druhové, které odkazuje na soby karibu. Rohy sice mohou působit jako děsivé zbraně, ale vědci se domnívají, že byly spíše ozdobou, která sloužila k lákání samic při páření – v podstatě tedy plnily podobnou roli jako paví ocas. Jeho fosilii vědci našli na severu americké Montany.

Čtyři druhy rohatých dinosaurů z Montany
Zdroj: Evolutionsmuseet, Knuthenborg/ Fabrizio Lavezzi

Dinosaurus patřil mezi takzvané ceratopsidy. Tato skupina plazů se na Zemi poprvé objevila asi před 92 miliony lety. Evolučně se vydala cestou, která se ukázala jako velmi úspěšná: podařilo se jí na planetě přežít spoustu změn a existovala až do konce „vlády dinosaurů“ před 66 miliony lety. Pro srovnání: Homo sapiens po Zemi chodí teprve tři sta tisíc let.

Lokiceratops patřil mezi největší zástupce své skupiny: na délku měřil asi 6,7 metru a vážil kolem pěti tun. „Tento nový dinosaurus posouvá hranice bizarních rohů ceratopsidů. Má totiž ty vůbec největší rohy, jaké kdy byly u této skupiny pozorovány,“ uvedl spoluautor článku Joseph Sertich, paleontolog ze Smithsonian Tropical Research Institute a Colorado State University.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 6 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.