Objevený dinosaurus dostal jméno po severském bohu falše

Nahrávám video
Horizont ČT24 | Horizont ČT24 | 620
Zdroj: ČT24

Paleontologové objevili dinosaura s podivným vzhledem. Příbuzný mnohem slavnějšího triceratopse dostal jméno po severském bohu lsti a falše Lokim. Žil v západní polovině Severní Ameriky před více než 78 miliony let, tedy v době, kdy tento světadíl nebyl jednolitou pevninou, ale tvořilo ho několik ostrovů.

Lokiceratops rangiformis. Pozoruhodný tvor dostal jméno po Lokim podle rohů, které podle autorů připomínají ty na bohově helmě. Ke stejnému rysu odkazuje i jeho jméno druhové, které odkazuje na soby karibu. Rohy sice mohou působit jako děsivé zbraně, ale vědci se domnívají, že byly spíše ozdobou, která sloužila k lákání samic při páření – v podstatě tedy plnily podobnou roli jako paví ocas. Jeho fosilii vědci našli na severu americké Montany.

Čtyři druhy rohatých dinosaurů z Montany
Zdroj: Evolutionsmuseet, Knuthenborg/ Fabrizio Lavezzi

Dinosaurus patřil mezi takzvané ceratopsidy. Tato skupina plazů se na Zemi poprvé objevila asi před 92 miliony lety. Evolučně se vydala cestou, která se ukázala jako velmi úspěšná: podařilo se jí na planetě přežít spoustu změn a existovala až do konce „vlády dinosaurů“ před 66 miliony lety. Pro srovnání: Homo sapiens po Zemi chodí teprve tři sta tisíc let.

Lokiceratops patřil mezi největší zástupce své skupiny: na délku měřil asi 6,7 metru a vážil kolem pěti tun. „Tento nový dinosaurus posouvá hranice bizarních rohů ceratopsidů. Má totiž ty vůbec největší rohy, jaké kdy byly u této skupiny pozorovány,“ uvedl spoluautor článku Joseph Sertich, paleontolog ze Smithsonian Tropical Research Institute a Colorado State University.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...