Pravěk strana 3 z 5

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

V pravěku se pláněmi na místě dnešního města Sambir na západní Ukrajině proháněli vůbec největší lvi, jací na naší planetě kdy žili. Podle nové studie to dokonce mohly být vůbec největší kočkovité šelmy v dějinách.

Zástupci druhu Tyrannosaurus rex mohli být až o 70 procent větší, než si vědci doposud mysleli. Ukazují to modely paleontologů z Kanadského přírodovědného muzea v Ottawě, podle kterých mohl tento obávaný prehistorický predátor dosáhnout hmotnosti až 15 tun, píše server Livescience.

Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd.

Díky nové studii se podařilo zjistit, co tvořilo potravu evropských neandertálců, kteří byli prvními inteligentními vládci našeho kontinentu. Užívali si maso, ale jiným zdrojům živočišných proteinů se zřejmě vyhýbali.

Moderní lidé žili v Evropě po boku neandertálců nejméně přes tisíc let a během této doby od sebe navzájem kopírovali kamenné nástroje nebo šperky. Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla studie vědeckého týmu z britských a nizozemských univerzit.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku otevřeli Cyrilometodějské centrum Slováckého muzea. Jeho součástí jsou moderní expozice, archeologické pracoviště, depozitáře, knihovna s badatelským zázemím a výukový sál. Výstavba třípatrové budovy začala koncem roku 2019, i s úpravou tří blízkých archeologických lokalit přišla téměř na 123,5 milionu korun.

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy – ozdoby z různých materiálů, venuše i další lidská zobrazení. Ve všech případech jde o originály, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Archeologové a antropologové už řadu let řeší záhadu, která souvisí s odchodem lidí z Afriky před přibližně 60 nebo 70 tisíci lety. Tato migrace byla totiž na rozdíl od všech předchozích pokusů úspěšná. Nová analýza pravěkého nástroje možná přináší odpověď na dosavadní tápání.

Paleontologové už desítky let řeší záhadu, kam se v pravěku ztratili z oceánů obří megalodoni, největší žraloci planety. Nový výzkum naznačuje, že na tom mohli mít podíl jejich mnohem menší vzdálení bratranci, moderní žraloci bílí.

Nejméně 130 tisíc let starý dětský zub, nalezený v jeskyni v severovýchodním Laosu, pomohl poodhalit život záhadných denisovanů. Objev podle nové studie dokazuje, že se tito dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí dokázali adaptovat na život v chladném i tropickém klimatu.

Mezioborový vědecký tým objevil kolem Stonehenge lidmi vyhloubené jámy, které vznikly tisíce let před slavnou megalitickou stavbou. Podle autorů výzkum naznačuje, jak důležité bylo toto místo samo o sobě, ještě před vznikem stavby.

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Paleontologové objevili zkameněliny tří nových ichtyosaurů, kteří zřejmě patřili k těm vůbec největším tvorům, jaké naše planeta nosila. Jejich rozměry připomínaly dnešní velryby, a možná je dokonce i překonávaly.

Naši předkové z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.

Vědci v Chile oznámili, že našli ojedinělou lokalitu se skvěle zachovalými kostmi pravěkých létajících tvorů, kteří se před více než 100 miliony lety pohybovali nad andskou pouští Atacama.

Dávní předkové lidí recyklovali kamenné nástroje a po úpravě je znovu použili, i když někdy k jiným účelům než jejich předchůdci. Napsal o tom izraelský deník Haarec, který citoval ze zprávy o výzkumu vědců z týmu profesora Bara Efratiho z univerzity v Tel Avivu.

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.