Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.
Obří stonožka byla větší než auto. Vědci jí teď poprvé pohlédli do tváře
Stonožky o rozměrech sedanu se jmenovaly Arthropleura. Na Zemi nikdy žádný větší členovec zřejmě nežil. Byly evolučně velmi úspěšné, dokázaly změny planety zvládat přibližně 50 milionů let a teprve potom vymřely.
Arthropleura
Francouzští vědci se teď pokusili zjistit, co byli tito tvorové vlastně zač, jak žili a jestli existuje nějaká příbuznost mezi pravěkými obry a současnými mnohonohými trpaslíky. Nebylo to vůbec snadné. Vzhledem k tomu, jak dávno žily, zachovaly se jejich fosilie vždy jen značně poškozené a neúplné. Byly sice objevené ve Skotsku už asi před 170 lety, ale nikdy se nenašla jejich hlava – tedy právě ta část těla, podle které se dá rekonstrukce příbuznosti provést nejsnadněji. A současně také nejvíc prozradí o tom, jak tvor vlastně žil.
Paleontologům se teď ale podařilo naskenovat pomocí moderních zobrazovacích technik pozůstatky relativně dobře dochovaných mláďat arthropleur, snímky pak zobrazili pomocí tomografie. Zatím nejdetailnější pohled do „tváře“ těchto tvorů prozradil, že jsou opravdu docela podobné svým o třetinu miliardy let mladších příbuzným.
Tváří v tvář stonožce
Studie dokázala naznačit odpověď i na jednu další otázku, a to, jestli byla arthropleura příbuzná spíše stonožkám, nebo mnohonožkám. Přestože obě tyto současné třídy členovců vypadají na první pohled podobně, ve skutečnosti se od sebe zásadně liší. Mnohonožky jsou většinou býložravci, zatímco stonožky jsou predátoři. Věda zatím nemá ani uspokojivou odpověď na to, jestli vznikly ze společného předka – současný výzkum přitom naznačuje, že spíš ano.
Arthropleura byla podle nové studie nejspíš způsobem života podobná šakalům nebo ještě více chrobákům. Nebyla totiž, jak se vědci doposud domnívali hlavně konzumentem rostlin, ale živila se mrtvými zvířaty, která zřejmě vyhrabávala ze země.
Jde ale pořád jen o domněnky, důkazy to podle autorů nejsou. K tomu, aby dokázali, čím se obří členovec živil, by totiž bylo zapotřebí znát jeho zažívací trakt – a ten se nezachoval. Vědci dokonce ani nemohou vyloučit, že tato stonožka nežila ve vodě, neznají totiž její dýchací soustavu.