Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.
Moravští archeologové našli na Slovensku unikátní pravěké nádoby
Pozoruhodné pravěké artefakty vědci objevili na jižním Slovensku u Santovky v okresu Levice už v roce 2011, ale teprve nyní dokončili jejich analýzu. Podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity předměty vznikly zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z tohoto období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky na Slovensku je vyrobili lovci-sběrači, ne první zemědělci, popsal hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Podle radiokarbonového datování byla nádoba vyrobena o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění značně mění představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Keramická nádoba, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při nízkých teplotách kolem 600 stupňů Celsia, což vědci ověřili i experimentálně.
Díky tomuto primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. „Přidávání takzvaného organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit,“ vysvětlil Petřík.
Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva jsou podle vědců dalším silným argumentem pro hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou, s jejíž pomocí lze zkoumat zbytky tuku v keramice. Ta prozradila, že v nádobách tehdejší lidé připravovali pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu badatelé také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější více než deset kilometrů od místa nálezu. „To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly,“ dodal Petřík.
Pravěká Evropa v okamžiku změn
Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakce mezi různými komunitami na přelomu střední a mladší doby kamenné. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala ale také z Dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů.
Detailní výzkum nalezené keramiky začal v roce 2020 a kromě vědců z Masarykovy univerzity se na něm podíleli i experti z Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a z Univerzity v Yorku.
