Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.
Pozoruhodné pravěké artefakty vědci objevili na jižním Slovensku u Santovky v okresu Levice už v roce 2011, ale teprve nyní dokončili jejich analýzu. Podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity předměty vznikly zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z tohoto období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky na Slovensku je vyrobili lovci-sběrači, ne první zemědělci, popsal hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Podle radiokarbonového datování byla nádoba vyrobena o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění značně mění představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Keramická nádoba, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při nízkých teplotách kolem 600 stupňů Celsia, což vědci ověřili i experimentálně.
Díky tomuto primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. „Přidávání takzvaného organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit,“ vysvětlil Petřík.
Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva jsou podle vědců dalším silným argumentem pro hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou, s jejíž pomocí lze zkoumat zbytky tuku v keramice. Ta prozradila, že v nádobách tehdejší lidé připravovali pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu badatelé také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější více než deset kilometrů od místa nálezu. „To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly,“ dodal Petřík.
Pravěká Evropa v okamžiku změn
Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakce mezi různými komunitami na přelomu střední a mladší doby kamenné. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala ale také z Dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů.
Detailní výzkum nalezené keramiky začal v roce 2020 a kromě vědců z Masarykovy univerzity se na něm podíleli i experti z Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a z Univerzity v Yorku.
