Obří „mločí“ predátor měl tlamu jako sešívačku, popsali paleontologové

Vědci popsali fosilie obřího, mloku podobného tvora, který opanoval vody před příchodem prvních dinosaurů. Predátor byl větší než člověk a měl velkou plochou hlavu s tlamou plnou ostrých zubů. Jenom jeho lebka měřila přes šedesát centimetrů, píše agentura AP.

Vědecký tým analyzoval zkamenělé pozůstatky čtyř tvorů objevené v roce 2015, které zahrnovaly kromě lebky i část páteře. Svá zjištění o druhu Gaiasia jennyae, který podle nich měřil až dva a půl metru a žil zhruba před 280 miliony let, odborníci publikovali v odborném časopise Nature.

Široká zubatá tlama pradávného lovce patrně sloužila k nasátí a schroupání nic netušící kořisti, uvedli vědci. Biolog Michael Coates z univerzity v Chicagu, který se na studii nepodílel, mechanismus přirovnal k „agresivní sešívačce“.

Živočich i přes svou podobu s dnešními mloky nebyl součástí třídy obojživelníků, ale patřil k takzvaným čtyřnožcům – skupině prvních obratlovců, kteří neměli ploutve, ale s končetinami zakončenými prsty chodili po souši. Většina fosilií raných čtyřnožců pochází z horkých prehistorických bažin, které se rozkládaly v místech dnešní Severní Ameriky a Evropy. Nově zanalyzované pozůstatky ale pocházejí z dnešní Namibie, kterou před desítkami milionů let pokrýval led.

To znamená, že se této skupině mohlo dařit v chladnějším podnebí dříve, než vědci předpokládali. „Příběh prvních čtyřnožců je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ uvedla spoluautorka studie Claudia Marsicanová z univerzity v Buenos Aires. Tato skupina tvorů zmizela ze Země v době kolem takzvaného permského vymírání, které dinosaurům otevřelo cestu k ovládnutí planety.

Zástupci druhu Gaiasia jennyae získali své jméno podle namibijského souvrství Gai-as, kde se našli jejich zkameněliny, a podle paleontoložky Jennifer Clackové, která zkoumala vývoj čtyřnožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 11 hhodinami

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 15 hhodinami

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 17 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...