Obří „mločí“ predátor měl tlamu jako sešívačku, popsali paleontologové

Vědci popsali fosilie obřího, mloku podobného tvora, který opanoval vody před příchodem prvních dinosaurů. Predátor byl větší než člověk a měl velkou plochou hlavu s tlamou plnou ostrých zubů. Jenom jeho lebka měřila přes šedesát centimetrů, píše agentura AP.

Vědecký tým analyzoval zkamenělé pozůstatky čtyř tvorů objevené v roce 2015, které zahrnovaly kromě lebky i část páteře. Svá zjištění o druhu Gaiasia jennyae, který podle nich měřil až dva a půl metru a žil zhruba před 280 miliony let, odborníci publikovali v odborném časopise Nature.

Široká zubatá tlama pradávného lovce patrně sloužila k nasátí a schroupání nic netušící kořisti, uvedli vědci. Biolog Michael Coates z univerzity v Chicagu, který se na studii nepodílel, mechanismus přirovnal k „agresivní sešívačce“.

Živočich i přes svou podobu s dnešními mloky nebyl součástí třídy obojživelníků, ale patřil k takzvaným čtyřnožcům – skupině prvních obratlovců, kteří neměli ploutve, ale s končetinami zakončenými prsty chodili po souši. Většina fosilií raných čtyřnožců pochází z horkých prehistorických bažin, které se rozkládaly v místech dnešní Severní Ameriky a Evropy. Nově zanalyzované pozůstatky ale pocházejí z dnešní Namibie, kterou před desítkami milionů let pokrýval led.

To znamená, že se této skupině mohlo dařit v chladnějším podnebí dříve, než vědci předpokládali. „Příběh prvních čtyřnožců je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ uvedla spoluautorka studie Claudia Marsicanová z univerzity v Buenos Aires. Tato skupina tvorů zmizela ze Země v době kolem takzvaného permského vymírání, které dinosaurům otevřelo cestu k ovládnutí planety.

Zástupci druhu Gaiasia jennyae získali své jméno podle namibijského souvrství Gai-as, kde se našli jejich zkameněliny, a podle paleontoložky Jennifer Clackové, která zkoumala vývoj čtyřnožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 5 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 10 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 11 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...