Móda vznikla před 40 tisíci lety na Sibiři, naznačuje studie

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Co je to vlastně móda a proč na tom vůbec záleží? Podle archeologů je odpověď na tuto otázku mnohem důležitější, než se zdá – souvisí totiž s odlišováním sociálních rolí, ale i s tím, jak se lidé v pravěku vnímali (ve skupině či individuálně).

Věda se domnívá, že první oblečení, které lidé (respektive naši předkové) začali používat, bylo čistě utilitární. To znamená, že tyto praoděvy své uživatele chránily před počasím – chladem nebo sluncem – a byla to jejich jediná role. Teprve později si je jejich nositelé začali nějak zdobit, čímž se od sebe začali odlišovat, a oblečení začínalo nabývat dalších rolí, například označovalo vyšší a nižší vrstvy ve společnosti.

Jehla, která změnila společnost

Nová studie naznačuje, že tato změna oblékání přišla s jedním typem jehel. Jehlice s ouškem byly podle ní právě tou technologickou inovací, jež umožnila zdobení oděvů pro společenské a kulturní účely, což znamenalo významný posun od oděvu jako ochrany k oděvu jako vyjádření identity.

„Jehlice s ouškem představují důležitý vývoj v prehistorii, protože dokumentují přechod ve funkci oděvu od užitkových ke společenským účelům,“ vysvětluje hlavní autor práce Ian Gilligan, který přednáší na univerzitě v Sydney . „Proč nosíme oblečení? Předpokládáme, že je to součást lidského bytí, ale jakmile se podíváte na různé kultury, uvědomíte si, že lidé existovali a fungovali ve společnosti naprosto adekvátně i bez něj,“ upozornil Gilligan, který na studii spolupracoval s francouzskými, ruskými a čínskými experty.

Nejstarší známé jehlice s ouškem se objevily přibližně před 40 tisíci lety na Sibiři. Jedná se o jeden z nejikoničtějších artefaktů z doby kamenné, jenž je ve srovnání s kostěnými šídly, která postačovala k výrobě obyčejných oděvů, mnohem náročnější na výrobu. Kostěná šídla jsou poměrně jednoduché nástroje vyrobené ze zvířecích kostí nabroušených do špičky. Kostěné jehly s ouškem jsou vlastně jen jejich vylepšením, přičemž otvor v kosti usnadňuje přišívání šlach nebo nití.

Oděvy vyrobené pomocí nich díky tomu mohou být složitější, mohou se na ně našívat nejrůznější ozdoby – například korálky nebo různé destičky případně další kosti. Protože z důkazů vyplývá, že už kostěná šídla se používala k výrobě oděvů na míru, může inovace jehel s ouškem odrážet výrobu složitějších oděvů, které lépe vyhovovaly potřebám svého uživatele – a také mnohem lépe odrážely jeho osobnost, postavení ve společnosti a možná i další odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 5 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 7 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 10 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.