Móda vznikla před 40 tisíci lety na Sibiři, naznačuje studie

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Co je to vlastně móda a proč na tom vůbec záleží? Podle archeologů je odpověď na tuto otázku mnohem důležitější, než se zdá – souvisí totiž s odlišováním sociálních rolí, ale i s tím, jak se lidé v pravěku vnímali (ve skupině či individuálně).

Věda se domnívá, že první oblečení, které lidé (respektive naši předkové) začali používat, bylo čistě utilitární. To znamená, že tyto praoděvy své uživatele chránily před počasím – chladem nebo sluncem – a byla to jejich jediná role. Teprve později si je jejich nositelé začali nějak zdobit, čímž se od sebe začali odlišovat, a oblečení začínalo nabývat dalších rolí, například označovalo vyšší a nižší vrstvy ve společnosti.

Jehla, která změnila společnost

Nová studie naznačuje, že tato změna oblékání přišla s jedním typem jehel. Jehlice s ouškem byly podle ní právě tou technologickou inovací, jež umožnila zdobení oděvů pro společenské a kulturní účely, což znamenalo významný posun od oděvu jako ochrany k oděvu jako vyjádření identity.

„Jehlice s ouškem představují důležitý vývoj v prehistorii, protože dokumentují přechod ve funkci oděvu od užitkových ke společenským účelům,“ vysvětluje hlavní autor práce Ian Gilligan, který přednáší na univerzitě v Sydney . „Proč nosíme oblečení? Předpokládáme, že je to součást lidského bytí, ale jakmile se podíváte na různé kultury, uvědomíte si, že lidé existovali a fungovali ve společnosti naprosto adekvátně i bez něj,“ upozornil Gilligan, který na studii spolupracoval s francouzskými, ruskými a čínskými experty.

Nejstarší známé jehlice s ouškem se objevily přibližně před 40 tisíci lety na Sibiři. Jedná se o jeden z nejikoničtějších artefaktů z doby kamenné, jenž je ve srovnání s kostěnými šídly, která postačovala k výrobě obyčejných oděvů, mnohem náročnější na výrobu. Kostěná šídla jsou poměrně jednoduché nástroje vyrobené ze zvířecích kostí nabroušených do špičky. Kostěné jehly s ouškem jsou vlastně jen jejich vylepšením, přičemž otvor v kosti usnadňuje přišívání šlach nebo nití.

Oděvy vyrobené pomocí nich díky tomu mohou být složitější, mohou se na ně našívat nejrůznější ozdoby – například korálky nebo různé destičky případně další kosti. Protože z důkazů vyplývá, že už kostěná šídla se používala k výrobě oděvů na míru, může inovace jehel s ouškem odrážet výrobu složitějších oděvů, které lépe vyhovovaly potřebám svého uživatele – a také mnohem lépe odrážely jeho osobnost, postavení ve společnosti a možná i další odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 3 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 6 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 8 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...