Móda vznikla před 40 tisíci lety na Sibiři, naznačuje studie

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Co je to vlastně móda a proč na tom vůbec záleží? Podle archeologů je odpověď na tuto otázku mnohem důležitější, než se zdá – souvisí totiž s odlišováním sociálních rolí, ale i s tím, jak se lidé v pravěku vnímali (ve skupině či individuálně).

Věda se domnívá, že první oblečení, které lidé (respektive naši předkové) začali používat, bylo čistě utilitární. To znamená, že tyto praoděvy své uživatele chránily před počasím – chladem nebo sluncem – a byla to jejich jediná role. Teprve později si je jejich nositelé začali nějak zdobit, čímž se od sebe začali odlišovat, a oblečení začínalo nabývat dalších rolí, například označovalo vyšší a nižší vrstvy ve společnosti.

Jehla, která změnila společnost

Nová studie naznačuje, že tato změna oblékání přišla s jedním typem jehel. Jehlice s ouškem byly podle ní právě tou technologickou inovací, jež umožnila zdobení oděvů pro společenské a kulturní účely, což znamenalo významný posun od oděvu jako ochrany k oděvu jako vyjádření identity.

„Jehlice s ouškem představují důležitý vývoj v prehistorii, protože dokumentují přechod ve funkci oděvu od užitkových ke společenským účelům,“ vysvětluje hlavní autor práce Ian Gilligan, který přednáší na univerzitě v Sydney . „Proč nosíme oblečení? Předpokládáme, že je to součást lidského bytí, ale jakmile se podíváte na různé kultury, uvědomíte si, že lidé existovali a fungovali ve společnosti naprosto adekvátně i bez něj,“ upozornil Gilligan, který na studii spolupracoval s francouzskými, ruskými a čínskými experty.

Nejstarší známé jehlice s ouškem se objevily přibližně před 40 tisíci lety na Sibiři. Jedná se o jeden z nejikoničtějších artefaktů z doby kamenné, jenž je ve srovnání s kostěnými šídly, která postačovala k výrobě obyčejných oděvů, mnohem náročnější na výrobu. Kostěná šídla jsou poměrně jednoduché nástroje vyrobené ze zvířecích kostí nabroušených do špičky. Kostěné jehly s ouškem jsou vlastně jen jejich vylepšením, přičemž otvor v kosti usnadňuje přišívání šlach nebo nití.

Oděvy vyrobené pomocí nich díky tomu mohou být složitější, mohou se na ně našívat nejrůznější ozdoby – například korálky nebo různé destičky případně další kosti. Protože z důkazů vyplývá, že už kostěná šídla se používala k výrobě oděvů na míru, může inovace jehel s ouškem odrážet výrobu složitějších oděvů, které lépe vyhovovaly potřebám svého uživatele – a také mnohem lépe odrážely jeho osobnost, postavení ve společnosti a možná i další odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 7 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.