Móda vznikla před 40 tisíci lety na Sibiři, naznačuje studie

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Co je to vlastně móda a proč na tom vůbec záleží? Podle archeologů je odpověď na tuto otázku mnohem důležitější, než se zdá – souvisí totiž s odlišováním sociálních rolí, ale i s tím, jak se lidé v pravěku vnímali (ve skupině či individuálně).

Věda se domnívá, že první oblečení, které lidé (respektive naši předkové) začali používat, bylo čistě utilitární. To znamená, že tyto praoděvy své uživatele chránily před počasím – chladem nebo sluncem – a byla to jejich jediná role. Teprve později si je jejich nositelé začali nějak zdobit, čímž se od sebe začali odlišovat, a oblečení začínalo nabývat dalších rolí, například označovalo vyšší a nižší vrstvy ve společnosti.

Jehla, která změnila společnost

Nová studie naznačuje, že tato změna oblékání přišla s jedním typem jehel. Jehlice s ouškem byly podle ní právě tou technologickou inovací, jež umožnila zdobení oděvů pro společenské a kulturní účely, což znamenalo významný posun od oděvu jako ochrany k oděvu jako vyjádření identity.

„Jehlice s ouškem představují důležitý vývoj v prehistorii, protože dokumentují přechod ve funkci oděvu od užitkových ke společenským účelům,“ vysvětluje hlavní autor práce Ian Gilligan, který přednáší na univerzitě v Sydney . „Proč nosíme oblečení? Předpokládáme, že je to součást lidského bytí, ale jakmile se podíváte na různé kultury, uvědomíte si, že lidé existovali a fungovali ve společnosti naprosto adekvátně i bez něj,“ upozornil Gilligan, který na studii spolupracoval s francouzskými, ruskými a čínskými experty.

Nejstarší známé jehlice s ouškem se objevily přibližně před 40 tisíci lety na Sibiři. Jedná se o jeden z nejikoničtějších artefaktů z doby kamenné, jenž je ve srovnání s kostěnými šídly, která postačovala k výrobě obyčejných oděvů, mnohem náročnější na výrobu. Kostěná šídla jsou poměrně jednoduché nástroje vyrobené ze zvířecích kostí nabroušených do špičky. Kostěné jehly s ouškem jsou vlastně jen jejich vylepšením, přičemž otvor v kosti usnadňuje přišívání šlach nebo nití.

Oděvy vyrobené pomocí nich díky tomu mohou být složitější, mohou se na ně našívat nejrůznější ozdoby – například korálky nebo různé destičky případně další kosti. Protože z důkazů vyplývá, že už kostěná šídla se používala k výrobě oděvů na míru, může inovace jehel s ouškem odrážet výrobu složitějších oděvů, které lépe vyhovovaly potřebám svého uživatele – a také mnohem lépe odrážely jeho osobnost, postavení ve společnosti a možná i další odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...