Móda vznikla před 40 tisíci lety na Sibiři, naznačuje studie

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Co je to vlastně móda a proč na tom vůbec záleží? Podle archeologů je odpověď na tuto otázku mnohem důležitější, než se zdá – souvisí totiž s odlišováním sociálních rolí, ale i s tím, jak se lidé v pravěku vnímali (ve skupině či individuálně).

Věda se domnívá, že první oblečení, které lidé (respektive naši předkové) začali používat, bylo čistě utilitární. To znamená, že tyto praoděvy své uživatele chránily před počasím – chladem nebo sluncem – a byla to jejich jediná role. Teprve později si je jejich nositelé začali nějak zdobit, čímž se od sebe začali odlišovat, a oblečení začínalo nabývat dalších rolí, například označovalo vyšší a nižší vrstvy ve společnosti.

Jehla, která změnila společnost

Nová studie naznačuje, že tato změna oblékání přišla s jedním typem jehel. Jehlice s ouškem byly podle ní právě tou technologickou inovací, jež umožnila zdobení oděvů pro společenské a kulturní účely, což znamenalo významný posun od oděvu jako ochrany k oděvu jako vyjádření identity.

„Jehlice s ouškem představují důležitý vývoj v prehistorii, protože dokumentují přechod ve funkci oděvu od užitkových ke společenským účelům,“ vysvětluje hlavní autor práce Ian Gilligan, který přednáší na univerzitě v Sydney . „Proč nosíme oblečení? Předpokládáme, že je to součást lidského bytí, ale jakmile se podíváte na různé kultury, uvědomíte si, že lidé existovali a fungovali ve společnosti naprosto adekvátně i bez něj,“ upozornil Gilligan, který na studii spolupracoval s francouzskými, ruskými a čínskými experty.

Nejstarší známé jehlice s ouškem se objevily přibližně před 40 tisíci lety na Sibiři. Jedná se o jeden z nejikoničtějších artefaktů z doby kamenné, jenž je ve srovnání s kostěnými šídly, která postačovala k výrobě obyčejných oděvů, mnohem náročnější na výrobu. Kostěná šídla jsou poměrně jednoduché nástroje vyrobené ze zvířecích kostí nabroušených do špičky. Kostěné jehly s ouškem jsou vlastně jen jejich vylepšením, přičemž otvor v kosti usnadňuje přišívání šlach nebo nití.

Oděvy vyrobené pomocí nich díky tomu mohou být složitější, mohou se na ně našívat nejrůznější ozdoby – například korálky nebo různé destičky případně další kosti. Protože z důkazů vyplývá, že už kostěná šídla se používala k výrobě oděvů na míru, může inovace jehel s ouškem odrážet výrobu složitějších oděvů, které lépe vyhovovaly potřebám svého uživatele – a také mnohem lépe odrážely jeho osobnost, postavení ve společnosti a možná i další odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 3 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 4 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 21 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 22 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...