V pravěké Austrálii se na kořist ze stromů vrhali krokodýli

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Ne že by Austrálie neměla dostatek nebezpečných zvířat, která mohou zabít člověka nespočtem různých způsobů – žraloky, jedovaté hady, mravence s nejbolestivějším toxinem a spoustu dalších. Jako by to bylo málo, místní si vytvořili legendu o ještě horších tvorech.

Říká se jim „drop bears“ a mělo by se jednat o predátory připomínající mírumilovné koaly, kteří ze stromů skáčou na nic netušící lidi. Jde jen o báchorku, „padající medvídci“ samozřejmě neexistují.

Vědci teď ale popsali krokodýly, kteří na svou kořist opravdu útočili z korun stromů.

Krokodýli na stromě

Australští vědci popsali nejstarší známé skořápky pravěkých vajec krokodýlů, kteří kontinent obývali před 55 miliony lety. Podle paleontologů mohlo jít o predátory, kteří – na rozdíl od svých současných příbuzných – dokázali lézt po stromech, a navíc je využívat pro lov.

Vejce patřila skupině dávno vyhynulých krokodýlů ze skupiny Mekosuchinae, kteří žili hlavně ve vnitrozemských vodách Austrálie. Ta tehdy ale ještě tak úplně neexistovala. Byla součástí superkontinentu Gondwana, který byl tvořený ještě Afrikou, Antarktidou a Jižní Amerikou a rozpadl se v době před 60 až 45 miliony lety.

Rekonstrukce podoby pravěkého krokodýla Mekosuchus whitehuterensis
Zdroj: Wikimedia Commons/ Armin Reindl (CC-BY-SA-4.0)

Podle autorů řada znaků známých z těl těchto tvorů naznačuje, že jejich lovecké strategie se značně lišily od moderních krokodýlů. Zatímco ti dnešní nejčastěji číhají na kořist u napajedel a brodů, jejich australští prabratranci lovili podobně jako moderní levharti. To znamená, že leželi ve větvích stromů, z nichž se vrhali dolů na zvířata, která se chtěla ve stínu stromu ukrýt nebo ho využít jinak.

Tito krokodýli žili v Austrálii dávno před tím, než se tam dostali ti moderní – to se stalo až před necelými čtyřmi miliony lety. Mekosuchové přitom nebyli žádní drobečci, ti největší mohli dorůstat délky až pěti metrů, takže neměli mezi pravěkými predátory v této oblasti příliš konkurentů.

Nově analyzovaná vejce nejsou novým objevem. Našla se už před dvěma desítkami roků, ale vědcům chyběly nástroje, jak je analyzovat, a přitom je nezničit. To teď dokázali s pomocí španělských expertů. A zjistili především to, z jaké doby pocházejí. Objev je tím velmi zajímavý, až doposud totiž pocházely důkazy o těchto krokodýlech až z doby před 25 miliony lety.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...