V pravěké Austrálii se na kořist ze stromů vrhali krokodýli

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Ne že by Austrálie neměla dostatek nebezpečných zvířat, která mohou zabít člověka nespočtem různých způsobů – žraloky, jedovaté hady, mravence s nejbolestivějším toxinem a spoustu dalších. Jako by to bylo málo, místní si vytvořili legendu o ještě horších tvorech.

Říká se jim „drop bears“ a mělo by se jednat o predátory připomínající mírumilovné koaly, kteří ze stromů skáčou na nic netušící lidi. Jde jen o báchorku, „padající medvídci“ samozřejmě neexistují.

Vědci teď ale popsali krokodýly, kteří na svou kořist opravdu útočili z korun stromů.

Krokodýli na stromě

Australští vědci popsali nejstarší známé skořápky pravěkých vajec krokodýlů, kteří kontinent obývali před 55 miliony lety. Podle paleontologů mohlo jít o predátory, kteří – na rozdíl od svých současných příbuzných – dokázali lézt po stromech, a navíc je využívat pro lov.

Vejce patřila skupině dávno vyhynulých krokodýlů ze skupiny Mekosuchinae, kteří žili hlavně ve vnitrozemských vodách Austrálie. Ta tehdy ale ještě tak úplně neexistovala. Byla součástí superkontinentu Gondwana, který byl tvořený ještě Afrikou, Antarktidou a Jižní Amerikou a rozpadl se v době před 60 až 45 miliony lety.

Rekonstrukce podoby pravěkého krokodýla Mekosuchus whitehuterensis
Zdroj: Wikimedia Commons/ Armin Reindl (CC-BY-SA-4.0)

Podle autorů řada znaků známých z těl těchto tvorů naznačuje, že jejich lovecké strategie se značně lišily od moderních krokodýlů. Zatímco ti dnešní nejčastěji číhají na kořist u napajedel a brodů, jejich australští prabratranci lovili podobně jako moderní levharti. To znamená, že leželi ve větvích stromů, z nichž se vrhali dolů na zvířata, která se chtěla ve stínu stromu ukrýt nebo ho využít jinak.

Tito krokodýli žili v Austrálii dávno před tím, než se tam dostali ti moderní – to se stalo až před necelými čtyřmi miliony lety. Mekosuchové přitom nebyli žádní drobečci, ti největší mohli dorůstat délky až pěti metrů, takže neměli mezi pravěkými predátory v této oblasti příliš konkurentů.

Nově analyzovaná vejce nejsou novým objevem. Našla se už před dvěma desítkami roků, ale vědcům chyběly nástroje, jak je analyzovat, a přitom je nezničit. To teď dokázali s pomocí španělských expertů. A zjistili především to, z jaké doby pocházejí. Objev je tím velmi zajímavý, až doposud totiž pocházely důkazy o těchto krokodýlech až z doby před 25 miliony lety.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...