V pravěké Austrálii se na kořist ze stromů vrhali krokodýli

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Ne že by Austrálie neměla dostatek nebezpečných zvířat, která mohou zabít člověka nespočtem různých způsobů – žraloky, jedovaté hady, mravence s nejbolestivějším toxinem a spoustu dalších. Jako by to bylo málo, místní si vytvořili legendu o ještě horších tvorech.

Říká se jim „drop bears“ a mělo by se jednat o predátory připomínající mírumilovné koaly, kteří ze stromů skáčou na nic netušící lidi. Jde jen o báchorku, „padající medvídci“ samozřejmě neexistují.

Vědci teď ale popsali krokodýly, kteří na svou kořist opravdu útočili z korun stromů.

Krokodýli na stromě

Australští vědci popsali nejstarší známé skořápky pravěkých vajec krokodýlů, kteří kontinent obývali před 55 miliony lety. Podle paleontologů mohlo jít o predátory, kteří – na rozdíl od svých současných příbuzných – dokázali lézt po stromech, a navíc je využívat pro lov.

Vejce patřila skupině dávno vyhynulých krokodýlů ze skupiny Mekosuchinae, kteří žili hlavně ve vnitrozemských vodách Austrálie. Ta tehdy ale ještě tak úplně neexistovala. Byla součástí superkontinentu Gondwana, který byl tvořený ještě Afrikou, Antarktidou a Jižní Amerikou a rozpadl se v době před 60 až 45 miliony lety.

Rekonstrukce podoby pravěkého krokodýla Mekosuchus whitehuterensis
Zdroj: Wikimedia Commons/ Armin Reindl (CC-BY-SA-4.0)

Podle autorů řada znaků známých z těl těchto tvorů naznačuje, že jejich lovecké strategie se značně lišily od moderních krokodýlů. Zatímco ti dnešní nejčastěji číhají na kořist u napajedel a brodů, jejich australští prabratranci lovili podobně jako moderní levharti. To znamená, že leželi ve větvích stromů, z nichž se vrhali dolů na zvířata, která se chtěla ve stínu stromu ukrýt nebo ho využít jinak.

Tito krokodýli žili v Austrálii dávno před tím, než se tam dostali ti moderní – to se stalo až před necelými čtyřmi miliony lety. Mekosuchové přitom nebyli žádní drobečci, ti největší mohli dorůstat délky až pěti metrů, takže neměli mezi pravěkými predátory v této oblasti příliš konkurentů.

Nově analyzovaná vejce nejsou novým objevem. Našla se už před dvěma desítkami roků, ale vědcům chyběly nástroje, jak je analyzovat, a přitom je nezničit. To teď dokázali s pomocí španělských expertů. A zjistili především to, z jaké doby pocházejí. Objev je tím velmi zajímavý, až doposud totiž pocházely důkazy o těchto krokodýlech až z doby před 25 miliony lety.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 17 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.