V pravěké Austrálii se na kořist ze stromů vrhali krokodýli

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Ne že by Austrálie neměla dostatek nebezpečných zvířat, která mohou zabít člověka nespočtem různých způsobů – žraloky, jedovaté hady, mravence s nejbolestivějším toxinem a spoustu dalších. Jako by to bylo málo, místní si vytvořili legendu o ještě horších tvorech.

Říká se jim „drop bears“ a mělo by se jednat o predátory připomínající mírumilovné koaly, kteří ze stromů skáčou na nic netušící lidi. Jde jen o báchorku, „padající medvídci“ samozřejmě neexistují.

Vědci teď ale popsali krokodýly, kteří na svou kořist opravdu útočili z korun stromů.

Krokodýli na stromě

Australští vědci popsali nejstarší známé skořápky pravěkých vajec krokodýlů, kteří kontinent obývali před 55 miliony lety. Podle paleontologů mohlo jít o predátory, kteří – na rozdíl od svých současných příbuzných – dokázali lézt po stromech, a navíc je využívat pro lov.

Vejce patřila skupině dávno vyhynulých krokodýlů ze skupiny Mekosuchinae, kteří žili hlavně ve vnitrozemských vodách Austrálie. Ta tehdy ale ještě tak úplně neexistovala. Byla součástí superkontinentu Gondwana, který byl tvořený ještě Afrikou, Antarktidou a Jižní Amerikou a rozpadl se v době před 60 až 45 miliony lety.

Rekonstrukce podoby pravěkého krokodýla Mekosuchus whitehuterensis
Zdroj: Wikimedia Commons/ Armin Reindl (CC-BY-SA-4.0)

Podle autorů řada znaků známých z těl těchto tvorů naznačuje, že jejich lovecké strategie se značně lišily od moderních krokodýlů. Zatímco ti dnešní nejčastěji číhají na kořist u napajedel a brodů, jejich australští prabratranci lovili podobně jako moderní levharti. To znamená, že leželi ve větvích stromů, z nichž se vrhali dolů na zvířata, která se chtěla ve stínu stromu ukrýt nebo ho využít jinak.

Tito krokodýli žili v Austrálii dávno před tím, než se tam dostali ti moderní – to se stalo až před necelými čtyřmi miliony lety. Mekosuchové přitom nebyli žádní drobečci, ti největší mohli dorůstat délky až pěti metrů, takže neměli mezi pravěkými predátory v této oblasti příliš konkurentů.

Nově analyzovaná vejce nejsou novým objevem. Našla se už před dvěma desítkami roků, ale vědcům chyběly nástroje, jak je analyzovat, a přitom je nezničit. To teď dokázali s pomocí španělských expertů. A zjistili především to, z jaké doby pocházejí. Objev je tím velmi zajímavý, až doposud totiž pocházely důkazy o těchto krokodýlech až z doby před 25 miliony lety.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...