Eduard Štorch zůstává zapsán především jako autor knihy Lovci mamutů. Výstava v Národním muzeu představuje i jeho další pravěká dobrodružství. Štorchovy romány přitom propojuje s autentickými archeologickými nálezy, které ho při psaní smyšlených příběhů inspirovaly. Literáta navíc představuje i jako pedagoga, byl třeba prvním, kdo vzal pražskou mládež na lyže.
Směr Štorchově literární tvorbě dala jeho amatérská záliba v archeologii. Pravěké a středověké památky zachraňoval zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Během svého života publikoval kromě různě tematicky zaměřených odborných a osvětových knih a článků také dvě desítky beletristických děl.
V doprovodu Štorchových knih projdou návštěvníci od doby kamenné, kam spadá román Lovci mamutů, do raného středověku, kdy se odehrává příběh knihy Hrdina Nik o sirotkovi, který se musí protloukat sám životem poté, co jeho rodiče zabili Avaři.
Jehlice z Bronzového pokladu, zubr z Lovců mamutů
Atmosféru jednotlivých dob dokreslují příklady pravěké fauny, s jakou se setkávali knižní hrdinové Kopčem a Veverčák. „Například lebka obávané šelmy lva jeskynního či hyeny jeskynní, impozantní je též lebka zubra, možná si někteří vzpomenou, že v románu hned na počátku zubři zalehnou matku jednoho z hlavních hrdinů,“ upřesnila autorka výstavy Lucie Vélová. Do instalace se dostalo i mládě mamuta.
Román Bronzový poklad zase připomenou jehlice z Něčína nalezené v roce 1929. Zájemci narazí také na paleontologickou jeskyni nebo průčelí neolitického domu. K neolitu, tedy období prvních zemědělců, se vztahuje například román Osada Havranů. „Keramické nádoby, včetně zásobníků na obilí, zrnotěrku, kde se drtilo obilí, replika sekery,“ zmínila kurátorka, čím prapočátky zemědělství výstava dokládá.
Ukázána je třeba i výbava Štorchova nálezu keltského bojovnického hrobu z Prahy-Hloubětína. Celkem příběh výstavy sestavilo na osm set předmětů, z nich tři sta pochází ze Štorchovy osobní sbírky. „Ve sbírkách Národního muzea se nachází přes tisíc unikátních artefaktů spojených se Štorchovým jménem. Výstava však není jen poučná, ale přináší též hravý a zábavný pohled na pravěk,“ doplnil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Ostatně návštěvníci sami můžou zkusit přímo na výstavě napsat část povídky nebo vytvořit ilustraci ve stylu Štorchových knih. Nejznámější jsou ty ze spolupráce se Zdeňkem Burianem.
S dětmi na lyže i na farmu
Štorcha představuje výstava jako činorodou osobnost. Byl také skautem a pokrokovým pedagogem. Organizoval ozdravné pobyty u moře a ve dvacátých letech byl prvním, kdo uspořádal lyžařský kurz pro pražskou mládež. Rovněž si pronajal na vlastní náklady pozemek, kde založil takzvanou Dětskou farmu s hřištěm a školou v přírodě. I do kantorské profese se promítala Štorchova záliba v archeologii, když se snažil reformovat výuku dějepisu.
Národní muzeum si výstavou, připravenou ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, připomíná, že před sto lety zakoupilo přímo od spisovatele jeho archeologickou sbírku. Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha lze v Nové budově zažít celý jeden rok.
