V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
Vědci popsali jen úmrtí v malé oblasti, kterou navštívili během svých výprav v létě 2023 a 2024. Případů tedy může být mnohem víc, Antarktida je stále ještě málo zmapovaná a zániky podobných kolonií proto mohly vědcům snadno uniknout. V tomto případě badatelé zkoumali zvířata na Jižních Shetlandských ostrovech, v severní části Weddellova moře a na Antarktickém poloostrově. Sbírali vzorky tkání, prováděli pitvy a odebírali také vzorky z životního prostředí.
Virus H5N1, který ptačí chřipku způsobuje, se do Antarktidy dostal už roku 2023. „Toto je první studie, která prokázala, že ptáci uhynuli na virovou infekci,“ konstatoval spoluautor studie Ralph Vanstreels z Kalifornské univerzity v Davisu.
Hromadná úmrtí
Virus H5N1 vědci našli na třech místech oblastí, které zkoumali. Byl určen jako příčina smrti téměř všech uhynulých chaluh na ostrově Beak u Antarktického poloostrova. Ptáci rychle pošli na nekrózu více orgánů, což znamená, že jim odumřely tkáně nutné pro život.
Jedinou pozitivní zprávou je, že virus nezabil jiné zkoumané druhy, jako jsou tučňáci nebo lachtani. Stejný kmen viru H5N1, který decimuje antarktické chaluhy, totiž už v minulosti zabil lachtany v Argentině a Chile a více než čtyři sta milionů kusů drůbeže po celém světě. Nakazil také lidi, krávy, norky, lišky a další savce.
„Když se virus poprvé objevil v drůbežářském průmyslu, nechali jsme ho proklouznout mezi prsty,“ řekl hlavní autor studie Thijs Kuiken z Erasmovy univerzity. „Jakmile se dostal do populací volně žijících ptáků, ztratili jsme schopnost tento virus kontrolovat. Teď se usadil v populacích volně žijících ptáků ve všech kontinentálních oblastech světa s výjimkou Oceánie,“ upozornil.
Vědci tvrdí, že ptačí chřipka přispívá ke stresovým faktorům ovlivňujícím divokou zvěř v Antarktidě, mezi které patří klimatické změny a nárůst turismu, a vyžaduje další sledování. „Vše nasvědčuje tomu, že se tento virus bude dále šířit,“ dodává Kuiken. „Pokud ho nikdo nesleduje, nebudeme vědět, co se děje,“ varoval.
