Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.

Tučňáci císařští jsou na stabilní ledové pokrývce oceánu existenčně úplně závislí. Potřebují ledové kry pro rozmnožování, lov i odchov mláďat. Rychlé oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti ale způsobuje nejen dřívější tání ledu během ročního cyklu, ale také jeho celkový úbytek.

IUCN, která spravuje celosvětový Červený seznam ohrožených druhů, upozorňuje, že počet tučňáků císařských může do konce osmdesátých let tohoto století klesnout až na polovinu, pokud současný vývoj bude pokračovat. Tento scénář je přitom podle klimatologických modelů velmi pravděpodobný. „Největší hrozbu pro tento druh dnes představuje člověkem vyvolaná klimatická změna,“ uvedl Philip Trathan z expertní skupiny IUCN, která hodnocení připravovala.

Červený seznam IUCN slouží jako hlavní světový přehled míry ohrožení rostlin a živočichů a rozlišuje šest stupňů od nejnižšího rizika až po vyhynutí. Tučňák císařský nyní spadá do kategorie ohrožených druhů, což je dva stupně před kategorií druhů přežívajících už jen v zajetí a tři stupně před úplným vyhynutím.

Tato zjištění by nás měla přimět konat napříč všemi odvětvími a úrovněmi společnosti, abychom se vypořádali se změnou klimatu. Pokles početnosti tučňáka císařského a lachtana antarktického na Červeném seznamu IUCN je ohledně změny klimatu varovným signálem. V době, kdy se země připravují na květnové konzultační zasedání k Antarktické smlouvě, poskytují tato hodnocení zásadní data pro informovaná rozhodnutí týkající se tohoto majestátního kontinentu a jeho úchvatné divoké přírody. Role Antarktidy jako zmrzlého strážce naší planety je nenahraditelná – přináší lidem nesčetné výhody, stabilizuje klima a poskytuje útočiště jedinečné divoké přírodě.
Grethel Aguilarová, ředitelka IUCN

Sčítání tučňáků provedly satelity

Rozsah mořského ledu v Antarktidě od roku 2016 setrvává na rekordně nízkých úrovních. Satelitní snímky, z nichž IUCN vychází, ukazují, že mezi lety 2009 a 2018 ubylo zhruba 20 tisíc dospělých tučňáků císařských. To je asi deset procent celé populace.

„Tento druh je úzce spjat s mořským ledem. Bez něj bude mít velké potíže přežít,“ uvedl Christophe Barbraud z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS).

Tučňák císařský je největším druhem tučňáka a díky své schopnosti přežít v extrémních podmínkách se stal symbolem Antarktidy. Rozmnožuje se v zimě přímo na mořském ledu, kde samci zahřívají vejce na nohou. Ledová plocha hraje zásadní roli i při přežití mláďat během pelichání, než získají vodotěsné peří.

Antarktické druhy v problémech

IUCN zároveň upozornila na zhoršení početního stavu několika dalších antarktických druhů. Populace lachtana antarktického od roku 1999 klesla o více než polovinu. Podle unie je hlavní příčinou klimatická změna – teplejší oceány a úbytek mořského ledu nutí korýše kril hledat chladnější vody v hloubce. To lachtanům omezuje přístup k potravě, jelikož se krily živí.

Nově se do horší kategorie řadí i rypouš sloní, jehož druh nyní spadá mezi zranitelné. Stalo se tak po prudkém poklesu početnosti způsobeném šířením nakažlivého patogenu ptačí chřipky, která se na tyto savce přenesla od stěhovavých ptáků.

Ochránci přírody upozorňují, že bez rychlého omezení emisí a zpomalení klimatické změny se může budoucnost těchto světoznámých druhů výrazně zhoršit. Rod Downie ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zdůraznil, že další vývoj závisí především na tom, jak rychle a důsledně lidé dokážou jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 14 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...