Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.

Tučňáci císařští jsou na stabilní ledové pokrývce oceánu existenčně úplně závislí. Potřebují ledové kry pro rozmnožování, lov i odchov mláďat. Rychlé oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti ale způsobuje nejen dřívější tání ledu během ročního cyklu, ale také jeho celkový úbytek.

IUCN, která spravuje celosvětový Červený seznam ohrožených druhů, upozorňuje, že počet tučňáků císařských může do konce osmdesátých let tohoto století klesnout až na polovinu, pokud současný vývoj bude pokračovat. Tento scénář je přitom podle klimatologických modelů velmi pravděpodobný. „Největší hrozbu pro tento druh dnes představuje člověkem vyvolaná klimatická změna,“ uvedl Philip Trathan z expertní skupiny IUCN, která hodnocení připravovala.

Červený seznam IUCN slouží jako hlavní světový přehled míry ohrožení rostlin a živočichů a rozlišuje šest stupňů od nejnižšího rizika až po vyhynutí. Tučňák císařský nyní spadá do kategorie ohrožených druhů, což je dva stupně před kategorií druhů přežívajících už jen v zajetí a tři stupně před úplným vyhynutím.

Tato zjištění by nás měla přimět konat napříč všemi odvětvími a úrovněmi společnosti, abychom se vypořádali se změnou klimatu. Pokles početnosti tučňáka císařského a lachtana antarktického na Červeném seznamu IUCN je ohledně změny klimatu varovným signálem. V době, kdy se země připravují na květnové konzultační zasedání k Antarktické smlouvě, poskytují tato hodnocení zásadní data pro informovaná rozhodnutí týkající se tohoto majestátního kontinentu a jeho úchvatné divoké přírody. Role Antarktidy jako zmrzlého strážce naší planety je nenahraditelná – přináší lidem nesčetné výhody, stabilizuje klima a poskytuje útočiště jedinečné divoké přírodě.
Grethel Aguilarová, ředitelka IUCN

Sčítání tučňáků provedly satelity

Rozsah mořského ledu v Antarktidě od roku 2016 setrvává na rekordně nízkých úrovních. Satelitní snímky, z nichž IUCN vychází, ukazují, že mezi lety 2009 a 2018 ubylo zhruba 20 tisíc dospělých tučňáků císařských. To je asi deset procent celé populace.

„Tento druh je úzce spjat s mořským ledem. Bez něj bude mít velké potíže přežít,“ uvedl Christophe Barbraud z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS).

Tučňák císařský je největším druhem tučňáka a díky své schopnosti přežít v extrémních podmínkách se stal symbolem Antarktidy. Rozmnožuje se v zimě přímo na mořském ledu, kde samci zahřívají vejce na nohou. Ledová plocha hraje zásadní roli i při přežití mláďat během pelichání, než získají vodotěsné peří.

Antarktické druhy v problémech

IUCN zároveň upozornila na zhoršení početního stavu několika dalších antarktických druhů. Populace lachtana antarktického od roku 1999 klesla o více než polovinu. Podle unie je hlavní příčinou klimatická změna – teplejší oceány a úbytek mořského ledu nutí korýše kril hledat chladnější vody v hloubce. To lachtanům omezuje přístup k potravě, jelikož se krily živí.

Nově se do horší kategorie řadí i rypouš sloní, jehož druh nyní spadá mezi zranitelné. Stalo se tak po prudkém poklesu početnosti způsobeném šířením nakažlivého patogenu ptačí chřipky, která se na tyto savce přenesla od stěhovavých ptáků.

Ochránci přírody upozorňují, že bez rychlého omezení emisí a zpomalení klimatické změny se může budoucnost těchto světoznámých druhů výrazně zhoršit. Rod Downie ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zdůraznil, že další vývoj závisí především na tom, jak rychle a důsledně lidé dokážou jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 3 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 4 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 7 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 8 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.