Evropské úřady schválily novou vakcínu proti covidu. Má pomoci s podzimní vlnou

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Vakcína s názvem Comirnaty má sloužit k prevenci vážného průběhu covidu-19 u dospělých a dětí; dávkování závisí na předchozím očkování.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že její Výbor pro humánní léčivé přípravky doporučil aktualizovanou vakcínu pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let jako součást nebo celou základní třídávkovou očkovací sérii v závislosti na počtu předchozích dávek. U osob, které v minulosti absolvovaly už základní očkování proti covidu nebo se předtím nakazily virem SARS-CoV-2, by se mohlo jednat o jednu dávku, dodal výbor.

8 minut
V Evropě přibývá případů covidu
Zdroj: ČT24

Dospělí a děti od pěti let, kteří chtějí očkování, by měli podstoupit jednu dávku bez ohledu na historii očkování proti covidu, uvedl výbor.

Současný stav pandemie

Pfizer není jediný výrobce vakcín, který vypracoval před očekávanou sezonou respiračních nemocí novou verzi vakcíny proti novému koronaviru. Také společnosti Moderna a Novavax na základě prognóz o tom, jaká varianta bude dominantní, vytvořily své vlastní verze svých očkovacích látek zaměřené na subvariantu viru XBB.1.5. V současné  době sice koluje i mnoho dalších variant (včetně výrazně zmutované BA.2.86 nebo EG.5.1. zvané Eris), ale většinu převažujících nákaz celosvětově tvoří právě různé podtypy XBB.1.5.

Společnosti Pfizer a BioNTech podaly žádost o schválení aktualizovaných vakcín už také u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, přičemž rozhodnutí se očekává v nejbližších dnech.

Doporučení vydaná výborem Evropské agentury pro léčivé přípravky ještě musí formálně schválit Evropská komise. „Vakcína pro letošní sezonu je připravena k odeslání, jakmile bude přijato konečné regulační rozhodnutí, aby se lidé v celé Evropě mohli lépe chránit před onemocněním covid-19, protože riziko stoupá,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.

Stejně jako u jiných očkovacích látek proti covidu-19 vnitrostátní orgány v členských státech EU určí, jak tuto očkovací látku používat ve vnitrostátních očkovacích kampaních, přičemž zohlední faktory, jako je míra infekce a hospitalizace, riziko pro zranitelné osoby a dostupnost očkovací látky, uvádí Státní zdravotní ústav.

Kdy bude v Česku

Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že vakcína s novým složením zaměřená na omicron XBB.1.5 by měla dorazit na podzim. „Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo.

Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v dohledné době.

Jak vakcína funguje

Upravené vakcíny fungují stejným způsobem jako původní vakcíny, popisuje Státní zdravotní ústav. Tato vakcína obsahuje molekuly nazývané mRNA, které mají návod pro tvorbu takzvaného spike proteinu (bílkoviny) subvarianty omicron XBB.1.5 viru SARS-CoV-2, viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Spike protein je protein na povrchu viru, který virus potřebuje ke vstupu do lidských buněk a může se lišit mezi variantami viru.

Když je člověku podána vakcína, některé z jeho buněk si přečtou instrukce mRNA a dočasně produkují spike proteiny. Imunitní systém člověka pak rozpozná tento protein jako cizorodý a aktivuje proti nim přirozenou obranu – protilátky a buňky imunitního systému.

Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu s virem, imunitní systém rozpozná spike protein na jeho povrchu a bude připraven se mu rychleji a účinněji bránit. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit před covidem-19 tím, že spolupracují na usmrcení viru, zabraňují jeho vstupu do buněk těla a ničí infikované buňky.

Vakcína Comirnaty byla poprvé registrována v EU v prosinci 2020, přičemž upravené verze zaměřené na kmeny BA.1 a BA.4-5 získaly registraci v září 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...