Evropské úřady schválily novou vakcínu proti covidu. Má pomoci s podzimní vlnou

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Vakcína s názvem Comirnaty má sloužit k prevenci vážného průběhu covidu-19 u dospělých a dětí; dávkování závisí na předchozím očkování.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že její Výbor pro humánní léčivé přípravky doporučil aktualizovanou vakcínu pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let jako součást nebo celou základní třídávkovou očkovací sérii v závislosti na počtu předchozích dávek. U osob, které v minulosti absolvovaly už základní očkování proti covidu nebo se předtím nakazily virem SARS-CoV-2, by se mohlo jednat o jednu dávku, dodal výbor.

Nahrávám video
V Evropě přibývá případů covidu
Zdroj: ČT24

Dospělí a děti od pěti let, kteří chtějí očkování, by měli podstoupit jednu dávku bez ohledu na historii očkování proti covidu, uvedl výbor.

Současný stav pandemie

Pfizer není jediný výrobce vakcín, který vypracoval před očekávanou sezonou respiračních nemocí novou verzi vakcíny proti novému koronaviru. Také společnosti Moderna a Novavax na základě prognóz o tom, jaká varianta bude dominantní, vytvořily své vlastní verze svých očkovacích látek zaměřené na subvariantu viru XBB.1.5. V současné  době sice koluje i mnoho dalších variant (včetně výrazně zmutované BA.2.86 nebo EG.5.1. zvané Eris), ale většinu převažujících nákaz celosvětově tvoří právě různé podtypy XBB.1.5.

Společnosti Pfizer a BioNTech podaly žádost o schválení aktualizovaných vakcín už také u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, přičemž rozhodnutí se očekává v nejbližších dnech.

Doporučení vydaná výborem Evropské agentury pro léčivé přípravky ještě musí formálně schválit Evropská komise. „Vakcína pro letošní sezonu je připravena k odeslání, jakmile bude přijato konečné regulační rozhodnutí, aby se lidé v celé Evropě mohli lépe chránit před onemocněním covid-19, protože riziko stoupá,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.

Stejně jako u jiných očkovacích látek proti covidu-19 vnitrostátní orgány v členských státech EU určí, jak tuto očkovací látku používat ve vnitrostátních očkovacích kampaních, přičemž zohlední faktory, jako je míra infekce a hospitalizace, riziko pro zranitelné osoby a dostupnost očkovací látky, uvádí Státní zdravotní ústav.

Kdy bude v Česku

Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že vakcína s novým složením zaměřená na omicron XBB.1.5 by měla dorazit na podzim. „Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo.

Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v dohledné době.

Jak vakcína funguje

Upravené vakcíny fungují stejným způsobem jako původní vakcíny, popisuje Státní zdravotní ústav. Tato vakcína obsahuje molekuly nazývané mRNA, které mají návod pro tvorbu takzvaného spike proteinu (bílkoviny) subvarianty omicron XBB.1.5 viru SARS-CoV-2, viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Spike protein je protein na povrchu viru, který virus potřebuje ke vstupu do lidských buněk a může se lišit mezi variantami viru.

Když je člověku podána vakcína, některé z jeho buněk si přečtou instrukce mRNA a dočasně produkují spike proteiny. Imunitní systém člověka pak rozpozná tento protein jako cizorodý a aktivuje proti nim přirozenou obranu – protilátky a buňky imunitního systému.

Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu s virem, imunitní systém rozpozná spike protein na jeho povrchu a bude připraven se mu rychleji a účinněji bránit. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit před covidem-19 tím, že spolupracují na usmrcení viru, zabraňují jeho vstupu do buněk těla a ničí infikované buňky.

Vakcína Comirnaty byla poprvé registrována v EU v prosinci 2020, přičemž upravené verze zaměřené na kmeny BA.1 a BA.4-5 získaly registraci v září 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...