Evropské úřady schválily novou vakcínu proti covidu. Má pomoci s podzimní vlnou

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Vakcína s názvem Comirnaty má sloužit k prevenci vážného průběhu covidu-19 u dospělých a dětí; dávkování závisí na předchozím očkování.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že její Výbor pro humánní léčivé přípravky doporučil aktualizovanou vakcínu pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let jako součást nebo celou základní třídávkovou očkovací sérii v závislosti na počtu předchozích dávek. U osob, které v minulosti absolvovaly už základní očkování proti covidu nebo se předtím nakazily virem SARS-CoV-2, by se mohlo jednat o jednu dávku, dodal výbor.

Nahrávám video

Dospělí a děti od pěti let, kteří chtějí očkování, by měli podstoupit jednu dávku bez ohledu na historii očkování proti covidu, uvedl výbor.

Současný stav pandemie

Pfizer není jediný výrobce vakcín, který vypracoval před očekávanou sezonou respiračních nemocí novou verzi vakcíny proti novému koronaviru. Také společnosti Moderna a Novavax na základě prognóz o tom, jaká varianta bude dominantní, vytvořily své vlastní verze svých očkovacích látek zaměřené na subvariantu viru XBB.1.5. V současné  době sice koluje i mnoho dalších variant (včetně výrazně zmutované BA.2.86 nebo EG.5.1. zvané Eris), ale většinu převažujících nákaz celosvětově tvoří právě různé podtypy XBB.1.5.

Společnosti Pfizer a BioNTech podaly žádost o schválení aktualizovaných vakcín už také u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, přičemž rozhodnutí se očekává v nejbližších dnech.

Doporučení vydaná výborem Evropské agentury pro léčivé přípravky ještě musí formálně schválit Evropská komise. „Vakcína pro letošní sezonu je připravena k odeslání, jakmile bude přijato konečné regulační rozhodnutí, aby se lidé v celé Evropě mohli lépe chránit před onemocněním covid-19, protože riziko stoupá,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.

Stejně jako u jiných očkovacích látek proti covidu-19 vnitrostátní orgány v členských státech EU určí, jak tuto očkovací látku používat ve vnitrostátních očkovacích kampaních, přičemž zohlední faktory, jako je míra infekce a hospitalizace, riziko pro zranitelné osoby a dostupnost očkovací látky, uvádí Státní zdravotní ústav.

Kdy bude v Česku

Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že vakcína s novým složením zaměřená na omicron XBB.1.5 by měla dorazit na podzim. „Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo.

Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v dohledné době.

Jak vakcína funguje

Upravené vakcíny fungují stejným způsobem jako původní vakcíny, popisuje Státní zdravotní ústav. Tato vakcína obsahuje molekuly nazývané mRNA, které mají návod pro tvorbu takzvaného spike proteinu (bílkoviny) subvarianty omicron XBB.1.5 viru SARS-CoV-2, viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Spike protein je protein na povrchu viru, který virus potřebuje ke vstupu do lidských buněk a může se lišit mezi variantami viru.

Když je člověku podána vakcína, některé z jeho buněk si přečtou instrukce mRNA a dočasně produkují spike proteiny. Imunitní systém člověka pak rozpozná tento protein jako cizorodý a aktivuje proti nim přirozenou obranu – protilátky a buňky imunitního systému.

Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu s virem, imunitní systém rozpozná spike protein na jeho povrchu a bude připraven se mu rychleji a účinněji bránit. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit před covidem-19 tím, že spolupracují na usmrcení viru, zabraňují jeho vstupu do buněk těla a ničí infikované buňky.

Vakcína Comirnaty byla poprvé registrována v EU v prosinci 2020, přičemž upravené verze zaměřené na kmeny BA.1 a BA.4-5 získaly registraci v září 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled