V Evropě i Česku přibývá nakažených s covidem

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

„V některých evropských zemích zaznamenáváme rychlý a stálý růst nových případů covidu-19, včetně hospitalizací,“ varoval tento týden veřejnost Hans Kluge z WHO. Za růst podle něj může nová varianta s přezdívkou Eris – po řecké bohyni svárů. Odborně se jí říká EG.5.1.

Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi ty, které bedlivě sleduje, má totiž vysokou nakažlivost. Geneticky vychází ze světově dominantní varianty XBB. „U EG.5.1 vidíme, že má zvýšenou rychlost růstu nakažených, což znamená, že je více přenosná kvůli tomu zvýšení rychlosti růstu a také dokáže obejít imunitu. Lidé se tedy snadno nakazí. Vidíme podobnou úroveň závažnosti jako u omikronu – není méně závažná nebo více závažná a může způsobit celou škálu onemocnění,“ vysvětluje poradkyně Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Tato varianta je teď celosvětově zodpovědná za sedmnáct a půl procenta nových nákaz. Zatím byla objevena v 51 zemích, ale WHO předpokládá, že to je mnohem více, jen jsou tyto státy aktivnější v testování. Stejně tak už mnoho zemí upustilo od hlášení hospitalizací.

Situace v Česku

Také v České republice teď Eris roste – podle Státního zdravotního ústavu je u nás už druhou nejčastější (po XBB). Počet nakažených se v uplynulých dnech dostal podle testování na úroveň května – nejvýraznější teď bylo pondělí 14. srpna s osmdesáti zjištěnými případy nákazy:

A také u nás zřejmě bude případů mnohem víc, než hlásí výsledky testů. Těch se u nás totiž provádí jen málo, takže lépe než prostý počet nově nakažených o situaci vypovídá procento testů, které jsou pozitivní. A také tento ukazatel v polovině srpna roste:

„Sledování po celém světě masivně pokleslo,“ varuje Van Kerkhoveová. „A tak nemáme dobrý přehled o tom, kolik případů existuje, ať už jde o infekce, nebo reinfekce. Ve skutečnosti aktuálně případy skutečně hlásí jen polovina zemí světa. To ale neznamená, že ta druhá polovina nemá případy. Znamená to jen, že už je nehlásí.“

Eris v USA

Spojené státy americké patří mezi země, které i nadále covid, jeho chování a změny pečlivě monitorují. Nová varianta EG.5 tam způsobila dvanáctiprocentní mezitýdennní nárůst hospitalizací – zřejmě ne pro svou závažnost, ale kvůli prostým větším počtům nakažených. Lékařka Celine Gounderová pro stanici CBS News konstatuje: „To je to, co viry dělají. Mutují. Objeví se nové varianty. Eris velmi úzce souvisí s XBB, je to její nejnovější varianta. Vakcíny, které se objeví letos na podzim, jsou vyladěny pro XBB a budou poskytovat dobrou ochranu.“

Varianta EG.5 má podobné příznaky jako ty starší – tedy nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti a čichu. Časté jsou i další – od bolesti v krku a hlavy přes průjem až po vyrážku. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů. 

„Určitě je dobré vědět, jaké varianty po světě cirkulují, a sledovat, jak se jejich podíl mění. Tahle varianta není žádným způsobem nebezpečnější než tím, že se rychleji šíří. Není to žádný gamechanger, který změní situaci k horšímu,“ popisuje český virolog Jiří Černý.

Podzim a zima

„Přestože dopad covidu není v současné době tak závažný jako dříve, miliony lidí, hlavně těch nejzranitelnějších, zůstávají v této oblasti nechráněny,“ upozornil ohledně očekávané podzimní vlny Kluge. Znepokojující podle něj je, že jen asi jedenáct procent lidí v Evropě a střední Asii dostalo druhou posilovací dávku vakcíny proti této nemoci.

WHO vyzvala členské státy, aby nerušily a neomezovaly infrastrukturu, která tam v minulých letech v boji proti covidu vznikla. „Systémy včasného varování. Dozor. Hlášení. Sledování variant. Očkování rizikových skupin. Jasná komunikace v oblasti veřejného zdraví. Všechny jsou stejně důležité jako kdykoli předtím,“ dodává vědec.

V tuzemsku se zatím žádná zvláštní opatření neplánují. Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že „pro covid-19 stejně jako pro jiná respirační onemocnění včetně chřipky platí obecná doporučení prevence onemocnění prezentovaná každým rokem, které mimo jiné zahrnuje i očkování skupin ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci, a to jak proti covid-19, tak proti chřipce“.

Na podzim by ale měla do Česka dorazit vakcína s novým složením, konkrétně zaměřená na Omicron XBB.1.5, tedy na variantu geneticky velmi blízkou Eris. „Aktuálně je vakcína s tímto antigenním složením v procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou. Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo. Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v nejbližších dnech.

„Pokud nepřijdou žádné vážnější varianty, tak podzim a zima budou podobné jako vloni. Bude přibývat počet nakažených, mohou být i úmrtí, ale nespadneme do takové situace jako na počátku pandemie,“ zakončuje virolog Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 3 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 20 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 23 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.