V Evropě i Česku přibývá nakažených s covidem

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

„V některých evropských zemích zaznamenáváme rychlý a stálý růst nových případů covidu-19, včetně hospitalizací,“ varoval tento týden veřejnost Hans Kluge z WHO. Za růst podle něj může nová varianta s přezdívkou Eris – po řecké bohyni svárů. Odborně se jí říká EG.5.1.

Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi ty, které bedlivě sleduje, má totiž vysokou nakažlivost. Geneticky vychází ze světově dominantní varianty XBB. „U EG.5.1 vidíme, že má zvýšenou rychlost růstu nakažených, což znamená, že je více přenosná kvůli tomu zvýšení rychlosti růstu a také dokáže obejít imunitu. Lidé se tedy snadno nakazí. Vidíme podobnou úroveň závažnosti jako u omikronu – není méně závažná nebo více závažná a může způsobit celou škálu onemocnění,“ vysvětluje poradkyně Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhoveová.

Nahrávám video
Virolog Černý o dalších hrozbách mutujícího koronaviru
Zdroj: ČT24

Tato varianta je teď celosvětově zodpovědná za sedmnáct a půl procenta nových nákaz. Zatím byla objevena v 51 zemích, ale WHO předpokládá, že to je mnohem více, jen jsou tyto státy aktivnější v testování. Stejně tak už mnoho zemí upustilo od hlášení hospitalizací.

Situace v Česku

Také v České republice teď Eris roste – podle Státního zdravotního ústavu je u nás už druhou nejčastější (po XBB). Počet nakažených se v uplynulých dnech dostal podle testování na úroveň května – nejvýraznější teď bylo pondělí 14. srpna s osmdesáti zjištěnými případy nákazy:

A také u nás zřejmě bude případů mnohem víc, než hlásí výsledky testů. Těch se u nás totiž provádí jen málo, takže lépe než prostý počet nově nakažených o situaci vypovídá procento testů, které jsou pozitivní. A také tento ukazatel v polovině srpna roste:

„Sledování po celém světě masivně pokleslo,“ varuje Van Kerkhoveová. „A tak nemáme dobrý přehled o tom, kolik případů existuje, ať už jde o infekce, nebo reinfekce. Ve skutečnosti aktuálně případy skutečně hlásí jen polovina zemí světa. To ale neznamená, že ta druhá polovina nemá případy. Znamená to jen, že už je nehlásí.“

Eris v USA

Spojené státy americké patří mezi země, které i nadále covid, jeho chování a změny pečlivě monitorují. Nová varianta EG.5 tam způsobila dvanáctiprocentní mezitýdennní nárůst hospitalizací – zřejmě ne pro svou závažnost, ale kvůli prostým větším počtům nakažených. Lékařka Celine Gounderová pro stanici CBS News konstatuje: „To je to, co viry dělají. Mutují. Objeví se nové varianty. Eris velmi úzce souvisí s XBB, je to její nejnovější varianta. Vakcíny, které se objeví letos na podzim, jsou vyladěny pro XBB a budou poskytovat dobrou ochranu.“

Varianta EG.5 má podobné příznaky jako ty starší – tedy nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti a čichu. Časté jsou i další – od bolesti v krku a hlavy přes průjem až po vyrážku. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů. 

„Určitě je dobré vědět, jaké varianty po světě cirkulují, a sledovat, jak se jejich podíl mění. Tahle varianta není žádným způsobem nebezpečnější než tím, že se rychleji šíří. Není to žádný gamechanger, který změní situaci k horšímu,“ popisuje český virolog Jiří Černý.

Podzim a zima

„Přestože dopad covidu není v současné době tak závažný jako dříve, miliony lidí, hlavně těch nejzranitelnějších, zůstávají v této oblasti nechráněny,“ upozornil ohledně očekávané podzimní vlny Kluge. Znepokojující podle něj je, že jen asi jedenáct procent lidí v Evropě a střední Asii dostalo druhou posilovací dávku vakcíny proti této nemoci.

WHO vyzvala členské státy, aby nerušily a neomezovaly infrastrukturu, která tam v minulých letech v boji proti covidu vznikla. „Systémy včasného varování. Dozor. Hlášení. Sledování variant. Očkování rizikových skupin. Jasná komunikace v oblasti veřejného zdraví. Všechny jsou stejně důležité jako kdykoli předtím,“ dodává vědec.

V tuzemsku se zatím žádná zvláštní opatření neplánují. Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že „pro covid-19 stejně jako pro jiná respirační onemocnění včetně chřipky platí obecná doporučení prevence onemocnění prezentovaná každým rokem, které mimo jiné zahrnuje i očkování skupin ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci, a to jak proti covid-19, tak proti chřipce“.

Na podzim by ale měla do Česka dorazit vakcína s novým složením, konkrétně zaměřená na Omicron XBB.1.5, tedy na variantu geneticky velmi blízkou Eris. „Aktuálně je vakcína s tímto antigenním složením v procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou. Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo. Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v nejbližších dnech.

„Pokud nepřijdou žádné vážnější varianty, tak podzim a zima budou podobné jako vloni. Bude přibývat počet nakažených, mohou být i úmrtí, ale nespadneme do takové situace jako na počátku pandemie,“ zakončuje virolog Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 6 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 7 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...