V Evropě i Česku přibývá nakažených s covidem

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

„V některých evropských zemích zaznamenáváme rychlý a stálý růst nových případů covidu-19, včetně hospitalizací,“ varoval tento týden veřejnost Hans Kluge z WHO. Za růst podle něj může nová varianta s přezdívkou Eris – po řecké bohyni svárů. Odborně se jí říká EG.5.1.

Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi ty, které bedlivě sleduje, má totiž vysokou nakažlivost. Geneticky vychází ze světově dominantní varianty XBB. „U EG.5.1 vidíme, že má zvýšenou rychlost růstu nakažených, což znamená, že je více přenosná kvůli tomu zvýšení rychlosti růstu a také dokáže obejít imunitu. Lidé se tedy snadno nakazí. Vidíme podobnou úroveň závažnosti jako u omikronu – není méně závažná nebo více závažná a může způsobit celou škálu onemocnění,“ vysvětluje poradkyně Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhoveová.

Nahrávám video
Virolog Černý o dalších hrozbách mutujícího koronaviru
Zdroj: ČT24

Tato varianta je teď celosvětově zodpovědná za sedmnáct a půl procenta nových nákaz. Zatím byla objevena v 51 zemích, ale WHO předpokládá, že to je mnohem více, jen jsou tyto státy aktivnější v testování. Stejně tak už mnoho zemí upustilo od hlášení hospitalizací.

Situace v Česku

Také v České republice teď Eris roste – podle Státního zdravotního ústavu je u nás už druhou nejčastější (po XBB). Počet nakažených se v uplynulých dnech dostal podle testování na úroveň května – nejvýraznější teď bylo pondělí 14. srpna s osmdesáti zjištěnými případy nákazy:

A také u nás zřejmě bude případů mnohem víc, než hlásí výsledky testů. Těch se u nás totiž provádí jen málo, takže lépe než prostý počet nově nakažených o situaci vypovídá procento testů, které jsou pozitivní. A také tento ukazatel v polovině srpna roste:

„Sledování po celém světě masivně pokleslo,“ varuje Van Kerkhoveová. „A tak nemáme dobrý přehled o tom, kolik případů existuje, ať už jde o infekce, nebo reinfekce. Ve skutečnosti aktuálně případy skutečně hlásí jen polovina zemí světa. To ale neznamená, že ta druhá polovina nemá případy. Znamená to jen, že už je nehlásí.“

Eris v USA

Spojené státy americké patří mezi země, které i nadále covid, jeho chování a změny pečlivě monitorují. Nová varianta EG.5 tam způsobila dvanáctiprocentní mezitýdennní nárůst hospitalizací – zřejmě ne pro svou závažnost, ale kvůli prostým větším počtům nakažených. Lékařka Celine Gounderová pro stanici CBS News konstatuje: „To je to, co viry dělají. Mutují. Objeví se nové varianty. Eris velmi úzce souvisí s XBB, je to její nejnovější varianta. Vakcíny, které se objeví letos na podzim, jsou vyladěny pro XBB a budou poskytovat dobrou ochranu.“

Varianta EG.5 má podobné příznaky jako ty starší – tedy nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti a čichu. Časté jsou i další – od bolesti v krku a hlavy přes průjem až po vyrážku. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů. 

„Určitě je dobré vědět, jaké varianty po světě cirkulují, a sledovat, jak se jejich podíl mění. Tahle varianta není žádným způsobem nebezpečnější než tím, že se rychleji šíří. Není to žádný gamechanger, který změní situaci k horšímu,“ popisuje český virolog Jiří Černý.

Podzim a zima

„Přestože dopad covidu není v současné době tak závažný jako dříve, miliony lidí, hlavně těch nejzranitelnějších, zůstávají v této oblasti nechráněny,“ upozornil ohledně očekávané podzimní vlny Kluge. Znepokojující podle něj je, že jen asi jedenáct procent lidí v Evropě a střední Asii dostalo druhou posilovací dávku vakcíny proti této nemoci.

WHO vyzvala členské státy, aby nerušily a neomezovaly infrastrukturu, která tam v minulých letech v boji proti covidu vznikla. „Systémy včasného varování. Dozor. Hlášení. Sledování variant. Očkování rizikových skupin. Jasná komunikace v oblasti veřejného zdraví. Všechny jsou stejně důležité jako kdykoli předtím,“ dodává vědec.

V tuzemsku se zatím žádná zvláštní opatření neplánují. Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že „pro covid-19 stejně jako pro jiná respirační onemocnění včetně chřipky platí obecná doporučení prevence onemocnění prezentovaná každým rokem, které mimo jiné zahrnuje i očkování skupin ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci, a to jak proti covid-19, tak proti chřipce“.

Na podzim by ale měla do Česka dorazit vakcína s novým složením, konkrétně zaměřená na Omicron XBB.1.5, tedy na variantu geneticky velmi blízkou Eris. „Aktuálně je vakcína s tímto antigenním složením v procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou. Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo. Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v nejbližších dnech.

„Pokud nepřijdou žádné vážnější varianty, tak podzim a zima budou podobné jako vloni. Bude přibývat počet nakažených, mohou být i úmrtí, ale nespadneme do takové situace jako na počátku pandemie,“ zakončuje virolog Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...