Bílkovina strana 2 z 3

Umělá inteligence společnosti DeepMind už před rokem rozluštila záhadu, kterou lidští vědci nedokázali vyřešit celé desítky let. Odhalila strukturu proteinů, tedy stavebních kamenů života. Teď se díky tomuto objevu podařilo shromáždit databázi téměř všech struktur lidských bílkovin. Celá byla teď zpřístupněna on-line všem vědcům světa zdarma.

Pavoučí vlákno je považováno za nejpevnější a nejodolnější materiál na Zemi. Velmi dlouho se nedařilo vytvořit pomocí technologie nic lepšího, teď ale američtí vědci naučili bakterie, aby vyrobily vlákna ještě pevnější. O přelomu informovali v odborném časopise ACS Nano.

Podle odborníků je očkování nejlepší cestou, jak zabránit další vlně epidemie covidu. a zamezit tak vzniku nových nebezpečných variant viru. Zájem o vakcinaci v posledních týdnech ale mírně klesá – mohou za to i desítky dezinformací a lží, které se kolem vakcín na nový koronavirus šíří. Ty nejčastější v rozhovoru pro ČT24 vyvrací ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.

Největší pozornost se ohledně pandemie v současné době upírá na nové mutace, které způsobují rizikové varianty, a také na účinnost vakcín. Jenže kvůli tomu vzniká jiný problém, jenž může být v důsledku ještě mnohem nebezpečnější – hrozba, že se covid dostane do volné přírody.

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí. Myši vystavené experimentu si udržely mladistvé znaky a byly méně náchylné onemocnět rakovinou. Na výzkumu, jehož výsledek byl zveřejněn v posledním díle odborného časopisu Nature Communications, se podílela izraelská Bar Ilanova univerzita a americký Národní ústav zdraví (NIH).

Osmapadesátiletý pacient, který byl od narození nevidomý kvůli dědičné genetické nemoci, získal částečně zrak díky inovativní technice, která propojuje genovou terapii a světelnou stimulaci. O vědeckém úspěchu mezinárodních týmů z Francie, Spojených států a Švýcarska napsal časopis Nature Medicine. Technika, odborně nazývaná optogenetika, byla podle autorů článku úspěšně na člověku použita poprvé.

Experimentální vakcína by mohla poskytnout univerzální ochranu proti budoucím variantám covidu, ale i dalším koronavirům – tedy jak smrtícím virům SARS a MERS, ale možná i těm, které jsou zodpovědné za běžné nachlazení, a dokonce také vůči dalším koronavirům, které by se mohly v budoucnu na člověka přenést ze zvířat. A navíc má být levná – podle vědců bude stát méně než jeden dolar za dávku.

Vědci popsali, jak u zvířat vznikl jedový systém. Přestože se nejvíce vyvinul u hadů, jeho základy jsou dodnes patrné i u savců, a tedy i u lidí.

Úspěšnost vakcín na principu mRNA proti covidu-19 zvyšuje pozornost i v jiných medicínských odvětvích. Vědci nyní testují, jestli by nemohly fungovat i proti rakovině – a první výsledky pokusů na zvířatech jsou velmi slibné.

Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let.

V pondělí oznámilo ministerstvo zdravotnictví, že doporučí distribuci, výdej a používání neregistrovaných léčivých přípravků s léčivými látkami kasirivimab/imdevimab a bamlavinimab. Tyto léky jsou velmi účinné a jsou vhodné pro pacienty s onemocněním covid-19 s vysokým rizikem těžkého průběhu klinického stavu. Ministerstvo zdravotnictví požádalo o vyjádření také Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci a Masarykova onkologického ústavu v Brně přišli s převratnou metodou zkoumající proteotoxický stres buněk, který vede k neurodegenerativním nemocem a rakovině. Metoda kombinuje cílené poškození proteinů uvnitř jednotlivých buněk za využití nanočástic stříbra a laserového paprsku a souběžnou mikroskopickou analýzu. Objev ocenil i významný vědecký časopis Nature Communications.

Obě zatím schválené vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna spojuje jejich princip: jsou založené na použití modifikované RNA. Očkování od AstraZenecy doporučené ke schválení v pátek, kterému se také přezdívá oxfordská vakcína a které má unijní očkovací mix doplnit, ale funguje jinak, což přináší řadu výhod i nevýhod.

V Evropské unii už byly schváleny dvě vakcíny proti covidu-19. Obě jsou založené na stejném principu, ale v mnoha jiných vlastnostech se značně liší.

První očkovací látky, které schválila Evropská unie, Spojené státy i Velká Británie, jsou takzvané mRNA vakcíny. Podle deníku Washington Post bylo jejich použití „rychlou, ale riskantní – ba dokonce kontroverzní – sázkou.“ Podle dosavadních výsledků se zdá, že tato sázka vyšla. „Vakcínu se povedlo vyrobit řádově rychleji než kdy předtím,“ řekl americký epidemiolog Anthony Fauci deníku The Atlantic. Podle technologického webu Wired ale tak rychlému vývoji mRNA vakcín pomohla významnou měrou také prostá náhoda. Technologie mRNA je sice pro vývoj vakcín velmi výhodná, ale klíčovou roli v jejich úspěchu hrál způsob, jakým se nový koronavirus šířil po světě.

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény – schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv.

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Během dvou dní otestovali na Slovensku tři a půl milionu lidí. V České republice se mají opakovaně na koronavirus testovat desítky tisíc klientů a zaměstnanců domovů pro seniory a dalších zařízení. V Česku i na Slovensku se k takto rozsáhlému testování využívají takzvané antigenní testy. V současné době existuje několik způsobů, jak odhalit v lidském těle přítomnost nového koronaviru.

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

K lepšímu zacílení léčby covidu-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Vědci z Brna navrhli některá už schválená léčiva, která podle nich mohou zabránit vazbě koronaviru na lidskou buňku. Přišli na ně při zkoumání proteinů za použití umělé inteligence, která nabízí i nové struktury léků.

Přípravek obsahující bílkovinu interferon beta podle předběžných výsledků klinických testů u pacientů s covidem-19 výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci. Uvedla to britská společnost Synairgen. Interferon beta je látka, kterou si tělo umí vytvářet při boji proti virům. Pacienti s koronavirem dostali bílkovinu k inhalaci s cílem podpořit imunitní reakci. Interferony zmiňuje v přehledu hodnocených léčiv na covid-19 i český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), častěji se používají v kombinaci s antivirotiky pro posílení jejich účinku. V Číně už v počátku epidemie testovali inhalaci interferonů jiného typu.

Novou možnost na cestě k lékům bránícím nádorovému bujení objevila výzkumná skupina pod vedením Dalibora Blažka z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Jako první na světě popsala význam bílkoviny nazývané cyklin-dependentní kináza 11 (CDK11), která hraje důležitou roli v přepisu genetické informace. Tuto práci zveřejnil časopis Nature Structural & Molecular Biology.

Obrázky a vizualizace nového koronaviru zaplňují už několik měsíců zpravodajství. Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) ale dali tomuto viru novou podobu: převedli jeho klíčové vlastnosti na melodii. Doufají, že by to mohlo pomoci při hledání léku.