Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru

Singapur udělil sanfranciskému start-upu Eat Just Inc. souhlas k prodeji jeho laboratorně vypěstovaných kuřat. Tento městský stát se tak stal první zemí světa, která povolila prodej uměle vyrobeného masa.

Výrobek, který byl laboratorně a průmyslově vytvořený z kultivovaných kuřecích buněk, byl schválen jako přísada do kuřecích nugetů po schválení Singapurskou potravinovou agenturou (SFA).

Zpočátku budou kuřecí nugety z laboratorně vypěstovaného masa k dostání jen v jediné singapurské restauraci, pokud se tam ale ujmou, pak výrobce plánuje rozsáhlou expanzi do dalších jídelen a maloobchodů v zemi, uvedl pro CNN Business Josh Tetrick, spoluzakladatel a výkonný ředitel Eat Just. Podle něj bude cena za toto umělé maso stejná jako za dražší kuřata, například z bio-chovů.

„Jedli jsme maso po mnoho set, mnoho tisíc let. Ale pořád jsme k tomu potřebovali zabít to zvíře – až doteď,“ řekl Tetrick.

Kultivované maso se vyrábí v takzvaném bioreaktoru. Jedná se o přístroj, ve kterém probíhá biologická reakce za přítomnosti aminokyselin, cukrů a soli. Výsledné nugetky mají 70 procent obsahu tohoto „masa“, zbytek tvoří proteiny získané z fazolí mungo. Podle společnosti mají vysoký obsah bílkovin a jsou bohatým zdrojem minerálů. Chce je prodávat pod značkou GOOD Meat.

Vzhledem k tomu, že zatím má společnost výrobní kapacity jen v Singapuru a severní Kalifornii, může nugetky prodávat pouze v Singapuru, ale doufá, že rozšíří prodej i do USA a západní Evropy. Kromě umělého kuřecího by ráda svou nabídku už v blízké budoucnosti obohatila také o umělé hovězí, jež vzniká podobný způsobem.

Společnost Eat Just již nyní vyrábí řadu produktů, které nejsou živočišného původu. Nejoblíbenější jsou vegetariánská vejce Just Egg, vyrobená z fazolí mungo a veganské majonézy.

Lidé chtějí maso – ale ne ze zvířat

Trend k nahrazování masa, který je patrný zejména v Evropě a Spojených státech, se projevuje už i v Asii. Navzdory globálnímu ekonomickému chaosu vyvolanému pandemií koronaviru si jiný startup se stejným zaměřením, společnost Impossible Foods, dokázal zajistit zhruba půl miliardy dolarů. Investice pocházely převážně od investorů z Asie.

Kalifornská společnost Beyond Meat zase minulý měsíc představila bezmasé „vepřové“ na budoucí prodej v Číně.

Evropská cesta

Celá myšlenka masa vyrobeného z živočišných proteinů, kvůli němuž ale nebudou muset umírat zvířata, vznikla v Evropě, kde také probíhá velmi intenzivní výzkum této technologie. V současné době už není problém takové maso vypěstované jen z buněk vytvořit, dokonce má již i správnou strukturu i chuť, nejsložitější je vymyslet a financovat infrastrukturu, která by umožnila vyrábět v dostatečném množství.

Hlavním motivem výroby masa bez zvířat je jednak etika, ale současně i ekonomika. Globální spotřeba masa stoupla od 60. let dvacátého století do současnosti čtyřnásobně. Pokud se světová populace během dalších pětatřiceti let zvětší ze současných sedmi miliard na deset miliard, bude světový strávník potřebovat o 70 procent více masa než nyní.

Nahrávám video

Analytici upozorňují, že dnešními metodami chovu zvířat nebude možné tyto stále stoupající potřeby lidstva pokrýt. Chov zvířat totiž vyžaduje velké množství krajiny a zvířata také potřebují ohromná kvanta vody (jedinou cestou, jak zvyšovat produkci masa, je kácení pralesů, kde se pak chová dobytek), což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné.

Souběžně s tím stále přibývá etických námitek proti tomu, jak takové velkochovy vypadají, a řada ekologů a environmentalistů volá po omezení spotřeby masa. Existují studie, které tvrdí, že by stačilo, aby obyvatelé USA přestali jíst maso a změny klimatu by se zcela zastavily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 15 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...