Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let.
Pylová sezona se prodlužuje až o 20 dní. Příčinou je změna klimatu
Rostoucí globální teploty pomáhají prodlužovat období, kdy rostliny uvolňují pyl – typicky je to na jaře. Čím kratší a mírnější zimy, tím dříve mohou rostliny s touto strategií začít – a právě to se v současnosti děje, upozorňují vědci v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Podle analýzy 60 stanic na sběr pylu v USA a Kanadě je nyní pylová sezona v průměru o 20 dní delší než v roce 1990. Stává se také intenzivnějším obdobím, kdy se objevuje v přírodě podstatně větší množství pylu než dříve.
Tento nárůst je silně spojen s globálním oteplováním planety, tvrdí autoři práce. Využili klimatického modelování, z něhož vyplývá, že právě tato příčina je v prodloužení a zesílení pylové sezony dominantní. Existují také náznaky, že tento nárůst může pomáhat zesilovat i rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.
„Přibývají nám teplejší zimy, vlny veder a časnější vlny veder – a to je hnacím motorem mnoha věcí,“ řekl William Anderegg, spoluautor studie a vědec z univerzity v Utahu, který se o toto téma začal osobně zajímat kvůli své vlastní sezonní senné rýmě. „Tohle je opravdu jasný příklad toho, že změna klimatu už tady je, v podstatě je tady v každém našem nadechnutí. Dopady na zdraví jsou tu a pravděpodobně se ještě zhorší.“
Proč lidé trpí alergiemi
Drobná pylová zrnka vypuzená rotlinami jako prostředek jejich rozmnožování mohou u některých lidí vyvolat sezonní alergii, která způsobuje kýchání, zarudnutí očí nebo rýmu. Pylová sezona může zhoršit i další zdravotní problémy, jako je například astma. Tyto potíže jsou navíc mnohdy spojené se špatnými školními výsledky a následnými ekonomickými dopady.
Anderegg uvedl, že tento problém není omezený jen na Severní Ameriku – pylová sezona se pravděpodobně prodlužuje i v jiných částech světa, i když v některých oblastech je zřejmě dopad zmírněný nedostupností vody. „Ve skutečnosti nevíme, jak rozšířený fenomén to je, nemáme moc monitoringu pylů v porovnání s jinými druhy znečištění ovzduší,“ řekl a dodal, že by se mělo v USA více a kvalitněji reagovat na situace s vysokou koncentrací pylu – například varováními nebo filtry vzduchu pro budovy.
Podle epidemioložky z Washingtonské univerzity Kristie Ebiové, která se na výzkumu nepodílela, je studie první, která dokázala silnější pylovou sezonu prokazatelně spojit se změnou klimatu. „Vzhledem k tomu, že se klima stále mění, bez další adaptace na přípravu a zvládání dopadů se očekává, že se zvýší počty případů astmatu a alergií způsobených aeroalergeny,“ uvedla.
Akademik z Harvardu a lékař z bostonské dětské nemocnice Aaron Bernstein potvrdil, že vídá stále více dětí trpících alergiemi a astmatem. „Budoucnost je teď,“ řekl. „Každoročně se stále více setkáváme s poškozováním zdraví v důsledku změny klimatu. Zhoršující se období alergií je jedním z mnoha důvodů, proč je nyní třeba podniknout velké klimatické akce – nejen proto, aby se předešlo nesmírným škodám, ale i proto, aby se podpořil zdravější, spravedlivější a udržitelnější svět.“
Pylové alergie v Česku
V České republice je 2,5 milionu alergiků, hlavně na pyl a roztoče. Za posledních dvacet let se přitom počty pacientů přibližně zdvojnásobily: Přispělo k tomu zhoršené životní prostředí, moderní životní styl, vliv mají zřejmě i zděděné dispozice. Výrazně přibývá právě pylových alergií.
Velký vliv na vznik pylové alergie má paradoxně průmysl a doprava. Znečištěné ovzduší totiž oslabuje lidskou nosní sliznici a zvyšuje tak pravděpodobnost, že dýchací cesty budou reagovat na alergeny.
„Alergenům obsaženým ve vzduchu se navíc zvyšuje jejich alergenní potenciál – když částice nečistot přilnou k pylovým zrnům, změní se jejich povrchová struktura a stanou se více alergenní. Pravděpodobnost, že vyvolají zánět dýchacích cest, se tak zvyšuje,“ uvádí česká Pylová služba.
V České republice a střední Evropě je pylová sezona rozdělená podle ročního období a dominantního výskytu pylu alergenních rostlin na tři základní období – jarní, charakterizované pyly dřevin, letní s dominancí pylů trav a podzimní s převahou pylů bylin.
Jak funguje pylová alergie?
Mezi alergeny rostlinného původu patří zásobní bílkoviny v semenech nebo ochranné bílkoviny rostlin, které se tvoří jako sekundární metabolity, jako odezva proti patogenům. A právě takovými bílkovinami jsou tvořena i pylová zrna.
Pyl listnatých dřevin je nebezpečnější než pyl produkovaný jehličnany. O alergenních vlastnostech konkrétních rostlin se zatím ví jen velmi málo, ale je známo, že příbuzné druhy se projevují velmi podobně. To znamená, že pokud je někdo alergický na jeden druh břízy, bude mít zřejmě problémy i s pylem z jiných druhů bříz. A také s pylem ze stromů, které jsou bříze příbuzné.
Pyl je velmi drobný a tedy i lehký; velikost pylového zrna se pohybuje mezi 2 až 250 mikrometry. Díky tomu se mohou snadno šířit na velké vzdálenosti, u některých druhů stromů až na desítky kilometrů. Pyl z lesů v okolí měst se bez problémů dostane i do center měst – a menší pylová zrnka proniknou i prachovými filtry.
