Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.
Týmu pod vedením Terezie Mandákové se podařilo identifikovat rodičovské genomy plodiny lnička setá a objasnit její evoluční historii i mechanismy zodpovědné za současnou podobu jejího genomu.
Podle Mandákové, která působí na Masarykově univerzitě, je lnička prastará, byť ve 20. století polozapomenutá, plodina. Opět však získala pozornost jak díky příznivým vlastnostem oleje, jejž produkuje, tak i odolnosti vůči suchu. Může tak být pěstována téměř kdekoliv.
Tým využil metodu malování chromozomů, s kterou při výzkumu rostlinných genomů pracuje jen několik výzkumníků na světě. Poznatky jsou důležité pro budoucí šlechtění plodiny.
Kde se vzal život na Zemi?
K pochopení vzniku prvních molekul genetické informace na Zemi zásadně přispěl výzkum vedený Judit Šponerovou z brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědcům se podařilo ukázat, že dopady meteoritů na ranou Zemi mohly ovlivnit tvorbu prvních krátkých molekul ribonukleové kyseliny (RNA).
Projekt přinesl scénáře, jak mohly vzniknout první funkční genetické molekuly z jednoduchých látek – například formamidu, kyanovodíku či formaldehydu. Vědci využili počítačové modelování s kvantově chemickými výpočty. To podle Šponerové umožnilo predikci různých reakčních mechanismů.
Jak se čtou proteiny
Laureát Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd se s kolegy zabýval regulací syntézy proteinů, takzvanou translací, během níž dojde k přečtení a překladu genetické informace, uložené v DNA, do proteinů. Podle Valáška lze říct, že syntézou se genetická informace zhmotní a „vdechne buňkám život“.
Vědcům se podařilo zjistit, jak lidský translační faktor eIF3 zajišťuje sestavení robisomálních komplexů, které mají za úkol rozpoznat přesný začátek syntézy jednotlivých proteinů. Zjištění jsou důležitá pro výzkum deregulace translace, což podporuje některé typy bujení a další onemocnění.
Génius Martinů
Po celém světě pátrají po díle skladatele Bohuslava Martinů účastníci projektu vedeného muzikologem a skladatelem Alešem Březinou. Zatím vyšlo devět svazků kritického vydání díla Martinů, vznikla databáze pramenů a výzkumníci zpřístupnili také stovky dopisů z korespondence skladatele. Objevili také desítky ztracených skladeb či „zapomenutou“ operu.
Tajemství entropie
Najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních byl cíl projektu Michala Pavelky z Matematicko-fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy. Vědci našli postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie. Výsledky mohou pomoci výzkumu ultrarychlých baterií či aplikací na chlazení satelitů.
