Praha - Česko navštívili čtyři izraelští nositelé Nobelovy ceny za chemii. Jejich objevy pomáhají nejen při léčbě nemocí, ale také táhnou kupředu izraelskou ekonomiku. Zemi se investice do vědy vyplácí, v přepočtu na obyvatele na ni Izrael dává třikrát tolik co Česko.
Každý dolar investovaný do vědy se několikanásobně vrátí
Avram Herško a Aaron Ciechanover získali Nobelovu cenu v roce 2004. Zjistili, jakým způsobem tělo rozkládá bílkoviny a díky jejich práci byl vynalezen lék na mnohočetný myelom, jeden z druhů rakoviny krve, kterým jen v Česku ročně onemocní zhruba 400 lidí. „Proteiny musí vznikat, ale také zanikat. A je důležité proteiny odstranit, když už nejsou potřeba,“ popsal Avram Herško, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2004.
Bez masivní podpory vědy by ale v Izraeli podobné objevy nevznikly. Stát, který má jen o něco méně obyvatel než Česko, v ní drží světové prvenství a ročně na vědu dává celá čtyři procenta HDP. Oproti tomu v Česku na ni loni poslalo pouze 1,6 procenta. Průměr států OECD je téměř o procento vyšší.
Aaron Ciechanover, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2004:
„Podpora výzkumu státem je tou nejlepší investicí, kterou může stát udělat pro své vlastní dobro. Za každý dolar investice získáte mnohem víc dolarů nazpět.“
Investice do vědy a výzkumu
Izrael je rovněž velmi úspěšný v aplikované vědě, tedy té, která se dá využít k praktickým účelům a také zpeněžit. Každá izraelská technická univerzita má zvláštní pracoviště, které se stará o prodej výzkumu firmám. "Je to jako radar. Přijdou do vaší laboratoře a řeknou: 'Dělej si co chceš, jen nám o tom řekni. Možná je tam něco, co by se dalo převést do komerčního produktu, a ty si toho nevšimneš, ale my ano'," dodal Ciechanover.
Tato pracoviště by pomohla i českým vědcům. Má ho třeba Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd a i díky tomu získává tři čtvrtiny příjmů z prodeje patentů. „Každé větší pracoviště, ať už na Akademii věd, nebo na vysokých školách, řekněme nad 400 lidí, by mělo mít takovéto technology transfer office,“ myslí si Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.
Investice do vědy (zdroj: ČT24)
Úspěšný výzkum značí i práci pro další. Například mikrobiolog Leoš Valášek rozvíjí objevy izraelské nobelistky Ady Yonath týkající se syntézy bílkovin. „Pokračujeme dál, používáme strukturu ribozómu jako základní stavební kámen. Nepracujeme tedy na bakteriích, pracujeme na vyšším stupni vývoje buňky,“ dodal Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Izraelská ekonomika založená na vědě a moderních technologiích rostla i v průběhu krizového roku 2009, zatímco česká se tehdy propadla o čtyři procenta.