Jako hudba z Toma a Jerryho. V Ostravě vykládají Snář Bohuslava Martinů

Nahrávám video

Surrealistickou operu Julietta aneb Snář považoval Bohuslav Martinů za to nejlepší, co kdy složil. Hudebními obrazy se v ní pokusil zachytit, jak křehká je hranice mezi snem a skutečností. V režii tvůrčího dua SKUTR Juliettu nově nastudovalo Národní divadlo moravskoslezské.

Martinů napsal operu pro pražské Národní divadlo v roce 1937. Dirigentovi Václavu Talichovi se tehdy zmínil, že má pro něj úplně senzační a novou věc. Scénu pro tehdejší uvedení vytvořil malíř František Muzika – a Praha byla Juliettou nadšená. 

„Je to akční hudba,“ přibližuje operu spolurežisér ostravské inscenace Martin Kukučka. „Je to podobné, jako kdybyste šli na koncert hudby z Toma a Jerryho. Lidé by možná byli vyděšeni, co za různé zvuky se na ně valí, ale jak vidíte i ty dvě postavičky a jejich honičky, je ta hudba najednou absolutně srozumitelná. A to samé se děje s Martinů. On prostě potřebuje obraz. A člověk potřebuje fyzicky vidět střípky jeho humoru.“ 

Kukučka spolu s Lukášem Trpišovským tvoří režijní tandem SKUTR. Pro ostravskou scénu už připravovali Janáčkovy Výlety páně Broučkovy nebo Mozartovu La clemenza di Tito. Pro Juliettu vytvořili spolu se scénografem Martinem Chocholouškem bizarně fantaskní svět. Na jeviště přicházejí zpěváci přes nádražní úschovnu a snivý les připomíná kulisy seriálu Červený trpaslík. „Je to galerie,  v níž jsou zavěšeny útržky snů,“ vysvětluje Trpišovský.

Julietta aneb Snář (Národní divadlo moravskoslezské)
Zdroj: NDM/Martin Popelář

Právě v nich hledá hlavní hrdina, pařížský knihkupec Michel, svou femme fatale. Dívku, jejíž hlas kdesi zaslechl, přelud, který nelze získat. „Myslí si, že je vzhůru, ale ve skutečnosti celou dobu spí,“ prozrazuje o Michelovi jeho představitel Jorge Garza. Mexický tenorista stejnou roli ztvárnil mimo jiné nedávno v koncertním provedení opery v Carnegie Hall.

V ostravském nastudování ho alternuje Luciano Mastro, jako Julietta se představují Kateřina Kněžíková a Doubravka Součková. Národní divadlo moravskoslezské operní dílo o touze coby motoru lidské existence uvedlo poprvé 11. dubna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 6 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...