Sekvence DNA

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

Dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice jako první na světě přečetl mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i zástupci olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Zkoumané chromozomy mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Analýza dědičné informace B chromozomu by tak mohla pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí. Výsledek bádání zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi.

Podařilo se přečíst DNA mamutů, jejichž těla se déle než milion let uchovala v sibiřském permafrostu. Vědci doufají, že se z genetické informace dozví víc o tom, jak se tento druh vyvíjel.

První očkovací látky, které schválila Evropská unie, Spojené státy i Velká Británie, jsou takzvané mRNA vakcíny. Podle deníku Washington Post bylo jejich použití „rychlou, ale riskantní – ba dokonce kontroverzní – sázkou.“ Podle dosavadních výsledků se zdá, že tato sázka vyšla. „Vakcínu se povedlo vyrobit řádově rychleji než kdy předtím,“ řekl americký epidemiolog Anthony Fauci deníku The Atlantic. Podle technologického webu Wired ale tak rychlému vývoji mRNA vakcín pomohla významnou měrou také prostá náhoda. Technologie mRNA je sice pro vývoj vakcín velmi výhodná, ale klíčovou roli v jejich úspěchu hrál způsob, jakým se nový koronavirus šířil po světě.

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.