Podařilo se přečíst DNA mamutů, jejichž těla se déle než milion let uchovala v sibiřském permafrostu. Vědci doufají, že se z genetické informace dozví víc o tom, jak se tento druh vyvíjel.
Milion let stará DNA z mamutů ukázala, jak žili. Je to nejstarší sekvenovaný genom
Švédským genetikům se podařilo sekvenovat nejstarší známou DNA. Pochází ze tří mamutích zubů: jeden byl starý 800 tisíc let a dva dokonce víc než milion. Zatím držela rekord DNA pravěkého koně stará asi 560–780 tisíc let.
„Vzorky, které jsme analyzovali, jsou tisíckrát starší než vikinské pozůstatky, a dokonce předcházejí existenci lidí a neandrtálců,“ rozplývá se vedoucí výzkumu Love Dalén. Vzorky získal zápůjčkou od Ruské akademie věd v Moskvě, kde se zuby nacházely od jejich objevu v 70. letech 20. století na Sibiři.
Vědci nejprve datovali vzorky geologicky, za použití srovnání s jinými druhy, jako jsou malí hlodavci, o nichž je známo, že jsou jedineční pro konkrétní časová období a nacházejí se ve stejných geologických vrstvách usazenin. Pak odebrali genetické vzorky z každého zubu.
Vědci byli schopni uspořádat desítky milionů párů chemických bází, které tvoří vlákna DNA, a provést pak odhad stáří z genetické informace. Studie zjistila, že mamut jménem Krestovka představoval dosud nepoznaný genetický rodokmen, který se podle odhadů vědců lišil od ostatních mamutů přibližně před dvěma miliony let a byl zřejmě předkem těch, kteří kolonizovali Severní Ameriku.
Výzkumníci dokázali vysledovat u mamutů varianty genů spojené se životem v Arktidě, jako je chlupatost, termoregulace, ukládání tuku a odolnost vůči chladu – a to dokonce i u nejstaršího exempláře.
Dalén řekl, že nové technologie by mohly umožnit sekvenování ještě starší DNA z ostatků nalezených v permafrostu, který je starý 2,6 milionu let.