V pondělí oznámilo ministerstvo zdravotnictví, že doporučí distribuci, výdej a používání neregistrovaných léčivých přípravků s léčivými látkami kasirivimab/imdevimab a bamlavinimab. Tyto léky jsou velmi účinné a jsou vhodné pro pacienty s onemocněním covid-19 s vysokým rizikem těžkého průběhu klinického stavu. Ministerstvo zdravotnictví požádalo o vyjádření také Státní ústav pro kontrolu léčiv.
„Hlavním záměrem je, aby se pacientům s onemocněním covid-19 dostalo maximální možné péče. Z diskuze klinické skupiny vyplynulo, že tyto léky představují velmi slibnou variantu pro léčení těchto pacientů, což potvrzují také zkušenosti ze zahraničí. Zahájili jsme proto kroky, které je umožní používat, přestože se jedná o dosud neregistrované léčivé přípravky,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
„Léčivé látky kasirivimab/imdevimab a bamlavinimab by se následně používaly v léčbě pacientů s onemocněním covid-19, u kterých je vysoké riziko těžkého průběhu onemocnění. Jedná se například o pacienty po transplantacích,“ doplnil ministr.
Česko vyjednává o nákupu látky kasirivimab/imdevimab od firmy Regeneron už od minulého týdne. Tento lék na podzim dostal při svém onemocnění tehdejší americký prezident Donald Trump. Jde o kombinaci protilátek, které pomáhají tělu si s virem poradit. Už v týdnu ministerstvo nakoupilo podobný přípravek bamlavinimab od společnosti Eli Lilly – k jeho nasazení zbývá vyřešit už jen formality.
Obě látky by mohly pomoct pacientům s mírným průběhem, aby se jejich stav dál nezhoršoval. Riziko hospitalizace a tedy vážného průběhu se v klinických testech snížilo téměř o tři čtvrtiny.
Jak fungují monoklonální protilátky
Tyto přípravky obsahují takzvané monoklonální – neboli uměle vytvořené protilátky. Ty cílí na S protein na povrchu viru. Navážou se na něj, a zabrání tak vstupu viru do buněk. Podobně fungují protilátky, které si tělo vyvine po prodělání nemoci. Ty umělé jsou ale přesnější.
„Monoklonální protilátky si můžete vybrat v laboratorních studiích a vybrat si tu, která funguje nejlépe a tu potom masivně produkovat,“ vysvětluje biochemik Zdeněk Hostomský z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Obě látky se testují už od léta, od té doby vznikla řada studií, které jejich účinnost potvrdily. Teď se vědci snaží zjistit, jestli budou fungovat i proti novým variantám viru. Jejich mutace totiž ovlivňují i strukturu a fungování S proteinu. Zatím se zdá, že látka od společnosti Regeneron by mohla být výhodnější. Obsahuje totiž dvě protilátky, každá cílí na trochu jinou část S proteinu, a tak je větší šance, že bude fungovat.
Protilátky bamlanivimab od firmy Eli Lilly jsou podle prvních studií sice účinné proti britské variantě, ale ukázaly se jako zcela neúčinné proti jihoafrické variantě. Jedna z komponent firmy Regeneron je sice také méně účinná, ale díky kombinaci s druhou je účinnost dobře zachovaná. Předběžné výsledky také ukazují, že další teprve vznikající zástupce tohoto druhu léků, protilátkový koktejl AZD7442 od AstraZeneca bude mít účinnost proti oběma variantám.
„Je důležité zajistit přípravek od firmy Regeneron, a to v co největším množství. Látka od Eli Lilly je účinná proti většině variant, zcela nevhodné je však její použití proti jihoafrické variantě. Přitom dochází ke konvergenci, tedy k vytváření mutací, které jsou podobné jihoafrické mutaci, i u britských variant viru. Bamlanivimab by byl proti těmto novým variantám neúčinný. AZD7442 je nadějný kandidát, jakmile dojde k jeho schválení,“ doporučuje český biochemik a imunolog Zdeněk Hel, který působí na Alabamské univerzitě.
