Vědci dokázali vrátit zrak slepému muži, využili genovou terapii

Osmapadesátiletý pacient, který byl od narození nevidomý kvůli dědičné genetické nemoci, získal částečně zrak díky inovativní technice, která propojuje genovou terapii a světelnou stimulaci. O vědeckém úspěchu mezinárodních týmů z Francie, Spojených států a Švýcarska napsal časopis Nature Medicine. Technika, odborně nazývaná optogenetika, byla podle autorů článku úspěšně na člověku použita poprvé.

Pacient, který se účastnil studie, trpěl nemocí nazývanou retinitis pigmentosa, což je progresivní degenerativní onemocnění oka, které způsobuje poškození sítnice a obvykle nakonec vede ke slepotě. Zatímco na začátku léčby pacient nerozeznal světlo a tmu, po terapii je schopen rozpoznat předměty a dotknout se jich, píše agentura AFP.

Pokud má člověk normální zrak, receptory světla na sítnici používají proteiny schopné reagovat na světlo – takzvané opsiny. Ty předávají vizuální informace do mozku. Aby se obnovila citlivost na světlo, pacientovi byl injekčně podán gen kódující jeden z těchto proteinů, který detekuje žluté světlo, vysvětluje princip studie AFP.

Nový zrak během půlroku

Po pěti měsících od aplikace nové genetické informace, když mělo tělo dostatek času na produkci proteinu v dostatečném množství, pacient zkusil speciální cvičení. Měl při nich na očích brýle s kamerou, které vyvinuli vědci přesně pro tento pokus. Pomocí brýlí promítali žluté obrázky přímo na sítnici pacienta. „Po sedmi měsících začal vykazovat známky zlepšení zraku,“ uvádí ve zprávě výzkumný ústav zaměřený na zrak z pařížské Sorbonny. „Za pomoci brýlí je teď pacient schopen lokalizovat, počítat a dotknout se předmětů,“ uvádí zpráva citovaná AFP.

Při pokusu dotknout se sešitu uspěl pacient v 92 procentech případů, kontakt s krabičkou od svorek byl úspěšný jen ve 36 procentech. Při vizuálním počítání kelímků byly úspěšné zhruba dvě třetiny pokusů.

Retinitis pigmentosa, do češtiny někdy překládána také jako pigmentová retinopatie, postihuje asi jednoho člověka ze 3500. Optogenetika existuje již více než dvacet let, dosud se ale používala zejména k základnímu výzkumu. Tento mezinárodní projekt je první, který použil klinické testy a dosáhl úspěchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...