Vědci dokázali vrátit zrak slepému muži, využili genovou terapii

Osmapadesátiletý pacient, který byl od narození nevidomý kvůli dědičné genetické nemoci, získal částečně zrak díky inovativní technice, která propojuje genovou terapii a světelnou stimulaci. O vědeckém úspěchu mezinárodních týmů z Francie, Spojených států a Švýcarska napsal časopis Nature Medicine. Technika, odborně nazývaná optogenetika, byla podle autorů článku úspěšně na člověku použita poprvé.

Pacient, který se účastnil studie, trpěl nemocí nazývanou retinitis pigmentosa, což je progresivní degenerativní onemocnění oka, které způsobuje poškození sítnice a obvykle nakonec vede ke slepotě. Zatímco na začátku léčby pacient nerozeznal světlo a tmu, po terapii je schopen rozpoznat předměty a dotknout se jich, píše agentura AFP.

Pokud má člověk normální zrak, receptory světla na sítnici používají proteiny schopné reagovat na světlo – takzvané opsiny. Ty předávají vizuální informace do mozku. Aby se obnovila citlivost na světlo, pacientovi byl injekčně podán gen kódující jeden z těchto proteinů, který detekuje žluté světlo, vysvětluje princip studie AFP.

Nový zrak během půlroku

Po pěti měsících od aplikace nové genetické informace, když mělo tělo dostatek času na produkci proteinu v dostatečném množství, pacient zkusil speciální cvičení. Měl při nich na očích brýle s kamerou, které vyvinuli vědci přesně pro tento pokus. Pomocí brýlí promítali žluté obrázky přímo na sítnici pacienta. „Po sedmi měsících začal vykazovat známky zlepšení zraku,“ uvádí ve zprávě výzkumný ústav zaměřený na zrak z pařížské Sorbonny. „Za pomoci brýlí je teď pacient schopen lokalizovat, počítat a dotknout se předmětů,“ uvádí zpráva citovaná AFP.

Při pokusu dotknout se sešitu uspěl pacient v 92 procentech případů, kontakt s krabičkou od svorek byl úspěšný jen ve 36 procentech. Při vizuálním počítání kelímků byly úspěšné zhruba dvě třetiny pokusů.

Retinitis pigmentosa, do češtiny někdy překládána také jako pigmentová retinopatie, postihuje asi jednoho člověka ze 3500. Optogenetika existuje již více než dvacet let, dosud se ale používala zejména k základnímu výzkumu. Tento mezinárodní projekt je první, který použil klinické testy a dosáhl úspěchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...