Brněnští vědci pomocí umělé inteligence prozkoumali tisíce možných léků proti koronaviru

Vědci z Brna navrhli některá už schválená léčiva, která podle nich mohou zabránit vazbě koronaviru na lidskou buňku. Přišli na ně při zkoumání proteinů za použití umělé inteligence, která nabízí i nové struktury léků.

Výzkumníci provedli u 4359 schválených léků virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na protein, který je klíčový k šíření viru SARS-CoV-2. Provedli několik simulací změn molekulového uspořádání proteinu tak, aby zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost, uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Postup generuje enormní množství dat, proto se využívají metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu.

Na základě výpočtů vědci navrhli několik schválených léčiv, která mohou blokovat funkci proteinu a tím zabránit vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji,“ uvedl Pinto. Podle něj je to nová oblast výzkumu nemoci covid-19, v níž se tvoří softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.

Pomoc umělé inteligence

Do zkoumání se zapojili vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty, Ústavu výpočetní techniky, výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity (MU) a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). V projektu využívají počítačové biochemie, umělé inteligence a principů strojového učení. 

Jiří Damborský
Zdroj: FNUSA

„Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu,“ uvedl Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC.

„V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající a prakticky stoprocentní robustnost a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii,“ řekl autor algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 10 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 23 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...