Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají koronaviru maskovat se před imunitním systémem

K lepšímu zacílení léčby covidu-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“ – tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.

Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu po vedením Evžena Bouři a Radima Nencky.

Rychlý start nového výzkumu

Do zkoumání koronaviru se pustili v lednu, hned poté, co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl Evžen Bouřa.

Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.

Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 14 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...