Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají koronaviru maskovat se před imunitním systémem

K lepšímu zacílení léčby covidu-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“ – tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.

Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu po vedením Evžena Bouři a Radima Nencky.

Rychlý start nového výzkumu

Do zkoumání koronaviru se pustili v lednu, hned poté, co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl Evžen Bouřa.

Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.

Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...