Brněnští vědci vyvíjejí jedlé obaly. Z bílkovin chtějí vytvořit pružnou fólii

Na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Momentálně vyvíjejí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie. Možností je ale více – třeba obaly ve spreji, případně tekuté obaly, do kterých se potraviny namáčejí. Výhodou jedlých balení je nejenom jejich snadná výroba, ale také možnost snížit množství vyprodukovaného odpadu.

„Jedlé obaly představují jednu z cest, jak redukovat velké množství syntetických plastových obalů, které se v přírodě rozkládají až desítky let. Snížit se ale s jejich pomocí dá vyprodukovaný odpad celkově. Na výrobu jedlých obalů totiž dokážeme použít také odpadní suroviny jiných technologií,“ uvedla výzkumnice Soňa Hermanová z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Obalové materiály na čistě přírodní bázi navíc nepřispívají k tvorbě mikroplastů, které představují jako cizorodé částice do budoucna velkou neznámou pro všechny organismy na planetě.

Studentka Barbora Smetanová se v laboratoři aktuálně věnuje vývoji jedlých obalů na bázi bílkovin, které mají podobu pružné kuchyňské fólie. „Výroba směsi je jednoduchá a nenáročná na suroviny. Vyrobené fólie sice nejsou zcela bezbarvé a čiré, ale jejich průhlednost je dostatečná, aby bylo možné si potravinu důkladně prohlédnout. Navíc jsou obaly bez zápachu, a tak neovlivňují aroma samotné potraviny,“ popsala Smetanová. K přípravě obalu využívá mléčný protein.

V dalším kroku plánují vědci do jedlých fólií zakomponovat také aktivní složky, které by měly vylepšit výživovou hodnotu i funkčnost obalu a jeho využitelnost v průmyslovém strojním balení. Stejně tak chtějí odborníci zvýšit odolnost obalů vůči vodě. Současné verze nejsou pro potraviny s vysokým obsahem vody vhodné.

Celosvětový trend

O stejný způsob řešení obalové krize se na celém světě pokouší množství vědeckých institucí. V současné době na tom pracuje přibližně tři sta start-upů. Možností, z čeho tyto přírodní obaly vyrobit, je také mnoho. Perspektivní jsou zejména brambory, mořské řasy, ale například i kaseiny, což jsou proteiny obsažené v mléce.

Všechny spojuje schopnost vytvářet pevné hmoty, které se ale umí rozkládat, ať už samy časem, nebo s pomocí nějakých látek, které se k nim přidají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.